28. listopadu 2013 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Friedrich Ohmann: Mistr
neobaroka a jeho stopa v Čechách

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Kramářova vila | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kramářova vila | foto: Archiv UMPRUM
Před 155 lety se ve Lvově narodil významný architekt středoevropského regionu Friedrich Ohmann. Působil také v Praze, kde mimo jiné vedl architektonický ateliér na Uměleckoprůmyslové škole; ta mu teď připravila komorní výstavu.

Architekt Friedrich Ohmann studoval vídeňskou techniku i Akademii, kde byl žákem Friedricha von Schmidta. Po příchodu do Čech na sklonku osmdesátých let 19. století se intenzivně zabýval barokní architekturou a my mu vděčíme za rehabilitaci tohoto stylu, který v době národního obrození zůstával ve stínu české renesance.

Ohmann napsal o českém baroku rozsáhlou publikaci a podílel se na rekonstrukci kostelů ve Zlonicích a Přešticích. V Kutné Hoře dokonce postavil kapli inspirovanou neprovedeným návrhem Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vliv opulentního stylu je pak patrný na řadě dalších pražských Ohmannových staveb, jako je neobarokní dům U Zlatého kříže na Havelském trhu, Valterův palác ve Voršilské ulici nebo dům U Tří bílých beránků v ulici 28. října. Dále je to palác pojišťovny Assicurazioni Generali na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice nebo budova plodinové burzy na Senovážném náměstí (dnes součást České národní banky). Z interiérů je třeba připomenout úpravy Průmyslového paláce na Jubilejní výstavě 1891 nebo vnitřek karlínského Varieté (dnes Hudebního divadla Karlín).

Kaple Nejsvětějšího Srdce Páně, Kutná Hora

Znalost středověké nebo renesanční architektury rakouský architekt zase prokázal na návrzích Štorchova domu na Staroměstském náměstí s Alšovými freskami a domu U České orlice na Ovocném trhu (s průčelím i do Celetné). Ohmann také vítězí v soutěži na budovu muzea v Liberci. V roce 1897 vzniká jeho projekt paláce Corso na pražském Příkopě, který je označován za první secesní stavbu v naší metropoli. Budovu freskami vyzdobil malíř Viktor Oliva a nás může mrzet, že byla později zbořena (na místě dnes stojí funkcionalistický palác Broadway). Další Ohmannovo secesní dílo mimořádné kvality najdeme v Hybernské ulici. Jde o hotel Central z let 1898–1900. Ten sice prošel později dosti necitlivou přestavbou, ale alespoň průčelí byl nedávno vrácen původní vzhled.

V ruském folklorním stylu

Na konci 19. století Ohmann získává v rakouské metropoli významný post architekta Hofburgu a po smrti prof. Victora Luntze i profesuru na prestižní umělecké akademii. Jeho pražské realizace dokončují Ohmannovi žáci Alois Dryák a Bedřich Bendelmayer.

Ve Vídni získává Ohmann skvělé zakázky. Kromě dostavby císařského paláce vytvořil zejména projekt palmových skleníků nebo úpravy Donaukanalu v Městském parku. S Čechami přesto nepřerušuje kontakt. V Karlových Varech například přestavuje dům U Tří mouřenínů a staví kolonádu nad Zámeckým pramenem, v Praze pak převzal návrh rodinného domu pro politika Karla Kramáře a jeho ruskou choť. Rozlehlá vila, umístěná na prominentní parcele někdejšího bastionu Máří Magdalény na hradčanských baštách je pojednána v oblíbeném neobarokním stylu, ale detaily jsou už secesní. Na přání zadavatelky nechybí ani v našem prostředí dosti kuriózní výzdoba ve stylu ruského folkloru. Rusofil Kramář jistě ocenil i štukového lva s medvědem na rizalitu stavby. Dům dnes slouží jako vládní rezidence. 

Kramářova vila

Ohmann byl rovněž autorem několika významných pomníků. Ve Vídni vytvořil se sochařem Hansem Bitterlichem památník císařovny Alžběty (Sissi), v Karlových Varech ve spolupráci s Maxem Hillerem pomník Schillerův. Málo je známo, že měl rovněž vytvořit podstavec Myslbekova svatého Václava v Praze, nakonec ale doporučil zadat úkol svému žáku Dryákovi. Významní žáci Friedrich Ohmann byl rovněž respektovaným pedagogem. Na pražské Umělecko-průmyslové škole patřili k jeho žákům Rudolf Němec, Bedřich Bendelmayer, Alois Dryák, Jiří Justich, Alois Masák, ale také grafik Vojtěch Preissig.

Řadu českých studentů vedl i na vídeňské akademii. Náleželi k nim Jaroslav Rössler, Ernst Wiesner, Rudolf Wels, František Krupka, Ladislav Skřivánek, Antonín Blažek, Claudius Madlmayer, František Šrámek a další. Prof. Friedrich Ohmann (1858–1927) patří zkrátka k nejvýznamnějším osobnostem evropské architektonické scény přelomu století; bohužel nebylo u nás dosud jeho dílo adekvátně reflektováno. Díky tedy alespoň za výstavu a doufejme, že se dočkáme i monografie zaměřené na jeho tvorbu v českých zemích.

Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.