IS pořádá pro obyvatele syrských měst, v poslední době především děti, takzvané „filmové večery“, na kterých promítá propagační filmy plné násilí. Jeden takový večer tajně zaznamenal syrský aktivista. Film, promítaný dětem, ukazuje skupinu zajatých syrských vojáků, kteří jsou téměř nazí nuceni pochodovat pouští, zatímco je bojovníci IS popohánějí samopaly. Skupina byla v srpnu popravena.
    |
„Ničeho se nebojte. Pokud vám někdo ubližuje, postěžujte si nám a vaše práva vám budou podle Alláhovy vůle navrácena,“ hlásá na videu před začátkem projekce zástupce Islámského státu.
Ztracená generace
Syrský psycholog se specializací na dopady války na lidskou psychiku Mohammed al-Sayed k tomu pro CNN poznamenal, že IS se snaží otupit citlivost dětí natolik, aby jim podobné výjevy připadaly normální. „Doufají, že alespoň část z nich potom bude podobné věci i sama provádět. Islamistům nejde jen o souhlas s jejich režimem, chtějí aktivní zapojení,“ tvrdí a dodává, že dětská mysl je mnohem náchylnější k přijímání podnětů a zasít do ní myšlenky radikálního islámu je proto poměrně snadné.
ČTĚTE DÁLE: |
Indoktrinaci doplňuje studium a účast na ceremoniích. Děti jsou mezi džihádisty přijímány s náležitou pompou a musejí odříkat přísahu. „Pozabíjíme vás. Přijdeme, aniž byste si nás všimli,“ skandují na propagačním videu IS. K tomu se taky musejí zpaměti učit Korán. „Bůh je náš vůdce, Amerika je ‚jejich‘ vůdce,“ volají sborově. V Sýrii už se o nich mluví jako o ztracené generaci.
Děti i dobrodruhové
Podle odborníka na blízkovýchodní problematiku Reza Aslana jsou typickými rekruty Islámského státu „mladí lidé, kteří se cítí bezvýznamní a odstrčení společností. Dost možná trpí krizí osobnosti,“ řekl pro CNN. Častými případy jsou prý dobrodruhové s romantickými představami o činnosti džihádistů. „Chalífát je pro mnoho z nich utopickým ‚novým světem‘. Někteří ale prostě jenom chtějí ukojit své násilnické choutky,“ řekl.
Náboženská motivace podle něj není tak důležitá a častá, jak si lidé na Západě představují. Mylný dojem podle něj vzniká i proto, že islámští extremisté na sebe přirozeně strhávají větší pozornost než umírnění muslimové. „Skupina imámů, která se sejde a veřejně odsoudí IS, to není žádná zpráva. Ale stínání hlav, otroctví dětí... to jsou zprávy.“
Sto dolarů místo školy
Syrský aktivista Mohammed tvrdí, že to, co nabízí Islámský stát, je v očích mnoha lidí a hlavně dětí často velmi lákavé. Jeho bratr se nedávno přidal k radikální skupině al-Nusrá. „Byl jsem v šoku. Měl by být ve škole, ale IS dává dětem sto dolarů měsíčně, aby za něj bojovaly. Už si s ním vůbec nerozumím. Řekl jsem mu, že al-Nusrá nás zničí, ale on mi začal vyhrožovat, že mě zabije,“ řekl pro BBC.
K radikalizaci mnohdy slouží právě sociální sítě a internet. Třináctiletý Abú Hatáb se k radikálnímu islámu dostal přes internetová videa a dnes chatuje s islamisty přes Facebook. Během minulého roku se připojil k jedné z radikálních islámských organizací a dnes je jeho cílem dostat se do pevnosti IS v Rakce, kde se chce stát bojovníkem.
„Mám rád IS, protože prosazují právo šaría a zabíjejí nevěřící, jak to nařizuje Alláh. Lidé, které IS zabíjí, jsou američtí agenti. Musíme je všechny setnout,“ řekl reportérovi BBC. „Nechci si hrát s kamarády, Alláh nás učí bojovat za příští život. Za ráj, který na nás čeká.“
Ztracené dětství
Jeho matka tvrdí, že ho nikdy nenabádala, aby se k islamistům přidal, ačkoli sama je silně věřící a jejich činy neodsuzuje. „Nesouhlasím se všemi jejich názory, ale věřím, že lidem Sýrie pomůžou - na rozdíl od západních velmocí. Ráda bych, aby se z mého syna stal velký vojevůdce a vůbec by mi nevadilo, kdyby zabíjel obyvatele západních zemí.“
Syrské děti podle ní nemají na výběr. Hrozné podmínky v zemi prý stejně dětem normální život neumožňují. „Syrské děti už dávno nejsou dětmi. Viděly krev a jejich domy byly srovnány se zemí. Když jsem poprvé viděla svého syna s puškou, plakala jsem za jeho ztracené dětství. Ale hned jsem slzy usušila, protože potřebujeme vychovat silnou generaci.“ Když se jí novinář zeptal, jak by reagovala na smrt svého syna, prohlásila: „Byla bych velmi šťastná.“
