K tomu, aby se blízký spojenec prezidenta Chiraka triumfálně vrátil do politiky, ani nemusel čekat na volby. Vedení radnice v Bordeaux mu samo vydláždilo cestu, když v pondělí podalo kolektivní demisi. Funkce složilo všech padesát zastupitelů radniční koalice - tu tvořil vládní Svaz pro lidové hnutí (UMP) spolu se Svazem pro francouzskou demokracii (UDF).
Ve funkcích zůstane dočasně jen nejužší vedení - starosta Hugues Martin a jeho dva zástupci. Právě Martin převzal Juppého funkci poté, co byl odsouzen. „Alain Juppé se zavázal, že se vrátí do služeb občanů Bordeaux a obnoví silný a důvěrný vztah, který si s nimi vytvořil,“ vysvětlil Martin, proč je ochoten přepustit křeslo svému předchůdci. Sám ale bez funkce také nezůstane - je totiž poslancem francouzského parlamentu.
Zastupitelé čtvrtého největšího francouzského města podle starosty s rezignací jednomyslně a bez diskusí souhlasili, protože „návrat Alaina Juppého byl nutný“.
Podobně popisovali situaci i zastupitelé koaličního UDF. Opozice ale pondělní demisi vidí zcela jinak: „Je to jako ples pokrytců. Před několika měsíci se všichni svěřovali, že nemají chuť odstoupit. Teď ale vědí, že když projeví odpor, nedostanou se znovu na kandidátku. Nemají na výběr,“ řekl listu Libération Pierre Hurmic ze strany Zelených.
Cena za demokracii
Socialistka Michele Delaunayová zase pondělní krok radnice označila za „monarchistické praktiky“ a Juppému vyčetla, že nerespektuje vůli občanů. „Člověk musí být opravdu přesvědčeným příznivcem Juppého, aby přijal, že ho povolají k volbám tímto způsobem.“ Nejpravděpodobnějším termínem příštích voleb je druhá polovina října.
V úterý pak 61letý Juppé na tiskové konferenci oficiálně oznámil svoji kandidaturu. Fakt, že vypsání voleb bude stát daňové poplatníky 300 000 eur (asi osm a půl milionu korun), se nijak omluvit nesnažil. „Demokracie má svoji cenu,“ prohlásil. Jinak se prý ale bývalý premiér, který proslul odměřeným a arogantním chováním, umírnil. „Quebec mě léčil neagresivitou,“ popsal svůj dvacetiměsíční kanadský „exil“. Poté, co byl nucen odstoupit z veřejných funkcí, odjel Juppé do Quebeku, kde přednášel na vysoké škole o globalizaci.
Odsouzen byl za to, že v 80. letech nechal fiktivně zaměstnávat lidi pracující pro pravicovou stranu RPR pařížskou radnicí. Starostou Paříže byl v té době Jacques Chirac, který po prvním rozsudku na Juppého naléhal, aby neodcházel. Když ale odvolací soud ve Versailles trest pouze zmírnil, musel se prezident bez svého nejbližšího spojence na čas obejít.
O návratu do „velké“ politiky nepadlo v úterý ani slovo. Juppé jen potvrdil, že bude v příštím roce kandidovat v parlamentních volbách. Otázkou je, jakou roli bude hrát „nejlepší ze Chirakových mužů“ ve volbách prezidentských. Před pár měsíci se o tom už radil s jejich favoritem Nicolasem Sarkozym.
