6. března 2009 16:42 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Gerecht: Írán může mít
jadernou bombu do tří let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 226Diskuse
Obhájce tvrdého postupu vůči Íránu Marc Gerecht působí v americkém think tanku Nadace na obranu demokracií, založeném dva dny po 11. září 2001 skupinou intelektuálů-jestřábů kolem republikána Billa Kristola a demokrata Joea Liebermanna. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obhájce tvrdého postupu vůči Íránu Marc Gerecht působí v americkém think tanku Nadace na obranu demokracií, založeném dva dny po 11. září 2001 skupinou intelektuálů-jestřábů kolem republikána Billa Kristola a demokrata Joea Liebermanna. | foto: Lidové noviny
Chcete se vyhnout konfrontaci s Íránem? Pokud Evropskou unii chápete jako skrýš před světovou politikou, tak to jste v Evropě doma, ušklibuje se Marc Gerecht.
LN: V posledních dnech se zdá, že plán amerického radaru v České republice končí.
V zásadě ne. Postupně se pokusím vysvětlit, proč. Je samozřejmě pravda, že řada lidí v Demokratické straně  - a Obama určitě do této skupiny vždycky patřil – se s celou myšlenkou protiraketového deštníku těžko srovnávala. Ovládají je historické reflexy, které si osvojili ještě za Reagana, kdy se zuby nehty bránili jeho hvězdným válkám. Tihle lidé vždycky budou radši mluvit o odzbrojení. Na druhou stranu - tehdy šlo o Rusko, dnes jde o Írán – a i uvnitř Demokratické strany Írán řadu lidí znepokojuje.

LN: A co si myslí Obama osobně?
Těžko říct, v zahraniční politice se nikdy neprofiloval. Řekl bych, že osobně mu je štít proti srsti, ale že si uvědomuje íránskou hrozbu, a až selžou sankce, bude muset něco dělat. V té chvíli je na řadě radar. Nepřeceňujte jeho idealismus. Sice si na něm postavil politickou značku, nesmíte ale zapomínat, že Obama se řemeslu politiky učil v Chicagu. Chicago má nejzkorumpovanější a nejcyničtější lokální politiku v celé Americe. Zákonitě tedy Obama bude dost mazaný na to, aby dokázal oddělit své osobní názory od toho, co se bude zdát jako nutnost.

LN: Obama posílá osobní dopis ruskému prezidentovi Medveděvovi, jeho viceprezident Biden dělá avantýry Rusům na konferenci v Mnichově. Máte taky dojem, že je Bílý dům ochoten Středoevropany takzvaně zobchodovat?
Minimálně to tak vypadá – a už to je špatně. Ale znovu: pokud by jenom poslouchal své instinkty, je Obama schopen vás zobchodovat. Jenže on o Evropě v podstatě nic neví a bude dělat to, co mu řeknou poradci a ministerstvo zahraničí. První náměstek ministryně zahraničí pro Evropu Dan Fried zná všechny důležité české hráče a prezidentovy instinkty bude tlumit. Oni teď hrají hru „jsme milí k Rusům.“ Nepochybně právě teď s Rusy vedou intenzivní rozhovory a nepochybně v nich je hodně zaangažovaný Strobe Talbott. Ale protože je vysoce nepravděpodobné, že by ty námluvy s Rusy někam vedly, potrvají podle mého odhadu tak tři čtyři měsíce a potom se  zase vrátíme - chcete-li - na „českou“ stezku. Za předpokladu, že se to Topolánkovi mezitím nerozpadne pod rukama.

LN: A když rozpadne?
To je nejhorší možný scénář, ztratili bychom důležitého spojence. Pak by se musela hledat náhrada, asi by se  radar místo Brd přestěhoval do Polska. Poláci by si stanovili ještě vyšší cenu než za umístění raketového sila - a pak by kývli. Tam problém s opozicí nebude.

LN: Kdy může Írán získat jadernou bombu?
Těžká otázka. Nejlepší odhady ohledně íránského jaderného programu mají dlouhodobě Francouzi. Jeden dobře informovaný Francouz mi říkal, že to Íráncům bude trvat maximálně tři roky, v nejhorším možném scénáři ani ne rok.

LN: To ještě Obama nebude mít hotový kurs bezpečnostní politiky.
Ano, pokud by platila spodní hranice francouzského odhadu. Podívejte, prezidentův tým možná doufal, že se problému s Íránem nějak vyhne – ale vtip je v tom, že něco budou muset dělat, ať chtějí nebo ne. Bohužel zatím si s Íránem moc hlavu nelámali. Vezměte si, koho všeho už avizovali, že bude „řešit Írán“: Richard  Holbrooke, George Mitchell – a pak najednou speciálním emisarem pro Perský záliv jmenují Denise Rosse. Z toho můžete odvodit jediný závěr: ti hoši neměli dopředu promyšleno, jak budou vůči Teheránu postupovat, až se dostanou k moci. Hlavně z této nepřipravenosti teď plynou všechny ty zmatky, prostoje a informační šumy. 

LN Předpokládejme na chvíli, že si americký prezident sedne s Íránci k jednacímu stolu...
... nesedne. Respektive oni si nesednou. Íránci přece o nějaké přímé rozhovory nemají vůbec zájem. Když Obama v kampani přišel s nápadem, že by s nimi přímo jednal, asi to jen tak plácnul. Přesto si hlavní íránský duchovní Chameneí nenechal ujít příležitost a okamžitě ho zpražil. Oni jsou ochotni s námi jednat až po naší kapitulaci:nejdřív bychom museli úplně vyklidit Blízký a Střední východ, změnit pohled na radikální islám, opustit Izrael.

LN Různé sankce vůči Íránu se pracně vyjednávají a přijímají zhruba už deset let. Jaký byl jejich dopad?
Dopad na íránský jaderný program a na vývoj balistických raket – a o to jde především – nebyl v podstatě žádný. Jsou to jejich rozpočtové priority a na těch se nešetří. Ajatolláhové jsou odhodláni nasypat do toho tolik peněz, kolik bude potřeba.

LN Co by se tedy se sankcemi muselo dělat jinak, aby to íránské vůdce opravdu bolelo?
Francouzské ministerstvo zahraničí si na téma dopadu sankcí na íránskou ekonomiku nechalo před třemi lety zpracovat interní studii. Měla zajímavý závěr: kdyby se Západ rozhodl ke krajním hospodářským sankcím a spustil je všechny najednou, íránský režim by to patrně smetlo. Postupné šponování, krok sun krok, je trochu bolí, ale ne moc – hlavně při tak vysokých cenách, na jakých se teď ropa držela dlouhá léta. Bohužel právě postupné zpřísňování je maximum toho, čeho je Evropa schopná.

LN Evropa by tedy ekonomicky mohla Íránu zatopit nejvíc?
Jistě. To z té francouzské studie taky jasně vyplývalo. Evropské firmy mají v zemi podstatné investice, pokud by je jejich vlády donutily se odtamtud stáhnout, dostali by se ajatolláhové do obrovské tísně. Ale Evropa to samozřejmě neudělá.

LN Který západní stát má v Íránu největší investice?
Číslo jedna je Německo, s odstupem následuje Itálie (tedy předpokládám, že Itálie, protože Italové se takovými věcmi nechlubí), na třetím místě jsou pravděpodobně Francouzi.

LN Jak konkrétně by takové bolavé sankce musely být nastaveny?
Jako kdyby to Evropa s Íránem myslela vážně? Můžou přinutit německé fabriky, aby v Íránu zavřely své provozy. Siemens je rozlezlý doslova po celé zemi. Renault staví v Íránu velký závod, z něhož plánuje zásobovat asijské trhy s auty. Další velký francouzský investor Total měl před časem takový strach, že by ho americká vláda mohla pokutovat za obchody s Íránem, až radši prodal síť svých benzinek ve Spojených státech. Lze zavést mnohem přísnější pokuty pro evropské firmy, které obcházejí stávající sankce a zakázané zboží vozí přes společnosti založené v Dubaji nebo Kataru. Kdyby třeba německá vláda zatkla svoje obchodníky, o kterých ví, že tohle dělají, mělo by to ohromný výchovný účinek.

LN Je reálný zákaz vyvážet do Íránu benzin? (Írán je sice čtvrtý největší těžař ropy, nemá ale dost rafinerií, a musí dovážet benzin – pozn. aut.).
To by byla vůbec nejúčinnější páka. Pokud byste v Evropě opravdu, ale opravdu chtěli ukázat, že to myslíte vážně, zablokujte Íráncům dovoz benzinu – to by je okamžitě položilo. Benzin do Íránu dováží v zásadě pět velkých firem, z Evropy a z Indie. Nebyl by to zas takový problém je přinutit, aby s exportem přestaly. Ale říkejte to teď vládám vystrašeným vyhlídkami na nezaměstnanost, když na to neslyšely v éře prosperity. Když už jsme u těch Němců, odhaduji, že německoíránský obchod během hospodářské recese spíš ještě poroste.

LN Írán stojí a padá s příjmy z ropy. Odborníci se shodují, že pod 75 dolarů za barel se íránský rozpočet dostává do těžkých problémů. Aktuální cena je 44 dolarů za barel. Nevyřeší náhodou hospodářská recese to, co neuměli vyřešit politici a vojáci?
Tento optimismus s prominutím nesdílím. Terorismus není drahý. Jaderné zbraně jsou dražší, ale pokud je zařadíte mezi priority, není to pro tak velký rozpočet žádný problém. Vždyť oni na těch věcech dělají skoro dvacet roků, z toho posledních deset opravdu soustředěně. A proč by od programu ustupovali teď, kdy jsou tak blízko cíli? Jenom proto, že momentálně tolik nevydělávají na prodeji ropy? Taky je třeba mít na paměti, že vláda v Íránu nepracuje pro větší blahobyt národa. Oni neuvažují stylem: nejdřív musíme ulevit lidem v jejich těžkostech, oni přemýšlejí hlavně o tom, jak se zalíbit Bohu – tedy Bohu podle jejich představ.

LN Častá námitka z Evropy: proč by zrovna Írán nesměl mít atomovou bombu – o co je horší než někteří stávající členové atomového klubu, jako je třeba Pákistán?
Už dlouho se vymyká mému chápání, jak je možné, že Evropa, která přímo sousedí s islámským světem, si tak málo uvědomuje pravou podstatu a význam íránského režimu. Vy si myslíte, že jim jde o stabilitu, ale to jsou revolucionáři. Ajatolláhové se považují za avantgardu islámské revoluce. Vám nepřijde extrémně nebezpečné, pokud se takový stát zmocní atomové bomby?

LN Nebezpečné spojení radikálů a teroristů s držiteli zbraní hromadného ničení – tak se přece argumentovalo už před invazí do Iráku, poté byl ale tento argument stažen z oběhu. Proč jsou zase v íránském případě kontakty s teroristy přitěžující okolností?
Víme naprosto bezpečně, že po roce 1998, tedy po krvavých útocích Al Kajdy na americké ambasády v Keni a v Tanzanii, Teherán členům Al Kajdy pravděpodobně několikrát povolil volný průchod zemí. Proč to udělali? Tady je důležité si uvědomit, že ve chvíli, kdy Íránci takhle naprosto vědomě alkajdistům pomohli, už jejich jaderný program jel na plný plyn. Rafsandžání tehdy veřejně řekl: Měli jsme štěstí, že Američani nezaútočili na nás, protože jsme dřív sami terorismus příležitostně provozovali. Teď musíme co nejrychleji dokončit náš jaderný program. Přesto si ani po tomhle nedokázali pomoct a otevřeli Al Kajdě hranice. Myslím, že pokud chceme mít jakž takž bezpečný svět, musíme dodržovat několik zásad a jedna z těch nejelementárnějších zní: státy, které někdy pomohly nebo pomáhají Al Kajdě, se nikdy nesmějí dostat k jaderné bombě.

LN Lidi si zvyknou na všechno. Zvyknou si i na představu, že Írán získá atomovou bombu?
Bohužel ano. I mezi americkými generály a admirály byste našel řadu lidí, kteří radši nechají Íránce získat bombu, než aby jim v tom zabránili válkou. A ještě víc appeasementu je v Evropě. Prý ať tu bombu mají, aspoň je bude tížit odpovědnost a začnou se chovat jako dospělí. V podstatě tohle jednou veřejně prohlásil Jacques Chirac. Dobře – Chirac je Chirac a zaplaťpánbůh už je v důchodu, jenže i dnes vám to v soukromém hovoru buduo běžně říkat lidé na francouzském nebo německém ministerstvu zahraničí.

LN Proč by Evropany měla zajímat hypotetická válka mezi Íránem a Spojenými státy? Cynicky vzato se Evropa z konfliktu mezi Amerikou a Íránem může vyreklamovat s tím, že její válka to není.
A co když Írán zase začne organizovat v Evropě úkladné atentáty, tak jako v osmdesátých letech? Co když se opět zapojí do terorismu? Evropa nikdy neměla dvakrát dobrou bilanci v trestání íránských zločinů na evropské půdě. Až budou mít Íránci jaderné krytí, začnou vás vydírat a ani nemuknete. Nejde dělat to, co dělají evropští lídři: tedy vést řeči o tom, jakého z EU vybudujeme globálního hráče, a přitom se předem smiřovat s íránskou bombou. Pokud si ovšem Evropskou unii chcete budovat jako skrýš před světovou politikou, tak prosím.

LN Zkuste si zavěštit. Bude mít Teherán za tři roky jadernou bombu?
Ano. Je to bohužel velmi pravděpodobné.

LN Pokusí se Amerika předtím zaútočit?
Už asi ne. A pokud by chtěli zaútočit Izraelci, museli by to udělat velmi rychle. Otázka je, jestli by to teď zvládli technicky. A odhaduji, že nezapůsobí ani sankce, protože Evropanům se do opravdu vážných sankcí nechce.

LN Bude v Brdech za tři roky stát radar?
Pořád si myslím, že spíš ano. Pozor, teď mluvím o americké straně a o její vůli. Bude samozřejmě záležet na tom, aby se u vás mezitím úplně nezhroutila politická podpora. Tuším, že pro budou nakonec i socialisté, tedy pokud zrovna budou vládnout. Všem českým protivníkům radaru bych chtěl vzkázat jednu věc: vystoupit z projektu samozřejmě můžete, ale pokud doufáte, že cesta ven povede přes Obamu, budete asi zklamáni.
  • 226Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz