LN: Kolik exekutorů se ocitá v ekonomických problémech?
Tento problém pociťuje v současnosti velmi vážně desetina exekutorů. Právě proto není prostor na snižování exekutorského tarifu, ale spíše na jeho zvýšení. Je totiž otázka, jestli by na jejich místo vůbec někdo přišel. Myšlenka pana ministra, že by exekutorů měla zůstat jen polovina, je velmi nebezpečná. Může nastat kolaps systému, tyto exekutoři totiž za sebou nechají tisíce neskončených řízení. Budou tak dotčena i práva tisíců lidí.
Měli bychom si také uvědomit, že zatímco v současnosti je vymahatelnost pohledávek úspěšná ze 40 procent, před ustanovením soudních exekutorů šlo jen o tři procenta. Bylo by smutné, kdyby to všechno zase bylo jako dřív.
LN: Mají o vstup do profese zájem noví lidé?
Momentálně takový zájem nevidíme. Velký zájem není ani o úřady, jež se uvolní. Většinou se o ně ucházejí lidé, kteří dosud na exekutorských úřadech působili jako takzvaní kandidáti. Někdy se také hlásí advokáti. Poslední výběrové řízení probíhalo na obsazení úřadu v Bruntále a v Karviné a oba úřady byly obsazeny exekutorskými kandidáty.
Tu situaci jim ale nezávidím, po předchůdcích mají rozběhlá řízení a jejich administrace je velice náročná. I po finanční stránce. Každý z nich bude začínat možná s minus milionem korun. Je to demotivační. Podle našeho propočtu trvá začínajícímu exekutorovi tři až čtyři roky, než se dostane na úroveň, kdy mu bude úřad peníze přinášet a přestane na něm prodělávat. První tři čtyři roky to hradí ze svého, z úspor nebo z úvěrů. Za dnešních podmínek je velké podnikatelské riziko do toho jít. Přihlásit se do výběrového řízení je skoro osobní statečnost.
Do konce příštího roku ale musí přijít nějaká změna. Pokud se něco nestane, je možné, že systém začne kolabovat a jednotliví exekutoři budou zavírat. Může to vyvolat dominový efekt, jejich bezvýsledné pohledávky totiž zničí i další exekutory. ̈
