Organizátoři petici označují za největší svého druhu. Přestože někteří politici zpochybňovali její existenci, petiční výbor stále tvrdil, že nenastala správná chvíle pro předání.
„Až teď, když zastupitelstvo města Brna schválilo vzdor všem nesrovnalostem podmínky pro zpracování nového územního plánu s R 43 přes Bystrc,“ tvrdí Pálková. Podpisy začala sbírat v době, kdy byla na mateřské dovolené -dnes normálně pracuje, ale petice ji nepustila stejně jako další členy petičního výboru. „Na úrovni města a kraje jsme ale vyčerpali všechny možnosti. Na řadě je Senát.“
Petice je rekordmanem, potvrzují odborníci
Zástupci Ekologického právního servisu, kteří pomáhají se sestavováním petic, nemají informaci o rozsáhlejší podpisové akci. „Neexistuje však centrální evidence petic, o tu se teprve nyní snaží nově vzniklé Petiční centrum v Praze,“ podotkla Markéta Višinková z této organizace. Co do rozsahu větší byla podle všeho výzva za referendum o rozdělení Československa.
Mezi podpisy proti silnici R 43 jsou podle všeho i dávno mrtví lidé. Podle zákona však i jejich podpisy platí. Iniciátoři dokonce kdysi oznámili, že pokud se některý signatář rozmyslel, může svou podporu písemně odvolat - žádný takový dopis však nedostali.
Zájem o podpisy se pohyboval ve vlnách podle toho, jak se právě o stavbě jednalo.
„Hned na začátku byl krásný zimní den, to jsme za pár hodin u přehrady nasbírali 1200 podpisů,“ prozradila organizátorka. Předání přichází paradoxně v okamžiku, kdy v Brně-Bystrci vznikla nová petice, kterou zahájili zástupci tamní radnice.
V Bystrci nyní chystají druhou podobnou petici. „Už vloni jsme zjistili, že původní petice vlastně ani peticí nebyla, její iniciátoři ji nikam nepředali. Proto jsme se rozhodli zaštítit petici vlastní,“ prohlásil starosta Svatopluk Beneš. I přes dnešní předání té původní bude pokračovat i ta druhá. „Možná sice posloužila spíš jako katalyzátor, ale zaplaťpánbůh, že se něco začalo hýbat,“ doplnil Beneš.
Aktivisté se s představiteli města, kraje a státu přou o stavbu silnice R 43, kterou instituce prosazují na trase Hitlerovy dálnice Vídeň-Vratislav rozbudované za druhé světové války. Ta má vést sídlištěm Bystrc a dalšími částmi Brna a těsně míjet přehradu. Zástupci Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že učinili vše, aby se životní prostředí nezhoršilo.
Aktivisté naopak míní, že tak významná dopravní stavba nemá oporu ve vyšší plánovací dokumentaci, a upozorňují, že se kraj řídí totalitním územním plánem z roku 1985, který navíc silnici nechal jen posuzovat. Chtějí proto, aby vedla takzvanou Boskovickou brázdou kolem Veverské Bítýšky. Silný povoz lze podle nich předpokládat i vzhledem k tomu, že by se dálnice R 43 měla stát součástí evropské dálniční sítě TEN.
„Až teď, když zastupitelstvo města Brna schválilo vzdor všem nesrovnalostem podmínky pro zpracování nového územního plánu s R 43 přes Bystrc,“ tvrdí Pálková. Podpisy začala sbírat v době, kdy byla na mateřské dovolené -dnes normálně pracuje, ale petice ji nepustila stejně jako další členy petičního výboru. „Na úrovni města a kraje jsme ale vyčerpali všechny možnosti. Na řadě je Senát.“
Petice je rekordmanem, potvrzují odborníci
Zástupci Ekologického právního servisu, kteří pomáhají se sestavováním petic, nemají informaci o rozsáhlejší podpisové akci. „Neexistuje však centrální evidence petic, o tu se teprve nyní snaží nově vzniklé Petiční centrum v Praze,“ podotkla Markéta Višinková z této organizace. Co do rozsahu větší byla podle všeho výzva za referendum o rozdělení Československa.
Mezi podpisy proti silnici R 43 jsou podle všeho i dávno mrtví lidé. Podle zákona však i jejich podpisy platí. Iniciátoři dokonce kdysi oznámili, že pokud se některý signatář rozmyslel, může svou podporu písemně odvolat - žádný takový dopis však nedostali.
Zájem o podpisy se pohyboval ve vlnách podle toho, jak se právě o stavbě jednalo.
„Hned na začátku byl krásný zimní den, to jsme za pár hodin u přehrady nasbírali 1200 podpisů,“ prozradila organizátorka. Předání přichází paradoxně v okamžiku, kdy v Brně-Bystrci vznikla nová petice, kterou zahájili zástupci tamní radnice.
V Bystrci nyní chystají druhou podobnou petici. „Už vloni jsme zjistili, že původní petice vlastně ani peticí nebyla, její iniciátoři ji nikam nepředali. Proto jsme se rozhodli zaštítit petici vlastní,“ prohlásil starosta Svatopluk Beneš. I přes dnešní předání té původní bude pokračovat i ta druhá. „Možná sice posloužila spíš jako katalyzátor, ale zaplaťpánbůh, že se něco začalo hýbat,“ doplnil Beneš.
Aktivisté se s představiteli města, kraje a státu přou o stavbu silnice R 43, kterou instituce prosazují na trase Hitlerovy dálnice Vídeň-Vratislav rozbudované za druhé světové války. Ta má vést sídlištěm Bystrc a dalšími částmi Brna a těsně míjet přehradu. Zástupci Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že učinili vše, aby se životní prostředí nezhoršilo.
Aktivisté naopak míní, že tak významná dopravní stavba nemá oporu ve vyšší plánovací dokumentaci, a upozorňují, že se kraj řídí totalitním územním plánem z roku 1985, který navíc silnici nechal jen posuzovat. Chtějí proto, aby vedla takzvanou Boskovickou brázdou kolem Veverské Bítýšky. Silný povoz lze podle nich předpokládat i vzhledem k tomu, že by se dálnice R 43 měla stát součástí evropské dálniční sítě TEN.
