Tímto středomořským ostrovem, v jehož čele stojí komunistický prezident Demetris Christofias, nyní otřásá vážná ekonomická krize. Kvůli ní Kypr musel požádat partnery o poskytnutí finanční pomoci. Právě boj s dluhovou krizí a jejími dopady bude jedním z hlavních témat, které se za kyperského předsednictví budou v unii řešit.
K dalším klíčovým otázkám, jimž se kyperské předsednictví zcela jistě nevyhne, bude příprava příští finanční perspektivy, tedy dlouhodobého rozpočtového rámce sedmadvacítky na roky 2014 až 2020. Mnoho unijních politiků se nechalo slyšet, že by byli rádi, aby se na tomto citlivém a složitém problému unie dohodla do konce roku, tedy před koncem kyperské "vlády" v EU.
ČTĚTE TAKÉ: |
Při vyjednávání finanční perspektivy na roky 2007 až 2013 se sice podařilo dohodu najít zhruba rok před jejím začátkem, avšak až po velmi tvrdém boji.
Ten se povede i nyní. Ve hře totiž bude to, kolik by chudší regiony měly získat z rozpočtu EU peněz, což je velmi důležité i pro Česko, i třeba to, jak by se měly seškrtat výdaje na zemědělskou politiku. To je zase věc, na kterou jsou velmi citlivé země jako Francie.
Kypr se ujímá předsednictví v napjaté době, kdy se Evropa a zejména eurozóna topí v dluhových a ekonomických potížích. Konec konců Kypr sám nedávno partnery požádal o finanční pomoc, přičemž eurozóna této žádosti zřejmě vyhoví. Konkrétní podmínky a podoba záchranného plánu se budou řešit za kyperského předsednictví. Podle odhadů by ostrov mohl potřebovat až deset miliard eur, přesná částka ale bude teprve vyčíslena.
Kypr je každopádně už pátou zemí 17členné eurozóny, která kvůli dluhovým či hospodářským potížím byla donucena požádat o poskytnutí finanční pomoci.
