26. dubna 2010 11:50, aktualizováno  12:29 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Dienstbiera si v 60. letech
vedli vojenští špióni

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Jiří Dienstbier | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Dienstbier | foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny
PRAHA Senátor a první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier (za ČSSD) byl evidován jako spolupracovník v záznamech komunistické vojenské tajné služby. Senátor to ale odmítá.

Uvedl to dnes Český rozhlas Radiožurnál. Vyplývá to ze záznamů zpravodajské služby generálního štábu. Dienstbier ale jakoukoli vědomou spolupráci s vojenskou tajnou službou popřel.

Informace zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů

Zpravodajská správa generálního štábu (ZSGŠ) existovala v letech 1945 až 1992. Šlo o vojenskou rozvědku, jejímž úkolem bylo operovat za hranicemi Československa (jejím opakem byla Vojenská kontrarozvědka - VKR).

ZSGŠ přímo podléhala Náčelníkovi generálního štábu. Informace využívalo velení československé armády a Varšavské smlouvy.

Materiály ZSGŠ převzal Ústav pro studium totalitních režimů od ministerstva obrany v průběhu roku 2008. Archivní protokoly ZSGŠ, ve kterých Dienstbier figuruje coby držitel krycí adresy, ústav zveřejnil teprve relativně nedávno. "Na webu lze tuto informaci najít již několik měsíců," řekl LN mluvčí ústavu Jiří Reichl.

Materiály vojenské rozvědky týkající se Dienstbiera už neexistují, protože byly skartovány. Z kusých údajů v záznamech služby, ale prý vyplývá, že si na něj zavedla svazek s krycím jménem Konferenciér počátkem roku 1962, čtyři roky po nástupu Dienstbiera do zahraničního oddělení Československého rozhlasu.

Vybrala si ho údajně jako takzvanou krycí adresu, tedy člověka, který přijímá a přeposílá tajnou korespondenci špiónů. Jestli ale Dienstbier s vojenskou tajnou službou nějak spolupracoval, z dostupných materiálů nelze doložit.

"Já o ní (spolupráci) vůbec nic nevím. Pro mě je to blbost. Vy říkáte, že je to z Generálního štábu, tam už si vůbec nedovedu představit, co mohlo koho vůbec napadnout mě někam zařadit jako potenciální subjekt spolupráce, protože nic takového nemohlo nikdy přijít v úvahu. Já mám jednu obrovskou výhodu, že od dětství jsem nesnášel jakékoliv fízly," reagoval Dienstbier na informace v rozhovoru pro Český rozhlas.

Po Dienstbierovi měl přijít Kukan
V 70. letech si vojenská rozvědka vytipovala pro stejný úkol Eduarda Kukana, pozdějšího slovenského ministra zahraničí a současného europoslance.

I Kukan měl fungovat jako krycí adresa. Rozvědka už tehdy věděla, že Kukan nastoupí diplomatickou misi v USA. Kvůli vnitřním předpisům tajné služby však nakonec ke spolupráci nedošlo. Jeho materiály tak na konci 70. let skončily v archivu. Kukan odmítá, že by spolupráci s Generálním štábem, nebo tajnou službou podepsal.

Lidovky.cz, drvVáclav Drchal, ČTK




Najdete na Lidovky.cz