Polovina obyvatel katolické země si podle nedávného průzkumu přeje, aby den smrti Jana Pavla II., který připadá na 2. dubna, byl uznán za státní svátek.
Blahořečení je liturgický proces, při němž je určitý člověk prohlášen za blahoslaveného, stává se předmětem církevního kultu a jeho jméno je uvedeno v církevním kalendáři. Blahořečení je v římskokatolické církvi posledním krokem před prohlášením za svatého.
Dokument na podporu blahořečení (beatifikace) má 2500 stránek. Obsahuje všechny papežovy spisy, četná „svědectví o posvátnosti“ a „důkazy“ o nejméně jednom zázraku, který je Janu Pavlovi II. přisuzován. Francouzský dominikán nyní doplní úvod a následně dokument posoudí vatikánská Kongregace pro otázky blahořečení.
Biskup Tadeusz Pieronek řekl, že by bývalý papež mohl být blahořečen 16. října. „Mluvil jsem se Svatým otcem (papežem Benediktem XVI.) a řekl jsem mu, že Polsko nebude naléhat. Věříme v moudrost papeže,“ řekl včera novinářům krakovský kardinál Stanislaw Dziwisz. Nicméně dodal, že proces možná zanedlouho skončí.
Nejrychlejší blahořečení?
Proces blahořečení Jana Pavla II. je nejrychlejší v historii. Benedikt XVI. v květnu 2005 oznámil rozhodnutí pominout běžnou minimální pětiletou lhůtu od úmrtí adepta. Těsně před třetím výročím smrti Jana Pavla II. se objevilo v polských médiích množství informací o jeho životě. Novinkou bylo odhalení toho, že se Jan Pavel II. dva roky před pádem berlínské zdi tajně setkal s tehdejším sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem.
Stovky Poláků míří uctít památku svého rodáka do Vatikánu, kde se budou odehrávat hlavní pietní akce. Plné ulice očekávají v den výročí smrti Jana Pavla II. také Wadowice u Krakova, rodiště papeže.
Polsko patří k nevelké skupině evropských zemí, kde má katolická církev velmi silnou pozici. Podle odborníků je to mimo jiné díky šestadvacetiletému pontifikátu Jana Pavla II. Zhruba 95 procent Poláků se hlásí ke katolické víře a asi polovina z nich pravidelně každou neděli chodí do kostela.
Blahořečení je liturgický proces, při němž je určitý člověk prohlášen za blahoslaveného, stává se předmětem církevního kultu a jeho jméno je uvedeno v církevním kalendáři. Blahořečení je v římskokatolické církvi posledním krokem před prohlášením za svatého.
Dokument na podporu blahořečení (beatifikace) má 2500 stránek. Obsahuje všechny papežovy spisy, četná „svědectví o posvátnosti“ a „důkazy“ o nejméně jednom zázraku, který je Janu Pavlovi II. přisuzován. Francouzský dominikán nyní doplní úvod a následně dokument posoudí vatikánská Kongregace pro otázky blahořečení.
Biskup Tadeusz Pieronek řekl, že by bývalý papež mohl být blahořečen 16. října. „Mluvil jsem se Svatým otcem (papežem Benediktem XVI.) a řekl jsem mu, že Polsko nebude naléhat. Věříme v moudrost papeže,“ řekl včera novinářům krakovský kardinál Stanislaw Dziwisz. Nicméně dodal, že proces možná zanedlouho skončí.
Nejrychlejší blahořečení?
Proces blahořečení Jana Pavla II. je nejrychlejší v historii. Benedikt XVI. v květnu 2005 oznámil rozhodnutí pominout běžnou minimální pětiletou lhůtu od úmrtí adepta. Těsně před třetím výročím smrti Jana Pavla II. se objevilo v polských médiích množství informací o jeho životě. Novinkou bylo odhalení toho, že se Jan Pavel II. dva roky před pádem berlínské zdi tajně setkal s tehdejším sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem.
Stovky Poláků míří uctít památku svého rodáka do Vatikánu, kde se budou odehrávat hlavní pietní akce. Plné ulice očekávají v den výročí smrti Jana Pavla II. také Wadowice u Krakova, rodiště papeže.
Polsko patří k nevelké skupině evropských zemí, kde má katolická církev velmi silnou pozici. Podle odborníků je to mimo jiné díky šestadvacetiletému pontifikátu Jana Pavla II. Zhruba 95 procent Poláků se hlásí ke katolické víře a asi polovina z nich pravidelně každou neděli chodí do kostela.
