Výsledek rozboru oznámil včera na vernisáži nové expozice Muzea Karlova mostu pražský primátor „Není to mýtus. Je to pravda či spíš realita, že do základů stavby Karlova mostu byla umístěna vejce,“ prohlásil Pavel Bém.
Jak je možné, že se vědcům podařilo prokázat něco, co patří spíš do říše mytických bájí?
Teprve nyní se prý podařilo odkrýt skutečně původní maltu. A najít metodu, která je nezpochybnitelná. Původní malta byla objevena letos na jaře. Poté začali vědci z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) a z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity analyzovat vzorky odebrané z nitra kamenného mostu. Analýza stála 250 tisíc korun.
|
Materiál na stavbu se vozil na vorech |
|||
| Jak vypadal Karlův most v první polovině 14. století? Odpověď lze od včerejška najít v Muzeu Karlova mostu, které bylo vloni otevřeno na Křižovnickém náměstí. Je tam vystaven unikátní model původní podoby nejznámější české památky v době, kdy se teprve stavěla. Model ukazuje, že vltavské břehy vypadaly podstatně jinak než dnes. Oživovaly je staroměstské mlýny a stály na nich městské hradby. Na malostranském břehu pracovala parléřovská stavební huť, která dostala velký úkol. Po povodni, která v roce 1342 strhla románský Juditin most, postavit most nový. Model zpracovával ateliér firmy Archmodel v Dubí u Teplic téměř rok. Znázorňuje rozestavěný most s 270 dělníky a pomocníky na středověkých lešeních, ale i četná zvířata a život středověké Prahy. Nechybí ani skupina Karla IV. Založení nového kamenného mostu bylo posledním Karlovým rozhodnutím týkajícím se pražských měst. Stavitelského díla se ujal Karlův dvorní architekt Petr Parléř. Model rovněž názorně ukazuje, že materiál na stavbu se vozil po Vltavě na vorech. Na modelu mostu chybí sochařská výzdoba. Tu gotické památce vtisklo až výpravné baroko. |
|||
„V původní maltě byly prokázány bílkoviny,“ konstatovala Štěpánka Kučková z VŠCHT. Rozbor spočíval v metodě peptidového mapování pomocí enzymového rozkladu a laseru. „Je to nezpochybnitelná metoda. Ultramoderní přístroj, který umožnil tuto metodu aplikovat, dřív v republice neexistoval a i nyní jsou v zemi jen dva,“ sdělil Štěpán Rusňák, člen vědecké rady Muzea Karlova mostu.
Alois Jirásek měl pravdu
O výsledcích expertizy však pochybuje bývalý rektor Českého vysokého učení technického Jiří Witzany. „Před několika lety jsme dělali podobný rozbor, ale nic takového se nepotvrdilo. Otázka zní, jestli se vůbec po tolika stoletích dá taková věc prokázat. A pokud ano, určitě se ta vejce nepoužívala nijak masivně,“ přemítá Witzany.
O pravdivosti legendy, zachycené i v Jiráskově knize starých českých pověstí a legend, zato nepochybuje historik umění František Dvořák. Poukazuje na to, že středověcí malíři míchali do barev vaječné bílky.
„O pravdivosti té legendy jsem nikdy nepochyboval. Stačí si všímat toho, že středověké omítky vydržely až do současnosti, je to hotový zázrak. Takže muselo existovat nějaké tajemství, něco, čím tu maltu fixovali,“ míní Dvořák, autor knihy o Karlově mostu. Tu část legendy, podle níž Velvarští přivezli na stavbu Karlova mostu vejce vařená, považuje za smyšlenku, i když ani to se vyloučit nedá.
Pověst praví, že aby byl most pevný po všechny časy, rozdělávalo se vápno syrovými vejci. Ve středověku se malta tvrdila či změkčovala všelijak, mlékem či tvarohem, jindy volskou krví, žlučí, pivem či vínem. Proteiny, které dokážou ovlivnit a zkvalitnit maltu, byly objeveny již dříve v historických stavbách. Mléčné bílkoviny byly prokázány například v gotickém mostě ze 14. století v Roudnici nad Labem.
