20. února 2009 10:02 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Existenciální muka v bazénu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Na břehu bazénu. Zatímco dámy provádějí prostocviky, trulant Vašek (Martin Pechlát) se chystá Lenku oslnit rázným skokem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na břehu bazénu. Zatímco dámy provádějí prostocviky, trulant Vašek (Martin Pechlát) se chystá Lenku oslnit rázným skokem. | foto: Foto Komedie
Divadlo Komedie v letošní sezoně pokračuje v linii zdařilých dramatizací relativně komplikovaných literárních děl - po Hostovského Spiknutí přišel na řadu další velký muž z exilu Josef Škvorecký. Jeho Lvíče pro divadlo adaptovala a režírovala Viktorie Čermáková.

Škvoreckého Lvíče se dramatického zpracování dočkalo už ve své době - v roce 1969 podle knížky natočil film Flirt se slečnou Stříbrnou Václav Gajer a snímek pak z pochopitelných důvodů zmizel na léta v trezoru. Příběh redaktora Karla Ledna, typického konformisty, který si myslí, že se nemravným režimem prošvenkuje bez ztráty květinky, byl přesným obrazem morálky zdevastované léty obelhávání sama sebe a kompromisů.

Tajemná manipulátorka
Marie Drahokoupilová tehdy dostála záhadné postavě Lenky Stříbrné (alias Leony Silbersteinové), která hrdinovi nakonec způsobí téměř existenciální muka, s mimořádnou autenticitou. Její křehkou krásu násobily dlouhé zkoumavé pohledy očí, vláčné pohyby a smutek. V divadelní dramatizaci Lvíčete se její následovnicí stala Gabriela Míčová. I ona je nositelkou tichého tajemství, které vyrůstá z tragických zkušeností. Její vědoucnost je nesdělitelná a nutně musí být mužům kolem ní upřena. Muži tu jsou kromě Karla (Roman Zach) dvojího druhu - typ dobytek reprezentuje šéf Emil (další z přesvědčivých studií nechutných papalášů Jiřího Štrébla) nebo typ trulant (komicky roztoužený Vašek v podání Martina Pechláta).

Míčová hraje Lenku jako nenápadnou manipulátorku, rafinovaně zahalující své plány do koketérie a nezájmu. Zjevuje se nenápadně, ale její účin na přítomná maskulina je zdrcující - nechtěně a nejvíc jí podléhá právě Leden, kterého Zach ztvárnil dílem jako intelektuála, jenž je permanentně nad věcí a sebejistý, a dílem jako trapného prvoplánového donchuána. Kombinace obojího je však pro ženy smrtonosná a jemu se také s jistou zálibou daří je ničit. Karlovou hlavní obětí zůstává především baletka Věra, kterou Dana Poláková obdařila touhou po sebezničení. Hlavně však Míčové Lenka a Zachův Karel o sebe křísnou jako dva křemeny a napětí mezi nimi inscenaci značně elektrizuje.

Režisérce Viktorii Čermákové zjevně nešlo o to, aby evokovala šedesátá léta - dobu, v níž byl Škvoreckého román napsán a kdy se také odehrává; usiluje o širší výpověď. Na šedesátá léta sice upomínají kostýmy, ale základní scénické řešení -bazén s vodou pokrývající střed jeviště - je metaforou, která umožňuje příběh inscenovat s výmluvným přesahem do současnosti. Všechny postavy tohoto tragigroteskního příběhu se v bazénu setkávají: válí se v něm, souloží, vzájemně se do něj hážou, rvou se, plavou po proudu, odírají si těla na mělčině či se topí. Ti, co v cynické společnosti momentálně prohrávají, z vody lezou zplihlí, omlácení a směšní, zatímco ostatní, kteří se společensky vlní podél bazénu, podle potřeby předvádějí rozmanité prostocviky a pózy. Na suchu se odehrávají i scény v redakci, kterým vévodí nebojácná Blumenfedová pečující o začínající autorku Jarinku. Té Ivana Uhlířová dodala obdivuhodnou kombinaci naivity, drzosti a bezděčného půvabu: scéna, v níž ji Leden svede, je až po okraj naplněná hořkou ironií stejně jako její předchozí konfrontace s funícím a ožralým Emilem. Trapnost jako stylotvorný prvek.

Zpráva o stavu duše
Režijní metafora s bazénem kupodivu funguje téměř ve všech vrstvách a inscenace se díky ní odvíjí v obrazivé zkratce - zásadní situace příběhu neztrácejí, naopak uchovávají si svou naléhavost. Čermáková také záměrně upozadila detektivní ladění Škvoreckého příběhu, které logicky souvisí s osudy hlavní hrdinky. Krimi zápletka se rozpíjí v náznacích, podobně jako Lenčina dramatická minulost, ale kupodivu v takto rozvrženém pojetí s důrazem na psychologické předivo taková eliminace nevadí.

Režisérka v efektním, ale pro některé polohy obtížném minimalismu, na který v poslední době Komedie s takovým zaujetím přísahá, našla prostor i pro drsnou ironii. S ní pak výmluvně komentuje vztahy postav - třeba nebohá Věra, která se svého Karla nehodlá vzdát, se zmáčená vynořuje z bazénu, aby do něj byla x-krát drasticky „zaražena“ zpět, jindy zase nekňuba Vašek zamilovaný do Lenky padá do vody jako pytel brambor. Všechny tyto bazénové hrátky - trapné, drastické, komické - se i přes různé výhybky spojí v jedinou výpověď o stavu duše, kterou výmluvně uzavírá Karlův bezcílný a zmechanizovaný pohyb z jedné strany dna bazénu na druhou.


Hodnocení LN ****

Josef Škvorecký: Lvíče

Scénář a režie: Viktorie Čermáková Výprava: Kamila Polívková
Divadlo Komedie, světová premiéra 7. 2. 2009


  • 0Diskuse
Jana Machalická

Autor

Jana Machalickájana.machalicka@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz