22. února 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Emoce, atmosféra, energie. Slovenská
fotografická nová vlna ve filmu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jano Pavlík: Bez názvu. 1982-1987. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jano Pavlík: Bez názvu. 1982-1987. | foto: Jano Pavlík
Martin Štrba se v dokumentu Vlna vs. břeh snaží podchytit a zprostředkovat energii fotografického fenoménu 80. let zvaného slovenská nová vlna, jehož byl součástí. Vyhradil si na to plných 88 minut!

Osm slovenských studentů na pražské FAMU se zformovalo ve společenství, které zásadně ovlivnilo československou, ale především českou fotografii své doby. To okteto, které v námětech i v použitých vyjadřovacích prostředcích na scénu vneslo hravý, uvolněný, inscenovaný, erotizující, ale přece existencialismus, tvořili Jano Pavlík, Rudo Prekop, Vasil Stanko, Tono Stano, Martin Štrba, Miro Švolík, Kamil Varga a Peter Župník, přičemž vyjma Štrby studovali fotografii; Štrba byl na katedře kamery, ale fotografoval tak, že poetikou zapadl do sestavy ze Šmokovy katedry.

Rudo Prekop: Achileus
Martin Štrba: Mezifáze evoluce, 1986
Kamil Varga: Dvě polokoule, 1986
Jano Pavlík: Bez názvu. 1982-1987.

Po škole se Štrba upnul na kameramanské řemeslo a v jeho bohaté filmografii figurují třeba Zahrada, Je třeba zabít Sekala či Hořící keř. Vlna vs. břeh je Štrbovou režisérskou celovečerní prvotinou. Pochopitelně ji také nasnímal.

Ještě jsme neusnuli

Na začátku a na konci dokumentu hovoří oceánolog Zdeněk Kukal, jak vzniká vlna, jaké jsou její zákonitosti. Je to jediný hlas „zvenčí“, jenž se nadto nevyjadřuje k protagonistům, nýbrž k přírodnímu úkazu přenesenému na tvorbu Slováků, z nichž českou metropoli už nikdo neopustil – vyjma Župníka, který žije v Paříži, a Pavlíka, jenž dobrovolně opustil tento svět už v lednu 1988. Žádný z fotografických historiků nebo teoretiků se ve Vlně vs. břeh k tomuto společenství nevyjadřuje ani tu není formulována byť jen slovní návaznost na slovenskou novou filmovou vlnu 60. let, která se šířila československou kinematografií spolu s vlnou českou. Štrba oslovuje pouze teoretiky Tomáše Pospěcha a Lucii L. Fišerovou při přípravách loňské výstavy Slovenská nová vlna, jíž byl zahájen provoz Domu fotografie při galerii hl. m. Prahy. Všechno zůstává uvnitř fotografických protagonistů a jejich přátel, rodinných příslušníků a spolupracovníků.

Tono Stano: Sklo, porcelán (1984).

Tono Stano: Sklo, porcelán (1984).

„Hlavně aby to mělo emoce a atmosféru,“ hodnotí zpětně Varga ranou tvorbu té party, která se často fotila navzájem, jeden druhému stál modelem. Štrba v úvodních minutách tenhle odvázaný nástup evokuje zdařile: v rychlém sledu představuje jednotlivé autory, dynamicky a inspirovaně nastřihává jejich fotografie. Individualita zde ovšem rychle ustupuje společnému proudu energie, výtečně se (nejen v těchto partiích) do obrazů „zasekává“ hudba Michala Novického (jím použité sólové kytarové party volně upomínají na hru Neila Younga v Jarmuschově filmu Mrtvý muž).

Rozmývání autorské jedinečnosti, nesoucí s sebou značně ztíženou možnost zorientovat se, která fotka je od koho a někdy i kdo je vlastně kdo, samozřejmě může být pro diváka iritující; sám jsem se s tím – byť představovanou „novovlnnou“ tvorbu znám – plně sžil až při druhém sledování dokumentu, který fakticky je kolektivním (auto)portrétem. Ale když se přestaneme trápit onou dezorientací, lépe se v nás poskládá obraz a senzitivita téhle komunity, již spojoval nepřítel (politický režim, který ovšem erodoval, a famákům prošlo leccos, co bylo v předešlé dekádě nemyslitelné) a fakt, že přibyli do metropole v podstatě z jednoho kraje, v podstatě z vesnice. Nastala historicky neopakovatelná situace. Ještě to byly individuality nepropadlé od mládí individualismu.

Vlna vs. břeh

Režie a kamera: Martin Štrba

Scénář: Martin Štrba, Olina Kaufmanová

Hudba: Michal Novinski

Střih: Olina Kaufmanová.

ČR/SR, 2014, vyrobily Šmik (ČR), PubRes (SR) a Česká televize.

Štrba sleduje cesty protagonistů až do současnosti, vypráví na přeskáčku, vířivě, umně nastřihává fotky s filmovými záběry, napumpoval dokument obrazovou hravostí i suverenitou. Ale asi tak po 55. minutě si vyprávění začne lebedit ve filozofování fotografů o životě a v jejich exhibování před kamerou, které zřejmě má demonstrovat trvající energii „novovlňáků“. (Ostatně Štrba ve snímku poznamená: „Tento film je jasný důkaz, že vlna nespí!“) Kámošské partie mohou mít půvab v kruhu zasvěcených, ale „objektivně“ vzato, zde Vlna vs. břeh energii ztrácí. Okolo 75. minuty jí ji vrací návrat k drsnému příběhu „Džana“, Jana Pavlíka, stiženého duševní poruchou. Avšak následné sekvence z vernisáže výstavy v Domě fotografie jsou opět zbytnělé.

Takových patnáct minut minus by stopáži Štrbova kolektivního (auto)portrétu neuškodilo. Ořezem by tento slušný dokument jen získal a jako celek by byl ještě blíž energii příznačné pro nejlepší léta slovenské nové vlny. 

Josef Chuchma
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.