16. října 2008 9:03 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Karel IV. stavěl z vajec

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Žádný mýtus. V Karlově mostě jsou vejce. Na snímku je vůz vajec při včerejší vernisáži modelu rozestavěného mostu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Žádný mýtus. V Karlově mostě jsou vejce. Na snímku je vůz vajec při včerejší vernisáži modelu rozestavěného mostu | foto: Lidové noviny
PRAHA Nejslavnější legenda o Karlově mostě nelhala. Do vápenné malty, ze které se nejstarší dochovaný most v Praze za vlády Karla IV. stavěl, se skutečně přidávala vejce. Prokázaly to nejnovější chemické analýzy omítky, které byly provedeny v souvislosti se současnou rekonstrukcí gotické památky.
Výsledky analýzy jsou velkým překvapením. Pravdivost staré české pověsti se snažili vědci dokázat už několikrát před tím. Žádné z předchozích expertiz se ji však nepodařilo potvrdit.
Výsledek rozboru oznámil včera na vernisáži nové expozice Muzea Karlova mostu pražský primátor „Není to mýtus. Je to pravda či spíš realita, že do základů stavby Karlova mostu byla umístěna vejce,“ prohlásil Pavel Bém.

Jak je možné, že se vědcům podařilo prokázat něco, co patří spíš do říše mytických bájí?
Teprve nyní se prý podařilo odkrýt skutečně původní maltu. A najít metodu, která je nezpochybnitelná. Původní malta byla objevena letos na jaře. Poté začali vědci z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) a z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity analyzovat vzorky odebrané z nitra kamenného mostu. Analýza stála 250 tisíc korun.

Materiál na stavbu se vozil na vorech
Jak vypadal Karlův most v první polovině 14. století? Odpověď lze od včerejška najít v Muzeu Karlova mostu, které bylo vloni otevřeno na Křižovnickém náměstí. Je tam vystaven unikátní model původní podoby nejznámější české památky v době, kdy se teprve stavěla.

Model ukazuje, že vltavské břehy vypadaly podstatně jinak než dnes. Oživovaly je staroměstské mlýny a stály na nich městské hradby. Na malostranském břehu pracovala parléřovská stavební huť, která dostala velký úkol. Po povodni, která v roce 1342 strhla románský Juditin most, postavit most nový. Model zpracovával ateliér firmy Archmodel v Dubí u Teplic téměř rok. Znázorňuje rozestavěný most s 270 dělníky a pomocníky na středověkých lešeních, ale i četná zvířata a život středověké Prahy.

Nechybí ani skupina Karla IV. Založení nového kamenného mostu bylo posledním Karlovým rozhodnutím týkajícím se pražských měst. Stavitelského díla se ujal Karlův dvorní architekt Petr Parléř.
Model rovněž názorně ukazuje, že materiál na stavbu se vozil po Vltavě na vorech. Na modelu mostu chybí sochařská výzdoba. Tu gotické památce vtisklo až výpravné baroko.

„V původní maltě byly prokázány bílkoviny,“ konstatovala Štěpánka Kučková z VŠCHT. Rozbor spočíval v metodě peptidového mapování pomocí enzymového rozkladu a laseru. „Je to nezpochybnitelná metoda. Ultramoderní přístroj, který umožnil tuto metodu aplikovat, dřív v republice neexistoval a i nyní jsou v zemi jen dva,“ sdělil Štěpán Rusňák, člen vědecké rady Muzea Karlova mostu.

Alois Jirásek měl pravdu
O výsledcích expertizy však pochybuje bývalý rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany. „Před několika lety jsme dělali podobný rozbor, ale nic takového se nepotvrdilo. Otázka zní, jestli se vůbec po tolika stoletích dá taková věc prokázat. A pokud ano, určitě se ta vejce nepoužívala nijak masivně,“ přemítá Witzany.

O pravdivosti legendy, zachycené i v Jiráskově knize starých českých pověstí a legend, zato nepochybuje historik umění František Dvořák. Poukazuje na to, že středověcí malíři míchali do barev vaječné bílky.

„O pravdivosti té legendy jsem nikdy nepochyboval. Stačí si všímat toho, že středověké omítky vydržely až do současnosti, je to hotový zázrak. Takže muselo existovat nějaké tajemství, něco, čím tu maltu fixovali,“ míní Dvořák, autor knihy o Karlově mostu. Tu část legendy, podle níž Velvarští přivezli na stavbu Karlova mostu vejce vařená, považuje za smyšlenku, i když ani to se vyloučit nedá.

Pověst praví, že aby byl most pevný po všechny časy, rozdělávalo se vápno syrovými vejci. Ve středověku se malta tvrdila či změkčovala všelijak, mlékem či tvarohem, jindy volskou krví, žlučí, pivem či vínem. Proteiny, které dokážou ovlivnit a zkvalitnit maltu, byly objeveny již dříve v historických stavbách. Mléčné bílkoviny byly prokázány například v gotickém mostě ze 14. století v Roudnici nad Labem.

  • 5Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz