8. července 2011 15:45 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Experti: Klaus porušuje
ústavní povinnost

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Prezident Václav Klaus | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Václav Klaus | foto:  Jan Zatorsky, Lidové noviny
PRAHA Prezident Václav Klaus tento týden odmítl připojit svůj podpis ke dvěma zákonům schváleným sněmovnou, nevyužil ale ani práva veta a zákon poslancům nevrátil.

Podobné gesto, kterým dal najevo své výhrady ke schválené normě, Klaus udělal už v minulosti. Podle ústavních právníků je ale takový postup v rozporu s tím, jak roli hlavy státu popisuje ústava. Pro prezidenta z toho nicméně žádná sankce nevyplývá a chybějící podpis nebrání ani tomu, aby zákon řádně platil.

PSALI JSME O ZÁKONECH, KTERÉ KLAUS NEPODEPSAL

Prezident má podle ústavy právo "vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen". O vráceném zákoně pak znovu rozhoduje sněmovna a může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Ústava ale zároveň obsahuje článek, podle nějž "přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády".

ZÁKONY, KTERÉ KLAUS NEPODEPSAL

 - Zákon o zásluhách Edvarda Beneše (2004)

- Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (2005)

- Zákon, kterým se mění zákon č. o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (2006)

- Zákon, kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím (2008)

- Zákon, kterým se mění zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (2009)

- Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů (2010

- Zákon, kterým se mění zákon o České národní bance (2011)

- Zákon, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění (2011)

- Zákon o ochraně ovzduší (2011)

Podle experta na ústavní právo Jana Kysely z ústavy jasně vyplývá, že prezident má povinnost na konci legislativního procesu přijatý zákon podepsat. Problém podle něj ale je, že Klaus i jeho předchůdce Václav Havel tuto "ověřovací funkci" začali zaměňovat za vyjádření svého postoje k zákonům. "Podpis není výrazem souhlasu, nebo nesouhlasu, ale je v podstatě notářským ověřením zákonodárného procesu," řekl.

Stejný názor má i děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch. "Je to postup, který je mimoústavní. V tomto smyslu není vhodný, protože ukazuje na to, že prezident republiky nectí plně ústavu," řekl. Také podle něj není smyslem podpisu vyjadřovat názory prezidenta republiky, od toho prý slouží veto. Podpis má být pouze kontrolou toho, že legislativní proces byl v pořádku.

Zákon nicméně podle Gerlocha může být vyhlášen i bez podpisu prezidenta. Kdyby se totiž jeho podpis vyžadoval, znamenalo by to, že by měl právo zablokovat jakýkoliv zákon, s čímž ústava parlamentní demokracie nepočítá.

Není to hrubé porušení
Podle dnešní ústavy prezident může být zbaven funkce pouze kvůli velezradě. V návrhu na přímou volbu prezidenta vláda uvažuje o tom, že by mohl být odvolán také za hrubé porušení ústavy. Podle Gerlocha by ale zřejmě nepodepsání zákona nebylo považováno ani za hrubé porušení ústavy.

Poslanecká sněmovna

Také podle Kysely je podpis prezidenta pod přijatým zákonem, stejně jako u předsedy sněmovny a předsedy vlády, pouze stvrzením legislativy, kde prezident vystupuje jako státní orgán, nikoliv jako politik. "Nejde o výraz, zda se mi to líbí nebo ne, ale čistě o ověřovací funkci," řekl Kysela.

Původní záměr ústavy je podle obou expertů takový, že prezident měl na konci legislativní pouti podepsat i takové zákony, které před tím vetoval.

Vetované zákony už se prezidentovi nevrací
Proti takové praxi se ale dříve ohradil Havel. Sněmovna si pak v roce 1995 dala do svého jednacího řádu formulaci, podle níž vetované zákony po přehlasování prezidenta už hlavě státu nevrací. Klaus roli prezidenta při podepisování zákonů posunul ještě dál, když "nepodepsáním" dává svůj postoj najevo i u takových norem, které sněmovně nevrátí, vysvětlil Kysela.

Klaus se rozhodl nechat bez podpisu takzvanou malou důchodovou reformu a také novelu zavádějící certifikáty u biopaliv. Obě rozhodnutí doprovodil kritikou norem. Ani jeden ze zákonů ale sněmovně nevrátil.

Lidovky.cz, ČTK
  • 11Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz