„Nepochybně budeme muset prokázat naprosto jasnou míru solidarity se zeměmi, které čelí největšímu náporu. Nemusí být na základě povinných kvót, v našich možnostech je mnohem více, než jsou povinné kvóty,“ uvedl Dienstbier.
Uprchlíkům pomáhat umíme. I poválečné Československo dalo azyl tisícům |
S tím, že se Česko zvládne postarat o několik tisíc uprchlíků, souhlasí i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Debata se ale podle něj vede o něčem jiném. „Spor není o to, zda budeme solidární a postaráme se o několik tisíc uprchlíků. To nepochybně, stejně jako třeba během balkánské války, naše republika zvládne. Jde o něco jiného, zda se v Evropě vytvoří trvalý přerozdělovací mechanismus, kterým bude Evropská komise migranty automaticky posílat do jednotlivých zemí, bez toho, aby do toho jejich vlády mohly v budoucnu jakkoliv zasahovat,“ uvedl Sobotka v komentáři.
Ostřejší byl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Nevěděl jsem, že má tak velký byt,” poznamenal Chovanec ironicky pro server iDNES.cz. „Asi je to osobní iniciativa pana kolegy. Ráno jsem s ním mluvil a nic k tomuto tématu neříkal,“ podivil se Chovanec. Dienstbierova slova jsou podle něj nesmyslná.
Bavme se o tom, jak zabezpečit hranice, řekl Babiš
Také podle vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše se nyní nevede debata o počtu uprchlíků, ale o společném evropském řešení migrační krize. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) vyjádřil přesvědčení, že je důležitější zaměřit se na příčiny uprchlické vlny. „Bavit se teď o počtech je podle mě sekundární,“ reagoval Bělobrádek. „Než se budeme skutečně bavit o nějaké redistribuci, tak se pojďme bavit o tom, jak zabezpečíme schengenský prostor, jak budeme odrazovat uprchlíky, aby chodili do Evropy,“ dodal.
Předseda opoziční ODS Petr Fiala vidí v Dientsbierově vyjádření rozpor s postojem, který dosud zastávala vláda. Není podle něj jasné, kolik uprchlíků Česko vlastně přijme ani jak se o ně postará. „U takto důležitého tématu bych očekával jednotný postup vlády, nikoli individuální a rozporuplná vyjádření jednotlivých ministrů,“ uvedl Fiala v tiskovém prohlášení. Podle návrhů kvót by ČR měla přijmout přes 4000 lidí.
Přívětivá tvář
Dienstbier řekl, že by pro Česko jako desetimilionovou zemi neměl být „nezvladatelný problém“ takové množství vzít. „Zvládli bychom i násobné množství oprávněných žadatelů o azyl,“ řekl ministr. Poukázal na to, že v 90. letech země poskytla pomoc mnohem většímu počtu lidí z válkou postiženého Balkánu.
Ministr dodal, že je třeba nabízet nejen restrikce, ale i přívětivou tvář. Česko by mělo vyslat své zástupce do zemí s největším náporem, měli by tam s uprchlíky pracovat a seznámit je s podmínkami života v Česku. Pokud by lidé měli o zemi informace, možná by v ní víc chtěli zůstat. Svaz průmyslu a dopravy oznámil, že podniky by nyní přijaly 5000 uprchlíků. Podle Dienstbiera by tak celkový počet s rodinnými příslušníky mohl činit v tomto momentě 7000 až 15 tisíc.
Dienstbier podotkl, že požadavek na důsledné střežení vnější schengenské hranice není odpověď na situaci těch, kteří museli ze své země prchnout. Pokud by se navíc dodržovala takzvaná dublinská pravidla, měli by se zadržení běženci vrátit do hraničních států. Veškerá zátěž by tak zůstala na Itálii, Řecku a Maďarsku. Klíčové je podle Dienstbiera vyřešení situace v zemích, odkud lidé kvůli válečným konfliktům prchají - v Sýrii, Iráku či Libyi. Tohoto cíle se ale nemusí podařit ještě řadu let dosáhnout, podotkl ministr.
Podniky by mohly přijmout až 5 tisíc uprchlíků
Svaz průmyslu a dopravy oznámil, že podniky by nyní přijaly 5 tisíc uprchlíků. Podle Dienstbiera by tak celkový počet s rodinnými příslušníky mohl činit v tomto momentě 7 až 15 tisíc.
  |
Dienstbier podotkl, že požadavek na důsledné střežení vnější schengenské hranice není odpověď na situaci těch, kteří museli ze své země prchnout. Pokud by se navíc dodržovala takzvaná dublinská pravidla, měli by se zadržení běženci vrátit do hraničních států. Veškerá zátěž by tak zůstala na Itálii, Řecku a Maďarsku.
Pražský zastupitel ‚uposlechl‘ Zemanovu výzvu. Ustlal u sebe sedmi uprchlíkům |
Klíčové je podle Dienstbiera vyřešení situace v zemích, odkud lidé kvůli válečným konfliktům prchají - v Sýrii, Iráku či Libyi. Tohoto cíle se ale nemusí podařit ještě řadu let dosáhnout, podotkl ministr.
