„Zákon o praní špinavých peněz máme. Problém je v tom, že vyšel v roce 1996 a od té doby byl postupně jedenáctkrát novelizován, aby splňoval směrnice Bruselu,“ řekl LN náměstek ministra financí Jan Málek.
Proto se podle něj vláda rozhodla vypracovat zákon nový, který by měl začít platit od poloviny letošního roku. „Nyní jej projednává senát. Pokud by ale zákon odmítl, následovalo by nové kolečko předkládání. To by se mohlo protáhnout až na rok a půl,“ dodal Málek.
Jestliže česká vláda nesplní požadavky Evropské komise, hrozí jí finanční sankce. „Pokuta by se mohla vyšplhat až na desetitisíce eur denně,“ řekl Málek.
Pokud Česko nesplní závazky, může dojít k dalším dodatečným nákladům vyplývajícím ze znevýhodnění občanů daného členského státu vůči jiným občanům ostatních členských států, kde příslušný zákon platí. Ze sedmadvaceti členských států Evropské unie má však příslušný zákon zapracován do legislativy pouze devět z nich.
„Zároveň absence takového zákona může negativně ovlivnit rozhodování například investorů,“ konstatoval mluvčí Zastoupení Evropské komise v Praze Martin Stašek. Určitou kontroverzi vyvolala otázka, zda prověřovat majetky českých politiků, neboť to poslanci odmítli. „V tomto ohledu v zákoně určitě došlo ke zpřísnění tak, aby Česká republika vyhověla požadavkům komise,“ řekl výkonný ředitel Transparency International David Ondráčka.
Ani nový zákon však problémy nevyřeší. „Jsem skeptický, jestli nová legislativa pomůže lépe potírat tyto nelegální činnosti,“ dodal Ondráčka. Česko se totiž dlouhodobě potýká s nízkou efektivitou policejního šetření. „Banky sice hlásí problematické transakce, policejní vyšetřování ale mnohdy nikam nevedou. Tento problém se navíc znásobil poté, co byla loni zrušena finanční policie, která měla tyto věci na starosti,“ dodal Ondráčka.
S podobnými problémy se ale nepotýkají jen Češi. Například Polsko je teprve na začátku schvalování zákona.
