"Zákon umožní, aby v rámci rodiny například sestra odnosila dítě počaté z vajíčka své sestry," řekl Právu ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), který změnu zákona předkládá. Nyní jsou takové adopce ze zákona zakázány. "Zahraniční příklady ukazují, že tam, kde jsou liberální zákony a kde tyto často nesmyslné zákazy překonali, se náhradní mateřství odehrává nejčastěji právě v rámci rodiny," doplnil Pospíšil. Návrh zákona je nyní v připomínkovém řízení.
O náhradní mateřství budou ale moci zažádat jenom páry a žena musí doložit, že jí její zdravotní stav nedovoluje dítě nosit. Asistované těhotenství vyjde na desítky tisíc korun. Ženám do 39 let to uhradí zdravotní pojišťovny.
Řady párů, které mají potíže s donošením dítěte, hledají dnes pomoc za hranicemi, nejčastěji na Ukrajině. Náhradní matky si za "pronájem dělohy" účtují okolo 25 tisíc eur (asi 600 tisíc korun). Náš právní systém by ale takový postup kvalifikoval jako trestný čin obchodování s dětmi. Na Ukrajině je však legální. Náhradní matka přijme oplodněné vajíčko cizí ženy, donosí ho a po porodu dítě předá biologickým rodičům.
V Česku biologičtí rodiče musí společně s náhradní matkou jít před soud a tam zažádat o osvojení jako při adopci cizího dítěte. Hrozí navíc, že náhradní matka před soudem odmítne dítě biologickým rodičům vydat. Rodiče mohou za odnošení dítěte náhradní matce peníze vykázat jen jako náhradu výdajů spojených s těhotenstvím.
