130 let

Proč máme letní čas?

Česko

ZJISTILI JSME ZA VÁS

Kdo by neznal to rozčarování, když na jaře musíme ručičku na hodinkách, budících či kukačkách posunout o hodinu dopředu. Větší radost sice přijde v zimě, když si můžeme o hodinu přispat, přesto je časový posun stále hojně debatované téma a má hodně odpůrců. Důvodem nesouhlasu bývají zdravotní potíže, které u mnohých lidí posun způsobuje a také neefektivita šetření elektrickou energií, které bylo hlavním důvodem zavedení letního času.

Myšlenka podobná letnímu času se poprvé objevila roku 1784, kdy jistý Benjamin Franklin navrhoval, aby lidé vstávali a chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo. První návrh na zavedení letního času přišel počátkem 20. století od londýnského stavitele Williama Willeta. V praxi byl poprvé letní čas zaveden za první světové války v roce 1916, a to ve Švédsku, následně pak v Německu, Rakousko-Uhersku a Velké Británii. Časový posun měl ušetřit elektřinu, neboť většina lidí je aktivnější ráno než po západu slunce, a tak se ušetří za večerní osvětlení. Kvůli této úspoře fungoval letní čas nepřetržitě více než dva roky v protektorátu Čechy a Morava za II. světové války.

Pravidelné posunování času se zavedlo až roku 1979, tehdy ale astronomický čas platil už od konce září. Letní čas trvající až do konce října, jak ho známe dnes, začal platit teprve roku 1996 a jeho fungování je u nás zakotveno přímo v zákoně, podle kterého budeme posunovat hodinky dopředu až do roku 2011 vždy 30. března ve dvě hodiny v noci. Podle pravidel Evropské unie nastává časový posun ve všech časových pásmech současně.

Letní čas se zavádí pouze v zemích mírného pásma, neboť délka dne a noci se v tropech tolik neliší a změna času by neměla smysl. Stejně tak je tomu také v polárních oblastech, kde polární noc trvá půl roku. Letní čas se tedy používá ve všech státech Evropy kromě Islandu, části Grónska a dvou norských ostrovů. Proto může být například posun mezi ČR a Chile podle aktuálního data čtyři, pět nebo šest hodin.

Kromě pojmu letní čas často slýcháme také čas zimní. Toto pojmenování je nesprávné, protože hodiny se vracejí zpět do „správného“ středoevropského, tedy astronomického času. Letos se ho dočkáme opět 26. října ve tři hodiny ráno.

Autor: