"Pokud nebudeme mít jistotu, souhlas nedáme," řekl LN mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Evropská unie, z jejíchž fondů má Horní Jiřetín peníze dostat, totiž podle něj požaduje, aby to, do čeho investuje, fungovalo alespoň pět let.
Jenže to v případě Horního Jiřetína není vůbec jisté. Debata o možném prolomení limitů těžby hnědého uhlí stále probíhá a město v budoucnu možná čeká demolice.
Ministerstvo financí proto váhá. Kdyby investice propadla, muselo by peníze z Bruselu vracet. "Pan ministr o tom bude mluvit i s panem premiérem. Chceme vědět, jak to bude s energetickou koncepcí, s limity," uvedl Jakob. "Zatím jsme ale velmi skeptičtí," dodal.
Tošovský: Připadalo by mi to jako plýtvání
Proti dotaci už minulý týden vystoupil i ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský. "Mně by připadalo jako plýtvání penězi obyvatel tohoto státu, abychom z jedné strany investovali do takovýchto projektů – a já proti nim vůbec nic nemám, a z druhé strany potom za pár let přišli s tím, že tedy všechno tady odsud půjde pryč. To je trošičku nekoncepční," řekl Radiožurnálu.
Starosta města Branko Glavica s ním však nesouhlasí. "Prošli jsme výběrovým řízením a máme na dotaci nárok," řekl před časem LN.
A argumenty Tošovského odmítá i ministerstvo životního prostředí, jehož Státní fond životního prostředí evropské peníze přiděluje. "Není možné dopředu předpokládat zmaření této investice z důvodu možných budoucích změn limitů těžby," reagoval resort.
Konečné rozhodnutí je však plně v rukou resortu financí.
