Lidovky.cz: Co říkáte na společný záměr Lidových novin a Armády ČR vytvořit pietní webovou stránku za padlé vojáky?
Jakkoli se politici a novináři vzájemně moc často nechválí, musím udělat výjimku a poděkovat za to. Všiml jsem si toho hned po spuštění, nevím o jiném deníku, který by přišel s něčím podobným. Je potřeba, aby média nenechala toto téma úplně zmizet - pomáhají tak vytvářet obraz významu armády jako celku.
PŘIDEJTE SE:Vlastní kondolenci padlým vojákům můžete umístit ZDE |
Lidovky.cz: Stálo by za to, kdyby vznikla už dříve?
Určitě by to neuškodilo, těžko ale nyní posuzovat... Je dobře, že vůbec vznikla a že plní svůj účel. Jenom doufejme, že ji nebudeme muset často obnovovat.
Lidovky.cz: Od středy do neděle využilo stránku k vyjádření kondolence na 800 lidí, co na takový počet říkáte?
To je příjemné plus navíc. Nekontroluji to neustále, ale když jsem se naposledy díval, potěšilo mě, že se tam nevyskytují žádné provokativní nebo bulvární vzkazy a že má stránka důstojnou úroveň.
ČTĚTE TAKÉ: |
Lidovky.cz: Uvažoval jste o tom, že byste na vzpomínkový web také přispěl?
Nemyslím si, že ministr byl měl kondolovat tímto způsobem. Stránka je určena pro lidi, kteří nemohou kondolovat jinou formou. Já jsem posílal kondolence osobní, setkal jsem se osobně s ostatními vojáky. Mojí úlohou je taky co nejrychleji vyřídit formality, které souvisejí s odškodněním.
Lidovky.cz: Máte informace o tom, jestli vzpomínkovou stránku zaznamenali také ostatní vojáci, případně pozůstalí po obětech?
Od posledního pohřbu, který proběhl v úterý, jsem byl sice na dvou posádkách, už jsme se o tom neštěstí ale nebavili. Přece jen je potřeba přejít dál a nevyvolávat neustále pochmurnou náladu. Na základě setkání a rozhovorů s vojáky v Afghánistánu ale můžu říct, že jestli něco vnímají opravdu citlivě, tak to, jak u nás běžní občané vnímají jejich práci. Jakákoli podpora jim udělá radost.
Lidovky.cz: Přenesli se přes tragédií samotní vojáci v Afghánistánu?
Obden dostávám zprávy z patrol, které se samozřejmě nezastavily a pokračují. Každou chvíli tam vojáci musí čelit nějakému útoku, jejich práce je neustále velmi riskantní. Ohromně mě těší, s jakým nasazením naši čeští muži do bojů jdou. V pátek jsem zhlédl bravurní cvičení dvou set vojáků, z nichž se značná část také rekrutuje do armády. Když jsem se ptal jejich velitele, jaké má problémy s naplněním početních kvót, řekl mi, že vůbec žádné. Ti chlapi se naopak hlásí v počtu, který kvótu převyšuje! A jsou to mladí lidé, od pětadvaceti do čtyřiceti let.
