21. května 2009 5:29 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Jihočeské máslo, americký jazz!

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Rudy Linka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rudy Linka | foto: Alžběta JungrováLidové noviny
PRAHA Bohemia JazzFest vstupuje do svého čtvrtého ročníku silný a sebevědomý. Rudy Linka prozrazuje svůj "recept na úspěch".

Bohemia JazzFest je open-air festival bez vstupného, který hostí významné současné jazzové umělce z celého světa, bude letos už čtvrtým v pořadí. Od 12. do 19. července vystoupí hudebníci na historických náměstích v Praze, Domažlicích, Plzni, Prachaticích, Českých Budějovicích a nově také Táboře a Telči. Festival se koná na otevřené scéně, aby byl přístupný co nejširšímu diváckému publiku. Rudy Linka stál u původního nápadu i realizace.

Do čtvrtého ročníku vstupuje Bohemia JazzFest jako světově známý festival. Jak moc je jeho letošní podoba vzdálená začátkům?
Myšlenka festivalu vždy byla a je představit moderní hudbu, a já si myslím, že jazz JE moderní hudba, ve společnosti historických kulis krásných náměstí, kterých je v České republice spousta. Snažíme se, aby každé místo mělo "svůj vlastní" originální festival a sestavu kapel. Některé vystupují ve více městech, ale můžu potvrdit, že jejich vystoupení nikdy není stejné; ovlivňují ho diváci, ovliňuje ho atmosféra a prostředí, podle kterého muzikanti mění svůj repertoár. Pro mě jako pro někoho, kdo viděl všechna vystoupení ve všech městech, to byl skvělý zážitek. A Bohemia JazzFest je o skvělých zážitcích.
 
Jak myšlenka festivalu vznikla?
Před šesti lety jsem koupil starou chalupu u Prachatic. Začal jsem ji opravovat o letních prázdninách a v Česku jsem tak trávil mnohem více času. Když jsem ale poslouchal stále ty stejné písničky v rádiu, došlo mi, jak jsem z New Yorku strašně rozmazlený... Já Česko miluju, ale věděl jsem, že mi tady něco chybí, a zároveň jsem se o tu pohodu chtěl podělit s mými přáteli. To by ten život tady byl úplně fantastický: jihočeské máslo, jihočeský chleba, americký jazz!
A tak vznikla myšlenka přivézt muzikanty a kapely, které osobně znám, na festival do Čech.  Nejdříve měl být festival jen v Prachaticích. Postupně se akce rozšiřovala, třeba za námi přišel pivovar, který byl z Českých Budějovic, ale ten zase chtěl, aby to bylo v Českých Budějovicích... Pak do toho vstoupila americká ambasáda, která zase trvala na tom, že to musí být i v Praze. Pak se připojil plzeňský kraj a řekl, když je to v jihočeském dvakrát, chce to taky ve dvou městech - takhle do seznamu míst přibyly Domažlice. Původně jsme neuvažovali, že by to bylo takhle "všude", ale k rozšíření docházelo vždycky přirozeně a logicky.
 
Bohemia JazzFest byl zařazen mezi nejdůležitější festivaly v Evropě americkými časopisy Down Beat a JazzTimes; tím se dostal do kategorie, kde je u nás pouze Pražské jaro a Filmový festival Karlovy Vary. Jak se to festivalu podařilo za tak krátkou dobu?
Je opravdu úžasné, jaký úspěch festival má; a to nejen v Česku, ale i v zahraničí. Myslím, že samotná myšlenka nám opravdu pomáhá – všechny kapely jsou mezinárodně uznávané a tím, že jsou koncerty zdarma, máme úplně fenomenální návštěvnost.Loni přišlo na jazz šedesát tisíc lidí a tím už nejsme jen „akcí pro pár fanoušků“.
Už od počátku jsem chtěl, aby to byl festival na te nejvyšší umělecké úrovni jako Pražské jaro, jen s tím rozdílem, že by lidi nemuseli kupovat lístky, aby nemuseli být ve smokingu, a aby to nebylo v Obecním domě a jiných - jinak samozřejmě fantastických - síních. Chtěl jsem, aby to bylo na místech, jako je Staroměstské náměstí a nebo náměstí Otakara II. Tahle místa jsou přece úžasná! To se nedá s ničím jiným na světě srovnat.
 
Nestal se festival i trochu turistickou záležitostí?
Přesně tak. Ke každému ročníku festivalu vzniká i brožurka Enjoy Jazz, kde jsou vždy, kromě představení umělců, také stránky o městě samotném. Snažíme se to koncipovat tak, aby si to člověk nevzal jen kvůli festivalu, ale i kvůli tomu, aby věděl, co všechno lze v České republice podniknout. I skrze to, že je ten časopis ve česky a anglicky se dostáváme k lidem, kteří jsou u nás jen na návštěvě. Turismum je důležitý pro všechny země a pro Česko, které má tolik co nabídnout, zvlášť. My se snažíme, aby si turisté prohlédli nejen úžasnou Prahu, ale aby se odvážili podívat se třeba i do úžasných Prachatic, Tábora či Telče.

Festival je zdarma. Jak jej financujete?
Je zdarma, což znamená, že jsme závislí na sponzorech a dotacích od měst a institucí. Letos jsme úplně ve stejné ekonomické situaci jako ostatní kulturní akce a co bylo v minulosti velmi těžké, je dnes skoro nemožné.  Říkám skoro, protože se nám to opět povedlo a to zásluhou skvělého a schopného týmu, kterými jsou Ing. Jan Nedvěd z Českých Budějovic a PhDr. Karel Czaban z Prahy. A my si velmi vážíme všech našich partnerů. Stále však hledáme toho tzv. generálního. Jsem optimista; začátkem května si myslím, že jej v červenci mít budeme.
 
Myslíte, že skutečnost, že je festival zdarma, naláká i nejazzové fanoušky?
Jazzmani většinou hrají za peníze, a ne malé. Proto si lidi musí koupit vstupenku. Aby si ji koupili, musí toho jazzmana znát. Když ho neznají, lístek si nekoupí, proč by měli? Ano, můžete mu vysvětlit, člověče to je ti úplně skvělý hudebník, toho musíš vidět! Ale to nejde. Člověk, který je slavný, s tím, že se musí vysvětlovat, že je slavný, už vlastně slavný není. Když takovýto člověk hraje na náměstí, lidi se spíš přijdou podívat, a to aniž by tušili, co je čeká. Pak si může říct, to to je skvělé, to jsem ani nevěděl, že se mi líbí jazz. Nebo naopak, ten jazz, to je takový průšvih, to jsem rád, že jsem za něj nikdy nedal ani korunu.

Třeba ve městě, kde já žiju, v New Yorku, je kapitalismus na vysoké úrovni, za všechno se musí platit. Ale je fakt, že je plno kultury, která je zadarmo. New York Philharmonic hrají v Central parku koncerty v létě zadarmo. Člověk vezme láhev vína, sedne si na lavičku a tam mu hraje jeden z nejlepších orchestrů na světě... V menším parku blízko mého bytu hraje každé léto úžasný světoznámý saxofonista Sonny Rollins. Zadarmo. Tedy, jistěže nehrají zadarmo. Je to všechno zaplacené městem, a je to takto v pořádku. Kultura musí být podporovaná něčím jiným než tím, že se zaplatí lístky. Jinak nebude součástí každodenního života.
 
Nikdy nepřišel žádný neúspěch, zklamání nebo deziluze?
V jazzové muzice dělám celý svůj život. To, že "něco nejde", je součást každodenního života. Překážky jsou taky jenom kvůli tomu, aby se překonaly. Přelezly nebo obešly. Člověk se nemůže nechat odradit jenom kvůli tomu, že něco nejde. Spíš právě naopak. Ještě víc se do toho musí opřít. Jednou bychom chtěli být na takové ekonomické úrovni jako jsou zahraniční velké jazzové festivaly. A to, že ten den taky ještě není, neznamená, že nebudeme dělat nic.

  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz