Nové sankce spočívají především ve zpřísnění opatření, která obsahovala už předchozí rezoluce z loňského března. Jde hlavně o rozšíření seznamu společností a fyzických osob, které jsou s íránským jaderným či raketovým programem spojené, a jimž proto budou zmražena finanční aktiva a zahraniční fondy. Takových společností je nyní 12, jednotlivců 13. Pěti osob, které se podílejí na obohacování uranu v Íránu, se bude týkat zákaz cestování. Vůbec poprvé rezoluce obsahuje i zákaz obchodu s Íránem se zbožím určeným nejen k vojenským, ale i k civilním účelům.
Schválení dalších zpřísněných sankcí se očekávalo. Pět stálých členů Rady bezpečnosti - USA, Rusko, Čína, Británie a Francie, i většina nestálých členů totiž už předem avizovala, že s návrhem na další sankce souhlasí. Nakonec se pro ně vyslovili i všichni nestálí členové kromě Indonésie.
Pochybnosti ale původně dávaly najevo ještě Libye, Jihoafrická republika a Vietnam. K prosazení sankcí je zapotřebí souhlas alespoň devíti z 15 členů rady, přičemž proti nesmí být nikdo z pěti stálých členů. Dvě předchozí rezoluce o sankcích proti Teheránu byly schváleny jednohlasně.
Írán: Sankce jsou nezákonné
O znění sankcí se stálí členové rady shodli už v lednu, s hlasováním se ale čekalo do doby, kdy Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) předloží novou inspekční zprávu z Íránu. Zpráva, zveřejněná koncem února, konstatuje, že Írán sice projevil větší otevřenost v informování o svém jaderném programu, ale nevyvrátil podezření, že se tajně snaží vyvíjet jaderné zbraně.
Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je určen výhradně k mírovým účelům, tedy k výrobě jaderné energie. Krátce před hlasováním íránský velvyslanec při OSN Mohammad Chazáí řekl, že sankce jsou "nezákonnou akcí" proti "mírumilovnému jadernému programu". "Historie nám říká, že nátlak, zastrašování ani hrozby naši zemi nedonutí vzdát se základních a zákonných práv," dodal.
Především západní země v čele s USA však obviňují Teherán z úmyslu vyrobit tajně atomovou zbraň. Pět stálých členů Rady bezpečnosti po dnešním hlasování vyzvalo vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Javiera Solanu, aby se sešel s íránský vyjednávačem Saídem Džalílím a pokusil se s Teheránem zprostředkovat další dialog.
Schválení dalších zpřísněných sankcí se očekávalo. Pět stálých členů Rady bezpečnosti - USA, Rusko, Čína, Británie a Francie, i většina nestálých členů totiž už předem avizovala, že s návrhem na další sankce souhlasí. Nakonec se pro ně vyslovili i všichni nestálí členové kromě Indonésie.
Pochybnosti ale původně dávaly najevo ještě Libye, Jihoafrická republika a Vietnam. K prosazení sankcí je zapotřebí souhlas alespoň devíti z 15 členů rady, přičemž proti nesmí být nikdo z pěti stálých členů. Dvě předchozí rezoluce o sankcích proti Teheránu byly schváleny jednohlasně.
Írán: Sankce jsou nezákonné
O znění sankcí se stálí členové rady shodli už v lednu, s hlasováním se ale čekalo do doby, kdy Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) předloží novou inspekční zprávu z Íránu. Zpráva, zveřejněná koncem února, konstatuje, že Írán sice projevil větší otevřenost v informování o svém jaderném programu, ale nevyvrátil podezření, že se tajně snaží vyvíjet jaderné zbraně.
Írán trvá na tom, že jeho jaderný program je určen výhradně k mírovým účelům, tedy k výrobě jaderné energie. Krátce před hlasováním íránský velvyslanec při OSN Mohammad Chazáí řekl, že sankce jsou "nezákonnou akcí" proti "mírumilovnému jadernému programu". "Historie nám říká, že nátlak, zastrašování ani hrozby naši zemi nedonutí vzdát se základních a zákonných práv," dodal.
Především západní země v čele s USA však obviňují Teherán z úmyslu vyrobit tajně atomovou zbraň. Pět stálých členů Rady bezpečnosti po dnešním hlasování vyzvalo vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Javiera Solanu, aby se sešel s íránský vyjednávačem Saídem Džalílím a pokusil se s Teheránem zprostředkovat další dialog.
