Kapitán havarovaného tankeru Prestige do vězení nepůjde, rozhodl soud

Vinu odmítám, řekl u soudu kapitán tankeru Prestige

• Tanker Prestige patřící liberijské firmě Mare Shipping vyplul pod bahamskou vlajkou z Lotyšska a přepravoval 77 000 tun těžkého topného oleje přes Gibraltar do Singapuru. Loď, pronajatá ruskou společností Crown Resources a provozovaná řeckými rejdaři, byla stará 26 let a u španělských břehů z ní 13. listopadu 2002 začala unikat ropa. Kapitán lodi vyslal signál SOS asi ve dvě hodiny odpoledne 50 kilometrů od galicijského města Finisterre (severozápad Španělska). V bouři totiž tehdy explodovaly dva tanky, z nichž začal unikat náklad.
• Z obav před znečištěním svých pobřeží však španělské, poté francouzské i portugalské úřady odmítly tanker ve svých přístavech přijmout. Tehdejší španělský ministr rozvoje Francisco Álvarez nařídil, aby bylo plavidlo odtaženo co nejdále na moře. Tanker tak během šesti dnů putoval nejprve na sever a pak zpět na jih (přes 400 km); 19. listopadu v poledne se asi 250 kilometrů od španělského pobřeží rozlomil na dvě části a za čtyři hodiny se potopil do hloubky 3800 metrů, kde leží dosud.
• 20 000 tun ropy vyteklo do moře už 13. a 14. listopadu, do potopení plavidla z něj vyteklo dalších asi 19 000 tun a při rozlomení tankeru uniklo na 12 000 tun. Poté denně vytékalo do moře asi 125 tun topného oleje po více než dva měsíce, než se podařilo otvory ve vraku utěsnit. Celkem vyteklo do moře 64 000 tun těžkého topného oleje.
• Odčerpání zbylých 13 600 tun začalo v červnu 2004 a trvalo přes čtyři měsíce. Tato operace, již prováděla španělská firma Repsol-YPF, byla první na světě v takové hloubce; po havárii plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu na jaře 2010 unikala ropa z vrtu v hloubce 1500 metrů. Zbytek oleje, který už nešlo odčerpat, byl poté likvidován speciálními bakteriemi.
• Ropná skvrna znečistila asi 2600 kilometrů především španělského a portugalského pobřeží, v lednu zasáhla též jihozápad Francie. Postižena byla flóra a fauna tamního pobřeží, včetně oblastí národního parku v Galicii, znečištěny byly turistické pláže (například všechny v Baskicku) a citelné ztráty zaznamenal rybářský průmysl, základ galicijské ekonomiky. V důsledku ropné skvrny zemřelo několik desítek tisíc ptáků.
• Havárie způsobila škodu vyčíslenou na 4,4 miliardy eur (asi 120 miliard korun).
• Po havárii tankeru se na španělskou vládu snesla vlna kritiky za pozdní reakci. Tehdejší španělský premiér José María Aznar navštívil postiženou oblast až po měsíci od havárie a navíc delegoval problém na svého vicepremiéra Manuela Rajoye (dnes premiér). I on zpočátku katastrofu bagatelizoval, hovořil o "malých pramíncích jakoby z plastelíny"; ještě 23. listopadu mluvil jen o malých lokálních skvrnách.
• Soudní proces s lidmi obžalovanými ze způsobení katastrofy začal loni 13. listopadu, v den desátého výročí havárie. Ze zavinění katastrofy byla obžalována trojice mužů. Řeckému kapitánovi tankeru Apostolosi Mangurasovi hrozilo spolu se strojníkem Nikolaosem Argyropurosem 12 let vězení. Třetím na lavici obžalovaných byl tehdejší zástupce španělské námořní plavby José Luis López-Sors, pro něhož prokurátor požadoval pětiletý trest.
• Ve středu soud všechny tři muže zprostil viny. Kapitán lodi Manguras dostal nicméně devět měsíců za vážné neuposlechnutí rozkazu, když s lodí odmítl zamířit na otevřené moře. Do vězení ale nenastoupí. Podle rozsudku není s jistotou možné určit přesnou příčinu havárie. Na vině byl však podle verdiktu především "špatný stav a nedostatečná údržba" plavidla.