24. února 2011 21:30 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Jak to bylo se Šahrazádou aneb
Příběhy vzešlé z magických nocí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Ilustrace z knihy Tisíc a jedna noc | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrace z knihy Tisíc a jedna noc | foto: Reprofoto
Tisíc a jedna noc (Kitáb Alf laila wa laila) čili sbírka příběhů ze středověké Arábie je pokládána za největší literární dílo Orientu. Příběh krále, který se za nevěru manželky mstil tím, že si každou noc bral jinou ženu, kterou ráno nechal zabít, dokud nepotkal vypravěčku Šahrazád, fascinuje čtenáře stovky let.

První díl souboru znovu vyšel česky, do konce roku má vyjít celkem osm svazků v překladu Felixe Tauera. Překlad svého učitele doprovodil obsáhlým doslovem profesor Jaroslav Oliverius, doyen české arabistiky.

LN Čím Tisíc a jedna noc stále omamuje? Proč je to nejvýznamnější orientální povídkový soubor?
Obrovskou sumou příběhů a jejich velikou rozmanitostí, jak tematickou, tak žánrovou. A příběhy jsou skutečně dodnes nesmírně poutavé, zajímavé i zábavné. A mimo to se dozvídáme, co si lidé v arabském světě po staletí vyprávěli. V souboru převažují realistické příběhy, které dobrodružně líčí život různých společenských vrstev v Bagdádu, v Basfře či v Káhiře. Sbírka se formovala postupně, a to hlavně v městském prostředí. Takže tam figurují představitelé různých společenských vrstev, vládci, řemeslníci, soudci, námořníci, vojáci a ovšem nejrůznější podvodníci. A možná že nám ty příběhy i trošku poodhalují, jak je ustrojená duše současníků. V arabském světě tyhle příběhy zná opravdu každý.

Jaroslav Oliverius

Narozen 1933. Vystudoval arabistiku na FF UK, kde učí jako emeritní profesor. Autor četných studií, např. Moderní literatury arabského východu (Praha, 1995)

LN Četba Tisíce a jedné noci se ovšem nedoporučuje dívkám do 12 let.
No, skutečně bych řekl, že některé z příběhů se nehodí nejen pro mladé dívky, ale vůbec pro děti. Jsou prostopášné a někdy dokonce lascivní. Týkají se intimních styků mezi mužem a ženou, a to bez vytáček a přímo, i když vždy s půvabem. Proto byla některá vydání, zvláště ta, která pořizovali jezuité v Bejrútu, trochu pročištěná a choulostivější příběhy jsou tam vynechány.

LN Dnešní děti jsou ovšem běžně, třeba v trafikách, vystaveny tvrdému pornu.
Nic takového tyto příběhy však neobsahují! A text, který přeložil profesor Tauer a který nyní vyšel, je samozřejmě úplný.

Jaroslav Oliverius

LN Kdy soubor vlastně vznikl?
V Íránu, tedy v Persii, v sásánovské době, což je období od 3. století do poloviny 7. století. Tehdy vznikla už psaná sbírka příběhů pod názvem Hazár Asán, což znamená Tisíc příběhů. Tato sbírka se dostala do Iráku, kde byla už v 8. století přeložena do arabštiny pod názvem Tisíc nocí. Obsahuje dvě stě příběhů, které se dál větví a jsou rozděleny do tisíce nocí neboli vyprávěcích úseků. Krásná a vzdělaná Šahrazád králi vypráví každou noc jeden příběh, ale nedokončí ho. Takže král nemůže ortel smrti vykonat, je totiž zvědav, jak se příběh dál vyvíjí. A Šahrazád vyprávěním, kterému nelze odolat, naplní všech tisíc nocí a nakonec to vlastně skončí velikým happy endem. Vždyť ta úchvatná vypravěčka s vladařem zplodí děti a on se s ní ožení. Takže soubor vznikl z těchto magických nocí vyprávění. Je známo, že už v předislámské Arábii se vyprávěly podobné příběhy, které také přicházely z Íránu a z Indie. Ty byly ovšem vyprávěny třeba na trzích nebo kdesi na cestách u ohňů.

LN Existovali už tehdy profesionální vypravěči?
Tehdy v té předislámské Arábii zřejmě byli. Ale nepochybně si lidé dál předávali příběhy mezi sebou, takže ta látka stále žila, doplňována a měněna.

LN Neexistovalo autorské právo, ale nutnost, aby vypravěč jako Šahrazád zaujal. Když byl nudný, tak lidé odešli.
No jistě. Ale období vypravěčů je dávno pryč, v arabském světě a zvláště v Egyptě je období telenovel. Egypt sám řadu let vyrábí velice sledované televizní seriály, které se promítají i ve většině okolních zemí. Nemohu je kritizovat, aniž je všechny znám, ale ovšemže jsou zaměřeny na divácký vkus a že ten chce jaksi vyhovět požadavkům nejširších vrstev.

LN Šahrazád také musela vyhovět vladaři, nebo by ji zabil. Nejde vlastně o to samé?
Šahrazádiny příběhy nikdy nejsou laciné či podbízivé. Ona umí vyprávět a činí to tak silně až uhrančivě, že vladař naslouchá. Nežádá ji, aby vyprávěla tak či onak, on je tím příběhem uchvácen.

LN Čím se my jako konzumenti telenovel lišíme od poutníků, kteří seděli někde u ohně a za příběhy platili vypravěči?
Ovšemže jsme na jiném civilizačním a kulturním stupni než ve starověku. Ale žádná z těch změn potřebou příběhu vlastně nepohnula. Skutečně to vypadá, že touha po dobrodružných a poutavých příbězích je lidem vrozená.

Jáchym Topol, Lidové noviny
  • 1Diskuse




A. Goldbergová Test... 22:59 24.2.2011

REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz