Josef Kaplický (1899-1962) byl významným architektem, talentovaným sochařem, malířem a grafikem, typografem, a především respektovaným profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Publikaci připravil jeho syn Jan, neméně talentovaný a respektovaný architekt a vyšla už po smrti Jana Kaplického v Respekt Edici (ve spolupráci s Alba Dersign Press). Na svého učitele tu vzpomíná Adriena Šomotová. Svěřuje se s pocitem dluhu vůči Josefu Kaplickému a pamatuje si „jasná slova našeho učitele o životě a umění. Nemohli jsme je vyčíst v žádných knihách, v žádných dějinách umění, v žádné estetice, byly shrnutím té vzácné inteligence, vzdělání a umělecké zkušenosti Josefa Kaplického.“ Jan píše, že jedna věc ho při vzpomínce na otce trápí: „že byl v posledních letech příliš učitelem, a ne tolik umělcem. Ničili ho fašisti, potom komunisti...“
Vzdělanec, umělec, čestný muž
Syn Jan otce v úsporném textu popisuje jako člověka moderního, vzdělance, umělce a čestného člověka, znalce umění a estéta. Připomíná, že jeho dílo mluví samo bez složitého kunsthistorického vysvětlování. Otec Josef neviděl nikdy žádný architektonický návrh svého syna Jana a pochopitelně ani nemohl poznat svého vnuka a jmenovce, jenž se narodil skoro o sto let později. Oblouk, jímž spojuje Jan Kaplický svého otce Josefa a syna Josefa (* 1995 v Londýně), je efektní nápad - včetně historických datových exkurzů k oběma osobám a nakonec i zveřejněním dětských kreseb nejmladšího Kaplického po meči.
Koláž fotografií v kostce a barvitě shrnuje umělcův život a práci.
Jeho esej Věci, které napadají ve Francii (Volné směry, 1928 -1929), prozrazuje autorův způsob myšlení, pozorovací talent i schopnost kultivovaně a srozumitelně pozorované sdělovat.
Především však je v graficky nápadité, stylově čisté, elegantní publikaci ukázána šíře uměleckého záběru Josefa Kaplického, jehož poslední výstava se uskutečnila v roce 1948. Reprodukce obrazů, grafických úprav titulek publikací, plakátů, fotografie sochařského díla i skici, jež mu předcházely, jsou výmluvným dokladem umění Kaplického seniora.
Kniha je důstojnou, byť jistě hodně opožděnou poctou muži, na nějž nejen vrstevníci vzpomínají vesměs s uznáním a úctou.
Nepochybně je hlavně synovou zásluhou, že k letošnímu 110. výročí narození Josefa Kaplického (19. března) je v pražské Galerii Zdeněk Sklenář připravena jeho retrospektivní výstava. Už publikace Josef a Josef nabídla obsáhlý Janův výběr otcovy tvorby, v takové míře dosud nepublikované. Je evidentní, že „naživo“ je ve výstavní síni (od 19. března do 2. května) nač se těšit.
Koncept a projekt knihy Josef a Josef a stejnojmenné výstavy byl připraven v londýnském studiu Future Systems krátce před smrtí Jana Kaplického.
