13. listopadu 2014 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Homosexuální děti jsou ošklivý
vřed na hezké tváři matky Rusi‘

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
„Hned jak přijdu do školy, začínají nám to tlačit do hlav – že lidé jako my... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Hned jak přijdu do školy, začínají nám to tlačit do hlav – že lidé jako my... | foto: Děti 404 (záběr z filmu)Reprofoto
Agresivní kampaní proti homosexuálům zastírá Rusko své skutečné problémy, říkají v rozhovoru pro Lidovky.cz ruští filmaři Askold Kurov a Pavel Loparev, autoři snímku Děti 404. Dokumentu, jenž přináší tísnivé svědectví o utrpení nezletilých Rusů s menšinovou sexualitou.
Svědectví náctiletých ruských gayů.

Moje matka říká, že homosexuálové, to znamená i já, jsou mutanti. Otec říká, že je připravený vzít zbraň a začít je zabíjet. Moje starší sestra si myslí, že by je měli léčit na psychiatrické klinice. Svoji sexuální orientaci musím tajit, protože žiju v malém městě. Jednou tu jednoho muže zabili, protože byl homosexuál.“ (J., 16 let)

Svědectví náctiletých ruských gayů.

Hned jak přijdu do školy, začínají nám to tlačit do hlav – že lidi jako my nemají žádné právo žít.“ (L., 17 let)

Svědectví náctiletých ruských gayů.

Dva týdny jsem nechodila do školy. Řekla jsem, že jsem nemocná. Ve skutečnosti jsem plánovala sebevraždu. Spolykala jsem nějaké prášky, ale zachránili mě.“ (A., 16 let)

Svědectví náctiletých ruských gayů.

Ve škole mi řekli, že zákon byl přijatý kvůli tomu, aby lidé jako já už nebyli. Že jsem oběť homosexuální propagandy.“ (A., 16 let)

Svědectví náctiletých ruských gayů.

Vyhánějí nás z našich domovů. Vyhánějí nás z našich životů. Jsme pro ně ošklivý vřed na hezké tváři matky Rusi.“ (M., 15 let)

(Vybraná svědectví nezletilých ruských gayů, která zaznívají ve filmu Děti 404.)

KDO JSOU DĚTI-404?

  • Jekatěrinburgská novinářka Jelena Klimova publikovala sérii článků, v nichž tzv. „homofobní zákon“ kritizovala. Klimové poté napsala patnáctiletá homosexuální dívka, která se jí svěřila, že se kvůli šikaně chtěla zabít, ale po přečtení jednoho z článků od plánované sebevraždy upustila. Dívčin dopis inspiroval Klimovou k založení projektu Děti-404: virtuálního prostoru, který naslouchá tam, kde jiní nechtějí. Na stránkách projektu se LGBT děti svěřují se svými problémy a mohou se tak vzájemně podporovat.

  • Číslo 404 v názvu iniciativy odkazuje na hlášení, jímž internetový prohlížeč reaguje na neexistující webovou stránku („Chybová stránka 404 – stránka nenalezena“). „Naše společnost věří, že náctiletí gayové v přírodě neexistují, jako by snad LGBT lidé přilétali v dospělosti z Marsu. Ve skutečnosti je LGBT dítě v jedné ruské rodině ze dvaceti,“ stojí v popisu projektu. „Mluvíme o dětech, které jsou v naší společnosti neviditelné. Vláda o nich nemluví, masmédia o nich nepíšou, někteří si myslí, že vůbec neexistují. Jako 'stránka nenalezena',“ popisuje Klimova v dokumentu Děti-404.

  • Na počátku tohoto roku byla Klimova obviněna z porušení zákona kvůli „propagaci nekonvenčních sexuálních vztahů mezi nezletilými“. 21. února zprostil soud Klimovou obvinění. Minulý týden však mladou novinářku opět vyslýchala policie.

„Chránit děti před informacemi propagujícími popírání tradičních rodinných hodnot.“ Tak definuje ruský legislativní systém smysl dodatku k zákonu na ochranu dětí před informacemi škodícími jejich zdraví a vývoji. Dodatek, jednomyslně schválený poslanci Státní dumy a podepsaný prezidentem Putinem 30. června 2013, zakazuje propagaci „netradičních sexuálních vztahů“ mezi nezletilými. Za jeho porušení hrozí pokuta v řádu tisíců až statisíců rublů jak soukromým, tak veřejně činným osobám a institucím.

Tolik teorie. Převedeno do praxe: učitel se před žáky drží oficiální linie o heterosexualitě jako jediné zdravé a přijatelné sexuální orientaci. Psycholog léčí svého náctiletého pacienta vysvětlením, že za jeho odlišnost může hormonální porucha, kterou odstraní prášky. Sociální pracovník pátrá v životě svého nezletilého klienta po stopách násilného traumatu. A rodiče naslouchají hlasu médií, která LGBT menšinu pranýřují jako zvrácené nebezpečí importované do Ruska dekadentním Západem a rozdmýchávají v ruské společnosti stále silnější homofobii.

Zákon, který má nezletilé Rusy chránit, tak paradoxně v tom, co sám deklaruje, selhává. Důkazem je iniciativa Děti-404: internetový projekt, který na sociálních sítích Facebook a VKontakte nabízí pomoc dětem s odlišnou sexualitou. Dětem, pro které nemá jejich nejbližší okolí pochopení, ale odmítnutí, v horším případě pak pohrdání a agresi. Zakladatelka projektu, novinářka Jelena Klimova, od nich denně dostává desítky až stovky vzkazů. V různých obměnách vyprávějí stále stejný příběh. V hlavní roli alternují nejistota, strach a zloba.

Dvojice ruských filmařů Askold Kurov a Pavel Loparev natočila o projektu Děti 404 stejnojmenný film. Působivý dokument založili na výpovědích 45 ruských teenagerů, kteří se kvůli své sexuální orientaci stávají nejen terčem diskriminace a nevybíravé šikany, ale mnohdy také méněcenným člověkem v očích vlastních rodičů. Do českých kin snímek vstoupil v rámci 15. ročníku filmového festivalu Mezipatra.  

Lidovky.cz: Jaký vliv mělo přijetí dodatku k zákonu o ochraně nezletilých na život mladých gayů?
Změnil se k horšímu. A to už před přijetím zákona – velký vliv měla debata, která samotnému podpisu předcházela. Homosexualitu prezentovala jako důsledek nebezpečné západní propagandy, která chce z lidí udělat gaye, což značná část Rusů ochotně přijala. Výrazně posílila homofobie: lidé, kteří o tématu sexuálních menšin dříve vůbec nepřemýšleli, nebo měli relativně neutrální názor, se vlivem té vyhrocené debaty radikalizovali a zaujali velmi striktní pozici. Spolu s tím roste agrese vůči gayům. A zaznívají už dokonce i hlasy, které volají po trestních postizích homosexuality samotné (Ruská federace homosexualitu legalizovala v roce 1993, pozn. red.).

K TÉMATU:

Obratu ruské společnosti nasvědčují i příběhy dětí, které se nám svěřovaly. Některé z nich se ke coming outu odhodlaly už před přijetím zákona a jejich okolí to přijalo relativně dobře. Pak se ale jejich rodiče podívali na nějaký televizní pořad a změnili názor. Vztahy náctiletých gayů a jejich rodičů jsou čím dál komplikovanější. Podobně problematičtí jsou také učitelé, kteří se začali vyjadřovat velmi ostře.

Lidovky.cz: Uvedli byste příklad?
Zpovídané děti nám vyprávěly, že od svých učitelů slyšely, že homosexuálové jsou v rozporu s přírodou. A také, že je třeba je upalovat, nebo je uklidit do koncentračních táborů.

Webové stránky projektu Děti-404.

Webové stránky projektu Děti-404.

Lidovky.cz: Taková slova zaznívala během vyučování?
Ano, přímo na hodinách. Stalo se třeba, že učitel během občanské výchovy nebo dějepisu to téma zničehonic nadhodil a začal ho řešit. Nebo nějaký žák položil otázku, která s homosexualitou souvisela, a učitel toho patřičně využil. Neznamená to samozřejmě, že tak vystupují všichni učitelé! Děti nám říkaly, že někteří z nich je podporují, i když spíš v soukromí. Potíž je v tom, že pedagog teď nesmí o homosexualitě mluvit pozitivně nebo říkat, že nepředstavuje problém, protože by to bylo, v souladu se zákonem, vyloženo jako její propagace. Po přijetí zákona výrazně vzrostla izolace LGBT dětí, které zůstávají bez podpory ze strany dospělých. Nemají, kam se obrátit, kde vyhledat pomoc.

Lidovky.cz: Může za to jen zákon?
Zákon jde ruku v ruce s nevědomostí a nevzdělaností, paradoxně i u odborné veřejnosti. Mnozí nemají ponětí, jak se sexualita formuje. Od psychologů uslyšíte desítky rozporuplných názorů: někteří vám řeknou, že homosexualita je spjatá s hormonálními problémy a musí se léčit hormonální terapií. Jiní jsou toho názoru, že se jedná o psychiatrickou diagnózu. Další tvrdí, že je to jen výstřelek puberty, který zmizí, až dotyčný dospěje, jiní to připisují násilnému traumatu z dětství... V každém případě jsou sexuální menšiny v posledních letech nesmírně populární téma, mluví o něm každý. Jak politici a odborníci, tak média i lidé na ulici. A LGBT komunita z té debaty nevychází vítězně. Rusko přitom tak homofobní nebývalo.

PSALI JSME:

Lidovky.cz: Čím si to vysvětlujete?
Je to způsob, jak odpoutat pozornost společnosti od skutečných problémů naší země. Pro ilustraci: volá se po ochraně dětí před nebezpečnou homosexualitou, přijímá se kvůli tomu zákon, ale už se neřeší, že v Rusku je 600 tisíc bezprizorních sirotků. Nebo že u nás žije mnoho handicapovaných dětí, o které se taky málokdo zajímá. O obrovském problému, který představují neúplné rodiny a alkoholismus jednoho či obou rodičů, ani nemluvě.

Lidovky.cz: Homofobie se bohužel neprojevuje jen slovy. Stále častější je nejen verbální šikana, ale i fyzická agrese, která oběti nezřídka připraví o zdraví, v krajním případě dokonce o život...
Takové násilné záběry jsme do filmu nedávali, i když jsme je měli k dispozici. Gayové se stávají terčem agrese lidí, kteří nejsou spokojení se svým vlastním životem a potřebují si někde upustit páru. Zákon vyostřil společenskou atmosféru a u mnohých lidí odstartoval až jakousi hysterii. Funguje to jako nějaký povel pro psa – lidé se radikalizovali, protože se to po nich chtělo. Bez ohledu na to, že zmiňovaný zákon nikoho k násilí vysloveně nenabádá. Jenže stejně se to děje, údajně v zájmu Ruska, vlastenectví, tradičních hodnot. V rukách extremistů se zákon mění ve zbraň.

Více o represích mladých homosexuálů v Rusku se můžete dozvědět v reportáži kanálu VICE News:

Lidovky.cz: A Jelena Klimová, autorka projektu Děti-404? Hrozí nebezpečí i jí?
Jelena denně dostává desítky dopisů s nadávkami a výhrůžkami. Navíc teď čelí nové vlně útoků, a to jak na svou vlastní osobu, tak na skupinu 404. Byl podán návrh na zahájení nového trestního stíhání a v pátek (7. 11., pozn. red.) byla u Jeleny policie. Kladli jí divné otázky, například se jí ptali, jestli má ve skupině fotky nahých dětí a podobně. Názorný doklad toho, že nemají ani ponětí, o čem ten projekt je. Na internetu se také objevil otevřený dopis adresovaný Putinovi, který požaduje nejen zablokovat skupinu, ale také zakázat promítání našeho filmu.

Úřady se snaží téma homosexuality mezi dospívajícími zamést pod koberec, tváří se, jako by vůbec neexistovalo. Pak o tom nechtějí nic slyšet ani rodiče, kteří svým dětem přestávají naslouchat. Ale když budeme mlčet, je to krok zpět. Naopak, o problémech se musí mluvit. Samozřejmě, že názory se liší, ale k tomu přece diskuse slouží – k jejich vzájemné konfrontaci, ze které by mělo vzejít řešení.

Lidovky.cz: Snažily se úřady umlčet i vás? Publikum zahraničních festivalů vám tleská, ale jak přijali snímek v Rusku?
Oficiální distribuce pochopitelně nepřichází v úvahu. V Rusku teď existuje nový zákon, který říká, že když chcete veřejně promítat jakýkoli film, jedno z jakých peněz nebo v jaké distribuci, musíte mít na promítání licenci. Tu nám ministerstvo kultury v žádném případě neudělí. V den mezinárodní premiéry Dětí-404 jsme ale snímek dali na Youtube, kde je z území Ruska přístupný. Zatím jsme v Rusku měli čtyři veřejné projekce a hned dvě z nich provázely skandály. V promítání nám chtěli zabránit pravoslavní a vlastenečtí aktivisté, podávali pak ještě návrh na státní zastupitelství, že jednáme protizákonně, že se to všechno musí zakázat. Nicméně teď byl v Moskvě festival Natáčej film, jehož organizátoři vyřešili problém s promítáním našeho snímku dost chytře a originálně: u vchodu do sálu dostal každý divák svůj vlastní notebook s už nahraným filmem. Takže všichni se sice dívali ve stejném sále, ale každý na svém notebooku, tím pádem to nebylo veřejné promítání. Přesto měli organizátoři později problémy.

Zakladatelka projektu Děti-404, novinářka Jelena Klimova.

Zakladatelka projektu Děti-404, novinářka Jelena Klimova.

Lidovky.cz: Jelena ve filmu říká: „Historie dokazuje, že věci se mění k lepšímu. Máme naději. Budou u nás jednou děti, které řeknou: ‚Cože, babi? Za tebe gaye pronásledovali? To ses narodila v době kamenné?‘ ‚Ano, dítě, v době Putinově.‘ Jsem si jistá, že se to stane. Je to jen otázka času. Ale jak dlouho to potrvá?“ Co si myslíte vy? Nehrozí, že se situace ještě zhorší?
Věříme v pozitivní změny. Není možné donekonečna maskovat existující problémy za ty uměle vyrobené. V Rusku teď všechno hodně souvisí s politikou. Pilířem oficiální rétoriky je boj za tradiční hodnoty, Rusko jako bašta duchovního života, která kontrastuje s morálně rozvráceným Západem. Jenže ta duchovnost, to je něco abstraktního, co nejde změřit. Až jednou přijdou časy, kdy se začne mluvit o konkrétních číslech, kdy se Rusko s Evropou porovná statisticky. A pak si každý bude moct udělat vlastní názor. Nejsme přece izolovaná země. Žijeme ve světě, kde se odehrávají změny, které přinášejí větší toleranci, někdy to musí proniknout i k nám. Jakmile se politická situace upraví a nastane klidná doba, která přispěje k vytvoření skutečně vyspělé občanské společnosti, tehdy může být lépe. Opakujeme to, co říkala Jelena: Chceme věřit. Protože když není naděje, co jiného zbývá? Buď utéct ze své vlastní země, nebo přestat žít.

Pavel Loparev (vlevo) a Askold Kurov, autoři dokumentu Děti 404.

Pavel Loparev (vlevo) a Askold Kurov, autoři dokumentu Děti 404.

Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na Lidovky.cz