6. prosince 2011 15:30 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Český komiks vyhrál další bitvu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Ještě jsme ve válce, komiks z dílny Post Bellum | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ještě jsme ve válce, komiks z dílny Post Bellum | foto: Post Bellum
PRAHA Z jaké strany vás ten estébák mlátil? Jak přesně vypadaly okovy, které jste měl na nohou? A ta loď měla kolik komínů? Takové otázky dostávali pamětníci druhé světové a studené války, jejichž osudy se rozhodlo zpracovat sdružení Post Bellum v komiksu Ještě jsme ve válce. A neptali se scenáristé, ale třináct kreslířů.

Po trilogii o Aloisi Nebelovi je to už druhý český komiks slavící komerční úspěch. Jakkoli za ním stojí i příznivá cena, jde především o poctivé vyprávění pro každého. Po dvou týdnech je kniha v obchodech vyprodaná a připravuje se dotisk.

Práce na ní byla novou zkušeností nejen pro pamětníky a rozhlasové scenáristy uvyklé vyprávět slovem, ale i pro o dvě generace mladší komiksové kreslíře. Ti toho často o moderních dějinách příliš nevěděli, díky konkrétním příběhům jim ale začaly ožívat pod rukama. S jistou dávkou nadsázky lze říct, že první český dokumentární komiks splnil svůj úkol - přiblížit moderní dějiny širší společnosti a hlavně mladým - dokonce ještě dříve, než se dostal na pulty knihkupectví.

Potvrzeno Spiegelmanem

Třináct příběhů vycházejících ze skutečných osudů pamětníků, jež spojuje místo původu a doba - Československo let 1939 až 1989, pro komiks scenáristicky sepsal trojlístek novinářů Adam Drda, Daniel Bartoň a Mikuláš Kroupa z neziskové agentury Post Bellum soustředící se od roku 2001 na opomíjenou orální historii. Příběhy stovky pamětníků si už dříve mohli zájemci přečíst na internetových stránkách nebo slyšet v podobě rozhlasových dokumentů, tentokrát se Post Bellum rozhodlo pro na první pohled popovější verzi - komiks.

Médium, jež je v Česku stále tak trochu v plenkách, ale ve světě už dávno potvrdilo, že umí vyprávět nejen fiktivní příběhy superhrdinů, ale i závažná témata. Pulitzerovou cenou oceněný Maus (1986) Arta Spiegelmana či alba a sešity kreslíře a novináře Joe Sacca o palestinskoizraelském konfliktu či o občanské válce v bývalé Jugoslávii se staly kultovními.

Tak vysoko (alespoň podle doslovu) tým tvůrců Ještě jsme ve válce napoprvé nemířil, přesto odpověď, kterou od Spiegelmana dostal novinář Pavel Mandys na svou otázku, proč závažné téma právě formou komiksu, by jim nejspíš nebyla cizí.

„Komiks je unikátní v tom, že dokáže atakovat čtenáře přímo, a tedy velmi účinně. Lidé obvykle uvažují v malých jazykových útvarech... rozhodně ne košatou mluvou poezie a krásné literatury. Uvažujeme i v obrazech a nejsou to ani hologramy, ani fotografie, ale ideogramy, grafické znaky. Právě takové, jaké používá komiks. Když se to udělá dobře, může to být velmi silné a působivé,“ vysvětloval Spiegelman před osmi lety. A to se v tomto případě povedlo.

Zvlášť některé příběhy díky provedení svých kreslířů (obraz a jeho posloupnost je v komiksu důležitější než slova) zůstávají dlouho v paměti. Jedním z nich je v podání TOY_BOX osud Milušky Havlůjové, mladé matky, která se rozhodne pro nic menšího než neudávat, za což si odsedí dva roky těžkého žaláře zbavena možnosti vídat své dítě.

Kreslířka známá svou zálibou přenášet komiks do ulic (proto i přezdívka namísto jména) přesvědčivě navozuje kombinovanou technikou, často s jednou kontrastní barvou, ponurou atmosféru protektorátu a totality 50. let.

Ještě jsme ve válce

Příběhy 20. století
Argo, Post Bellum, Ústav pro studium totalitních režimů, 2011,
180 stran

Cestou jemné dvoubarevné kresby připomínající fotografie tónované do slonové kosti se naopak vydává Tomáš Kučerovský v příběhu udavače Petra R. Pomyslnou papouščí masku, leitmotiv kresby, si konfident nasazuje, aby opakoval, co slyšel od estébáků, aby papouškoval sám sobě a svým blízkým jejich slova obhajoby své činnosti a postupně se v nich úplně ztrácí.

Superhrdinský komiks amerického typu může připomínat nejobsáhlejší příběh alba - Borské povstání. Dynamická kresba Petra Včelky a rychlé střihy jsou pro napínavé vyprávění z vězení plné akce výbornou volbou a nijak jej nevulgarizují.

Všichni výše zmínění kreslíři nejsou na české komiksové scéně nováčky, podobně jako deset jejich zbývajících kolegů. Většina z nich se veřejnosti představila před čtyřmi lety na výstavě Generace 0, z níž před rokem vyšla i stejnojmenná antologie. Ještě jsme ve válce je zároveň neplánovanou antologií 2 mladého českého komiksu, který je zase o krok dál.

Přástky přes chytré telefony

Jde nám o to, zalidnit dějiny skutečnými příběhy, které nejlépe ukazují cenu svobody,“ říká zakladatel sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa.

LN Co se skrývá za názvem Ještě jsme ve válce?
Inspiroval nás příběh Tomáše Sedláčka - celoživotně bojujícího člověka. Sedláček byl důstojníkem už během 2. světové války. Po únoru 1948 byl jako voják západních armád perzekvován a mučen. Nikdy se však nevzdal, nebyl lhostejný. Ve spojení s názvem našeho sdružení Post Bellum, což v latině znamená naopak Po válce, byl název na světě.

LN Podle jakého klíče byli vybíráni jednotliví kreslíři?
Do konkurzu se jich přihlásilo čtyřicet, každý z nich rozkreslil příběh Luboše Jednorožce a já s kolegou Adamem Drdou, zástupcem nadace Crocodille, a v čele s Janou Fantovou jsme vybrali finální třináctku kreslířů a těm nabídli konkrétní příběh. Když nám třeba Honza Bažant nabídl kresbu a la filmové plakáty z 50. let, hned nás napadlo, že je ten pravý pro příběh nepovedeného útěku studentů do zahraničí. 

LN A samotné příběhy?
Použitelných jsme měli asi 500 z přístupných 1700 na webu Paměti národa. Některé z nich ale nemůžete dostat z hlavy o něco víc než jiné. Neustále se ptáte, jak byste se v dané situaci zachoval vy, a právě to ve výsledku hrálo hlavní roli - přesah a aktuálnost příběhu ve spojení s co nejširší pestrostí. 

LN Projekt tvoří kromě komiksu i rozhlasové dokumenty, animované filmy a mnoho dalšího. Je už tedy kompletní?
Letos Post Bellum slaví 10. výročí, takže jsme vyvrcholení částí projektu směřovali symbolicky k 17. listopadu. Už teď ale přemýšlíme nad další popularizací příběhů moderních dějin. V roce 2012 přijde na svět aplikace pro chytré telefony zdarma, která příběhy geograficky zařadí, rodiny si podle ní budou moci plánovat třeba výlety. A hlavně propojí místní s jejich okolím, sousedé si opět budou vyprávět, i když jinou formou než při přástkách.

Kateřina Čopjaková, novinářka
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz