Kdo určuje poledne? Inženýři času

 Ale samotná skepse k inženýrskému nakládání s časem není podivínská. Letní čas i nynější referendum na britském ostrově Jersey o změně časového pásma dokládají nebývalou politizaci času.

 Když se Alexandr Veliký ptal svého oblíbeného filozofa, jakou službu mu může prokázat, Diogenes odvětil: Ustup mi ze slunce. Čas a polohu slunce na nebi respektoval i mocný král, jemuž nezbylo než couvnout. Dnes, kdy jsme o 2300 let vyspělejší, dělají politici vše pro to, aby oni zůstávali na místě, ale čas se přizpůsoboval - zažít v pravé poledne slunce v nadhlavníku se jen tak nezdaří.

Času se zmocňují i módní trendy. Proč chtěli měnit pásmo na Jersey? Pro zdraví obyvatel, turistiku a životní prostředí, tvrdili zastánci. To je politikum jako hrom: měnit čas východu a západu slunce a vydávat to za ekologický boj.

Letní čas přinesly války
Člověk si přizpůsobuje čas svým potřebám už dlouho, ale nikdy to nebylo tak nápadné a do očí bijící jako v posledních dekádách.

 Ještě v 19. století nikomu nevadilo, že se mechanické hodiny - měřící čas střední, oproštěný od odchylek daných eliptickou dráhou Země kolem Slunce - rozcházejí se slunečními. Vždyť jde jen o minutové rozdíly. Koncem července ukazují v pravé poledne sluneční hodiny 12.00, zatímco mechanické hodiny 12.07.

 V polovině 19. století přichází tzv. železniční čas. V době, kdy vlaky spojují města, kdy je nutné dodržovat jízdní řády, aby se zabránilo srážkám, už nemůže mít každá obec svůj místní čas. Celá Británie se začíná řídit podle času hvězdárny v Greenwichi a se svými harmonizacemi následují další země.

 Koncem 19. století přichází čas nadnárodní, pásmový. Svět je rozdělen na dvacet čtyři hodinových pásem a harmonizace času nepohlcuje jen minuty, ale desítky minut.

 Ráj sociálních inženýrů nastává ve století světových válek. Řízení válečné výroby vyžaduje totalitní způsoby včetně organizace času. Letní čas coby „zisk“ jedné večerní hodiny světla zavádějí v roce 1916 nejprve Německo, Rakousko-Uhersko a Británie, poté i Rusko a USA. Totéž se opakuje za druhé světové války a ropná krize 70. let vede k prosazení letního času ve vyspělém světě už nastálo. Výsledek? Když o červencovém poledni ukazují sluneční hodiny 12.00, podle úředního času je už 13.07. Harmonizace času pohlcuje hodinu i více.

 Ale to není vše, neboť politika může hýbat i s časovými pásmy. Čína, jež zabírá území čtyř pásem, zavedla pekingský čas pro celý stát. Výsledek? Nejzápadnější oblasti jsou posunuté o tři hodiny oproti slunci a přírodě. Slyšíme-li Tibet, představíme si kulturní, náboženskou i etnickou devastaci této svébytné země, dnes převálcované etnickými Chany. Jenže komunistický centralismus se na Tibetu podepsal i diktátem času. Za soumraku tam ukazují hodiny už půlnoc, zatímco za rozbřesku ukazují asi osm hodin ráno. Jen kohouti to ne a ne pochopit, takže kokrhají uprostřed úřední noci.

Že se taková papalášská harmonizace může týkat jen komunistické Číny? Kdepak, stačí se podívat na časová pásma v Evropě. Francie a Španělsko, jejichž území leží v časovém pásmu Greenwiche, tedy o hodinu před střední Evropou, přijaly středoevropský čas. To je inženýrství přesahující svým dopadem samu aplikaci letního času.

Výsledek? I západní pobřeží Španělska s mysem Finisterre, příslovečnou výspou Evropy, užívá čas odvozený od 15. poledníku, který prochází Jindřichovým Hradcem. I ve španělské Galicii, podobně jako v Tibetu, zapadá v létě slunce až před půlnocí a vychází pomalu při školním zvonění. Tady se harmonizuje časový rozdíl 1 hodina 40 minut, v době letního času dokonce 2 hodiny 40 minut! To už jsou čínské parametry.

 Časová harmonizace se šíří dál. Zasahuje i Británii, konzervativní zemi odporu ke kontinentálním zvykům typu metrické soustavy, kde Konzervativní strana zvažuje zavedení středoevropského času, tedy sjednocení času s kontinentem a pošlapání vlastního Greenwiche.

Britové by tím „získali“ další hodinu světla, což by prý ušetřilo asi čtyři sta padesát životů ročně při dopravních nehodách a až pět procent spotřeby elektřiny. Jenže tyhle spekulace bývají obojetné. Rakouský svaz podnikatelů v energetice zase tvrdí, že zavedení letního času namísto úspor vede ke zvýšené spotřebě benzinu, neboť lidé se déle prohánějí auty.
 
Jisté je, že obyvatelé ostrova Jersey, kteří o zavedení středoevropského času hlasovali 16. října v referendu, takový posun drtivě odmítli, tudíž není na pořadu dne ani pro Británii. To ovšem nebrání ani konzervativnímu listu The Times argumentovat, že časové inženýrství je dobrá zbraň v boji proti globálnímu oteplování. Čas je prý jen konvence. Žijeme v době konvencí. Konvencí je prý morálka, sexuální orientace, mužská a ženská role v rodině - a teď se dovídáme, že konvencí je i poledne.