6. června 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Je zásadní mít Turecko na naší straně,
tvrdí šéf chorvatské diplomacie

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 10Diskuse
Šéf chorvatské diplomacie Miro Kovać. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf chorvatské diplomacie Miro Kovać. | foto: MAFRA
Dohoda s Ankarou a spolupráce mezi zeměmi na západobalkánské trase výrazně snížila příliv běženců do EU z Blízkého východu. Podle chorvatského ministra zahraničí Mira Kovače je nyní ale třeba se soustředit také na severní Afriku. Potřebná je podle něj i dohoda s tamními zeměmi.

LN: Chorvatsko nedávno navštívil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který do EU cestuje spíše jen ojediněle. Vy jste s ním osobně jednal. Řešili jste spolu otázku migrace?
Prezident Erdogan byl v Chorvatsku při příležitosti 100. výročí rozhodnutí chorvatského parlamentu přiznat islámu stejná práva jako ostatním náboženstvím. Hovořili jsme ale také o migrační krizi. Jeho osobní názor je ten, že by bývalo bylo mnohem konstruktivnější a efektivnější, kdyby padlo rozhodnutí mezi EU, Tureckem a dalšími spojeneckými zeměmi, že bude vytvořena bezpečnostní zóna v Sýrii a že bude o uprchlíky postaráno v Sýrii. Kdyby se bývaly spojily síly k postavení domů a bytů nebo k zajištění jídla lidem tam. Jak ale můžeme vidět, tento projekt nebyl realizován.

Miro Kovać

  • Šéfem chorvatské diplomacie se stal letos v lednu za pravicové Chorvatské demokratické společenství (HDZ), které v roce 1989 založil někdejší chorvatský prezident Franjo Tudjman.
  • Vystudoval mezinárodní vztahy na pařížské Sorbonně.
  • Jako diplomat působil v Bruselu, Paříži nebo Berlíně. Poté mu byla nabídnuta pozice velvyslance v Polsku, ale odmítl ji kvůli přípravám HDZ na prezidentské volby, kdy pracoval jako šéf kampaně současné prezidentky Kolindy Grabarové-Kitarovičové.

LN: Podpořil byste takový návrh?
Podpořil bych myšlenku diskuse se spojeneckými zeměmi o možnosti pomáhat přímo na místě. Jsou tu lidé, kteří opouštějí svoji zemi z politických důvodů, a takové samozřejmě vždycky přijmeme v Evropské unii. Nemůžeme zde ale přijmout celý svět. Tím bychom jinak destabilizovali naše společnosti.

LN: Jak hodnotíte dohodu mezi EU a Tureckem, jež vedle finanční pomoci a bezvízového styku pro Ankaru předpokládá přesídlení uprchlíků přímo z Turecka do EU výměnou za ty, kteří nelegálně připlují?
Myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Je zásadně důležité mít Turecko na naší straně, pokud jde o migrační krizi. Tato dohoda je stejně důležitá jako spolupráce na takzvané západobalkánské trase, což významně přispělo ke snížení počtu uprchlíků.

LN: S uzavřením západobalkánské trasy se ale opět na výslunní dostává trasa ze severní Afriky napříč Středomořím. Mělo by být dosaženo podobné dohody jako s Tureckem i se zeměmi severní Afriky?
Zcela jistě. Sice nyní došlo v zásadě ke snížení přílivu z Blízkého východu, musíme ale myslet i na severní Afriku. Musíme připravit plán, jak postupovat ohledně tolika lidí připlouvajících z Afriky. Zvlášť musíme pomoci našim italským přátelům, kteří jsou tomu nejvíce vystaveni.

LN: Některé země už začaly naplňovat dohodu s Ankarou a přijaly první uprchlíky přímo z Turecka. Jak je na tom s plněním Chorvatsko?
Souhlasili jsme přijmout nanejvýš 1600 migrantů. Dočasně. Dosud jsme nezačali s přemisťovacím opatřením. Uvedli jsme ale, že začneme v červnu s deseti migranty na měsíc.

LN: Některé země ostře kritizují princip přerozdělování běženců na základě kvót. Jak se na kvóty díváte vy?
Respektuji pozici české vlády a respektuji také pozice ostatních vlád. Musíme si ale sednout a diskutovat. Nemůžeme stanovovat jedni druhým, co mají dělat. To by bylo devastující pro evropský projekt a poškodilo by to vnímání některých národů ve vztahu k Evropské unii. Třeba Chorvatsko nemůže ukládat České republice nebo jakákoliv jiná země další zemi, kolik uprchlíků by měla a může přijmout. Musíme o těchto věcech diskutovat. Otevřeně. Upřímně. Jako přátelé. Na základě principu rovnosti.

Děti v uprchlickém centru v chorvatském Slavonském brodě se snaží zahřát během čekání na vlak.
Dohoda EU s Ankarou. Na snímku evropský komisař pro otázky migrace Dimitris Avramopoulos a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

LN: Od loňského září přes Chorvatsko podle zdrojů v Záhřebu přešlo 650 tisíc běženců. Kolik jich požádalo o azyl?
Migranti v zásadě využívali Chorvatsko jen jako tranzitní zemi. Méně než 50 běženců zatím požádalo o azyl. Problémem také je, že migranti nechtějí v Chorvatsku zůstat. Chtějí se přestěhovat do jiných zemí. Pokud přijdou do Chorvatska, v zásadě zůstanou jen chvíli a pak pokračují do dalších zemí – Německa, Rakouska, Nizozemska. Nemůžeme jim zabránit v tom, že naši zemi opustí a odejdou do jiné.

LN: Ačkoliv se západobalkánská trasa uzavřela a je tu dohoda s Ankarou, zůstávají v Řecku tisíce běženců, kteří se tam dostali ještě předtím. Již nějakou dobu se mluví o tom, že si hledají nové trasy – třeba přes Albánii, Kosovo, Černou Horu, případně oklikou přes Bosnu.
Ne, nemyslím si, že je pravděpodobné, že by migranti používali tyto jiné trasy. Podařilo se nám zavést velmi dobrou spolupráci s Rakouskem a Slovinskem – dvojicí členských zemí Evropské unie – a také s dvojicí nečlenských zemí: Srbskem a Makedonií. Bylo velmi důležité jasně a efektivně ukázat, že dokážeme zajistit ochranu hranice. Vyslali jsme jasný signál potenciálním migrantům, že ne všichni z nich mohou přijít do Evropské unie. To je velmi důležité.

LN: Stejně, pokud by ale teoreticky vznikla nějaká nová trasa, bylo by Chorvatsko schopné takové situaci čelit? Loni, když jste ještě byl v opozici, ostře jste kritizoval předchozí vládu, že nebyla vůbec připravená jednat. Je to teď jiné?
V té době jsem byl v právu, protože už v červnu a červenci jsme věděli, že Maďarsko staví plot a že migranti použijí jinou trasu přes Chorvatsko. Nyní jsme ale dobře připraveni. Pokud přijdou nějaké výzvy, jsme připraveni se s nimi vypořádat.

LN: Řešila se třeba někdy otázka ochrany víc než 1000 kilometrů dlouhé námořní hranice?
Jak říkám, jsme připraveni čelit těmto výzvám. V našem případě je to police, kdo zodpovídá za ochranu hranice. Nedávno jsme ale změnili zákony a umožnili, že za jistých okolností může v případě potřeby pomoct s ochranou hranice armáda.

LN: Chorvatsko je sice členem EU od roku 2013, ale není součástí schengenského prostoru. Nenastala v souvislosti s migrační krizí nějaká změna názoru, pokud jde o snahu připojit se?
Ne, chceme se stát členy schengenského prostoru a splníme kritéria. Je to jeden ze základních pilířů EU. A musíme udělat, co je v našich silách, abychom schengenský prostor zachránili.

LN: Existuje nějaký časový rámec, kdy by se mohlo Chorvatsko připojit k Schengenu?
Myslím, že je realistické hovořit o připojení Chorvatska nejdříve v roce 2018.

  • 10Diskuse
Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@mafra.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz