Cigareta stihne propálit křeslo, peřinu nebo sedačku v autě za deset vteřin. Po minutě můžete na plápolajícím ohýnku opékat špekáčky a nikdo už nezjistí, jestli ta cigareta za minutu zhasla.
Na počtu evropských požárů se samozhášecí proužek v cigaretě projeví jen těžko. Podstatně ale zhorší chatrné zdraví kuřáků. Kuřáci jsou totiž slaboši, cigaretu používají jako berličku.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kuřák nemůže pohnout s rozpočtem, zapálí si, zklidní se, položí cigaretu na popelník a rozpočet sestaví. Kuřák nemůže rozštípnout sukovitý špalek, zapálí si, zklidní se, položí cigaretu na pařez a špalek rozčísne.
V obou případech cigareta většinou dohoří, aniž by z ní tahal. Stačí mu vědomí, že by mohl, kdyby chtěl. Z eurocigaret ale musí tahat stále, takže vdechne víc dehtu a všeho ostatního. Výsledek? Černé plíce. A miliardy na léčení.
Rozsah starostlivosti Bruselu je obdivuhodný. Eurozóna se hroutí, kdo má ruce, tiskne peníze a Bruselští přesto najdou čas na předpis, který zaujme čestné místo vedle normy zahnutosti banánů...
