Zaujala mne tato slova Jiřího Paroubka: „Do budoucna má ČSSD upozorňovat na to, že komunisté ji již v roce 1948 rozbili a exiloví členové strany proti režimu bojovali.“
V roce 1948 mi bylo devatenáct let a dobře se pamatuji, jak to tehdy bylo. ČSSD v čele s předsedou Zdeňkem Fierlingerem dobrovolně a bez nátlaku vstoupila do KSČ. Z nejvyššího vedení, pokud se pamatuji, byli proti jen ministři Majer a Laušman, kteří odešli za hranice. Laušmana později StB v kufru auta převezla zpět do Československa, kde byl odsouzen, mnoho let byl vězněn a v žaláři zemřel. Převážná část členů sociální demokracie převzala „rudé knížky“ členů KSČ,plně se tak zapojila do čtyřicetileté totality. Jako nebylo Rakousko první obětí hitlerovského Německa, ale jeho prvním spojencem, nebyla ani sociální demokracie obětí, ale přímým podporovatelem komunistické totality. Pevným článkem národní fronty byla tehdy i socialistická strana, jejíž člen J. P. uveřejnil v tisku oslavný článek na vítězný únor!
V roce 1948 mi bylo devatenáct let a dobře se pamatuji, jak to tehdy bylo. ČSSD v čele s předsedou Zdeňkem Fierlingerem dobrovolně a bez nátlaku vstoupila do KSČ. Z nejvyššího vedení, pokud se pamatuji, byli proti jen ministři Majer a Laušman, kteří odešli za hranice. Laušmana později StB v kufru auta převezla zpět do Československa, kde byl odsouzen, mnoho let byl vězněn a v žaláři zemřel. Převážná část členů sociální demokracie převzala „rudé knížky“ členů KSČ,plně se tak zapojila do čtyřicetileté totality. Jako nebylo Rakousko první obětí hitlerovského Německa, ale jeho prvním spojencem, nebyla ani sociální demokracie obětí, ale přímým podporovatelem komunistické totality. Pevným článkem národní fronty byla tehdy i socialistická strana, jejíž člen J. P. uveřejnil v tisku oslavný článek na vítězný únor!
