16. listopadu 2010 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Kdybych potkal Máchu, otočil bych
se, říká Suchý ve velké anketě LN

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 5Diskuse
Socha Karla Hynka Máchy na pražském Petříně | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Socha Karla Hynka Máchy na pražském Petříně | foto: Reprofoto
PRAHA V úterý 16. listopadu to je dvě stě let, co se v Praze na Újezdě narodil Karel Hynek Mácha, pokřtěný po pár dnech jako Ignác, což si pak v rámci vlastenecké módy zčeštil na Hynka; Karel přibyl jako důsledek módy pro změnu původně německé. Dnes na tom místě stojí nájemní dům U bílého orla, na jehož fasádě hlásá pamětní deska kdo ví proč chybné datum 15. listopadu 1810. Po sto letech jsme aspoň v této věci o den dále.

Mácha je - snad ještě vedle Boženy Němcové, možná Nerudy - jediný český klasik, který žije v našem mentálním čase. Nikoho jiného, opět kromě Němcové, si nejspíš nelze představit v reálném, byť jaksi přízračném hovoru s námi. Zároveň cítíme, jak je jeho dílo vzdálené naší době a jak on sám je složen spíš ze snových představ o něm.  

Karel Hynek Mácha - plastická rekonstrukce básníkovy podoby.

Tato anketa, na kterou odpovědělo na třicet českých básníků a básnířek, je drobným příspěvkem těchto novin k jubilejnímu máchovskému roku. Je daleko spíše hrou a experimentem než vážným slovem k Máchovi, myslím však, že nepostrádá svou zajímavost. Jako její původce děkuji všem, kteří na ni odpověděli. Omlouvám se těm, kteří možnost odpovědět neměli, neboť jsem na ně neměl kontakt nebo je prostě opominul. Ty, které jsem svými otázkami nezaujal nebo i naštval, a pár jich bylo, nechť prominou.

ANKETA

1. Zkuste si představit, že Mácha vstane, sejde z Vyšehradu, potká Vás... a Vy mu máte krátce vysvětlit, co se s ním a jeho dílem po jeho smrti stalo a pak mu šetrně sdělit, kým je Mácha dnes.

2. A teď mu krátce řekněte, co znamená pro Vás osobně.

3. Mohl byste vybrat jeden verš z Máje a doplnit jej veršem vlastním?

Jiří Suchý
1. Kdybych viděl na Petříně kráčet Karla Hynka Máchu směrem ke mně, asi bych obrátil své kroky jinam, a kdyby to nešlo, dělal bych, že ho nevidím. Nemohl bych totiž splnit zadání, které mi ukládají Lidové noviny. Sdělit mu, jak si dneska stojí u národa, nedokážu. V poslední době se u nás rozšířila móda lamentování nad vším a do toho proudu bych se nechtěl zapojit. A abych vychvaloval vzrůstající lásku k Máchovu odkazu – v tom mně brání skutečnost, že si jí nejsem jist. Vím jen, že z jeho Máje žijou v povědomí lidu jen první dva verše a tím bych ho asi nepotěšil. Volil bych tedy zbabělý útěk.

Ředitel Semaforu, básník a textař Jiří Suchý.


2. Zatímco za národ se necítím být povolán mluvit, jsem si jist, že o svých názorech toho vím hodně. A tak zde prohlašuju, že pro mne je Karel Hynek Mácha básníkem, ke kterému se musím neustále vracet. A neptejte se mě proč. Prostě musím, stejně jako musím sáhnout po sklenici vody, když mám žízeň.
3. Byl pozdní večer – první máj
Nad touhle větou člověk žasne
Básník tu datum napíše
A je to krásné – je to krásné…

P.S. – Kdyby se někam náhodou hodila má varianta Máje, tak tady je: Pil kožní felčar prsní čaj
Cezený čaj pil z vázy zas
Hrdý čin vzal po válce ďas
Kde morový zaháněl ráj

Petr Hruška
1. Chvíli se nedělo nic. Pohřbili Vás krásně obyčejně, pršelo, dvanáct šlo za rakví. Zašlé bludice pouť. Pak začalo štelování. Nakonec Vás vykopali a převezli Vás. Stal jste se symbolem básníka. Od té doby nemáte klid. Ale od té doby je taky zřejmé, že psaní poezie je druh osobního prokletí. A taky úsilí o záchranu. Váš Máj nejprve nečetl skoro nikdo. Pak kdekdo. Pak se stal symbolem básnického díla. Teď ho nečte skoro nikdo, protože o něm bylo napsáno a řečeno tolik, že to stačí až ke státnicím. A protože poezie se nedá k ničemu spolehlivě použít.
2. Vaše básně jsou krásné.
3. Byl pozdní večer – první máj –
Do šera trčí rezavý hřebík listopadu.

Michal Šanda
1. KHM je samoznak v našich krajích srozumitelný zrovna tak jasně, jako třeba KFC. Karla Hynka Máchu známe všichni. Bohužel nezbytností pro to, aby byl velikán univerzálně stravitelný pro všechny vrstvy národa, je jakési zhamburgerovatění. Základním komponentem, z něhož se takový hamburger skládá, je žemle, čili velikánův životopis. Narodil se 16.listopadu 1810 v Praze, žemli znenadání prořízl nůž osudu při požáru v Litoměřicích v roce 1836. Do rozříznuté žemle vložíme list salátu – pěší túry po hradech. Pikantní majonéza – Lori. A konečně uprostřed hamburgeru masová placička – Máj. Podle výše uvedeného mustru máme analogicky zhamburgerizované i ostatní velikány, například Antonín Dvořák: řezník z Nelahozevsi – Amerika – vlaky – Novosvětská. Najdou se ale zvědaví šťouralové a ti Máchovský hamburger nespolknou a spořádaně nezapijí coca colou, nýbrž se v něm začnou nimrat. Žemli rozeberou pinzetou a zjistí, že mouka z níž byla žemle upečena, pochází z pšenice vyrostlé na poli tam a tam. Literární teoretikové zas do absurdních podrobností zkoumají masovou placičku v mikroskopech. Pokud by náhodou zjistili, že maso není z mladého býčka, nýbrž ze starého vola, buďte ubezpečeni, že to před veřejností utají. Přece si nebudou kazit živnost! Další vybírají majonézu a snaží se ji napatlat do vlastních hamburgerů, to jsou postmodernisté. Máchovský hamburger uživí kde koho, od historiků po filmaře. Jejich tovar opatřený visačkou KHM má úspěch téměř zaručený. Aby ne, Máj je nejstarší český text, který se čte i v dnešních dnech. Dalimilova kronika, Zdoroslavíček v kratochvilném hájíčku postavený a venkoncem i ta Babička zůstávají na rozdíl od něj zakonzervované už pouze coby názvy ve školních učebnicích.
2. Co znamená Mácha pro mne? Nic iniciačního, moderní poetice už je přeci jenom vzdálený. Zato si vybavuji hovor z masny, kde se řeznice naklonila přes umaštěný pult: čistě mezi námi, syn je Karel, aby si Mácha na beton myslel, že je jeho.
3. Než však dostihne ucho hlas,
můj syn je Hynek zas.

Jan Těsnohlídek
1. S Máchou bychom si, myslím, měli co říct. Je mi sympatický jeho temperament i to, jak rád cestoval. Hádám, že bychom mohli dost dobře popít v některé z pražských hospod. Přiznám se však, že kdybych nevěděl, že to je sám K. H. Mácha, nejspíš bych s ním ani na pivo nešel.

Vítěz Ceny Jiřího Ortena 2010 Jan Těsnohlídek mladší.


2. Máj je po jazykové stránce je rozhodně ceněníhodný i po tak dlouhé době. Obsahem a formou už však moc aktuální není. Velice pravděpodobně bych Máchovi řekl, ať se víc dívá kolem sebe a napíše něco se současnými motivy, že talent rozhodně má, tak ať jím nemrhá na kopírování svých vzorů z devatenáctého století. Ne, že by byl pro Čechy nedůležitý. Spíš mi přijde zbytečné jeho úlohu přeceňovat. Kdyby mi teď někdo nabídnul, že může zařídit, aby z knihoven a čítanek zmizel Mácha i s Májem a namísto toho se u nás objeví někdo kvalit třeba Jona Fosseho nebo Larse Saabye Christensena, měnil bych hned!

Jan Štolba Exkluzivní koníček. Tak Jan Štolba nazývá psaní kritik – živí se totiž hraním jazzové hudby.
1. Sdělil bych mu, že se stal národní ikonou, ale ať se ničeho neobává, vlastně to nic neznamená. Zvlášť teď, když je zase živ, chvilkový mediální blázinec kolem něj brzy vyšumí a nikdo si ho dál nebude všímat. Hluk a puch aut, ten je tu ovšem napořád, na ten si musí už jen zvyknout.
2. Řekl bych mu, že se před ním kořím a skláním. Ale úplně nejradši ho pozvu na výšlap do hor. Aby mi ukázal, jak se tehdy chodilo.
3. Určitě nemohl, jeho verše jsou hotové a u sebe.

Martin Reiner
1. Milý Mácho," řekl bych. "Měl jste kliku; Váš příběh v proměnlivých dobových kontextech zaujal, možná se prostě jen hodil do krámu, a tak u rozcestníku, kde devadesát procent literátů odesíláno do pekel zapomnění, zrovna Vás – proklatce – nasměrovali na druhou stranu: tam, kde se hned u vchodu berou míry na bronzová statue…"
"Jste v národě pokládán za básnického Mistra číslo 1, jakkoli to v téhle době neznamená o moc víc, než oddrmolené odpovědi před maturitní komisí…"
"Máj se Vám poved´, a vůbec nevadí, že jste pajcoval Lorda Byrona. Jenže lidí, co to četli, je dnes sotva pět a půl – a většina z nich by nedokázala říct, proč z Vás právě tahle skladba udělala předlohu několika soch. Je to prostě všechno už hrozně dávno a Váš životní příběh, zredukovaný na "picání Lori uzadu" a pak tu divokou litoměřickou noc, stejně jako Váš Máj, zestručnělý v paměti lidí na osm úvodních veršů, nenesou více obsahu, než pokálený bronz Vašich patetických gest."
"A moderní čeština, u jejíhož zrodu jste údajně stál? Ta dospěla do takového stádia, že mé oblíbené dvojverší "svou lásku slavík růži pěl / růžinu jevil vonný dech" by většina současných gymnazistů prostě nepřeložila."
2. "Pro mne osobně neznamenáte skoro nic – a to jsem básník poměrně tradiční; já už se učil od mladších klasiků. Ale rád se o Vás bavím v hospodě s jinými básníky. A občas kladu provokativní otázku, proč právě Vy a Máj, a ne třeba kolega Polák se svou Vznešeností přírody, která sice pajcuje Thompsonovy Roční doby, ale někteří lidé se i tak domnívají, že ji lze chápat jako ,předzvěst moderních literárních strojů, například Joyceových Plaček za Finneganem’…"
3. Martin Reiner: První portrét K. H. Máchy
Hynek Mácha střeží sadů svých ó plody
(Hesperovny bdělé nehlídají lépe!)
Pod vranovskou hrází vynořil se z vody
Teď do stolu noci prstem Lůny klepe
Prstem Lůny klepe, kouká přes hledí
Tváří se jak kníže Hohenzollern, Prus
Je to chlapec útlý, ouzký – však ať nedím:
Hlas má jako kdyby tisíc arkebuz!
Temnicemi volá, vemlouvá se skvěle:
"Budu tvůj převozník přes podsvětní lávu!"
Počkej, Karle Hynku! Prodli trochu déle! –
Tahy modré křídy kreslím jeho hlavu…

(1990)

Jan Vodňanský
1. Já si původně myslel, že z Vyšehradu se neschází, ale když tak rovnou skáče, jak to udělal třeba Šemík..Ale teď vážně. Mácha by nešel ze Slavína rovnou dolů ale jako romantik by hledal další horizont s rozhledem a tak by ho kroky zavedly až k paláci kultury.Tam na té mramorové plošině, bych mu šetrně sdělil, že zůstává a je i dnes kultovní postavou české poezie 19.století a to nejen zásluhou vlastní, ale i zásluhou Sigmunda Freuda s jeho objevem psychoanalýzy a hlavně Oidipovského komplexu. Takže ke všem průkopnickým charakteristikám může být dnes Karel Hynek nazýván i Freudem české poezie.

Jan Vodňanský


2. Osobně jsem Tě, Karle Hynku měl kdysi v seznamu povinné školní četby na gymplu, ale moje fascinace Tvojí tvorbou i osudem tím nikterak neutrpěla, též i zásluhou kultivované paní učitelky, která tě měla moc ráda.
3. Pokud jde jen o jeden verš, viděl bych to takto
" Byl pozdní večer první máj
Šel Osud …jako samuraj …"

Kdybych dostal větší plochu zkombinoval bych Máchu s Malým bobrem
"Je pozdní večer první máj
Když jde malý bobr spát
Večerní máj – je lásky čas
Tak si s námi hraje rád …"

Eugen Brikcius
1. Řekl bych mu, že Karel Teige označil datum vydání Máje za den, kdy vznikla česká poezie. A že na rozdíl od Jaroslava Seiferta se mu nemusím omlouvat. Nejenže jsem nenaložil nevhodně s prvním vydáním Máje, ale naopak se svým Májem nakládám vzorně, byť jde o vydání poslední. Copak by mne asi čekalo, když Seifert dostal od Máchy jako útěchu petřínský sad?

Eugen Brikcius.


2.  Mistře, když jsme se ženou Zuzanou začali připravovat váš večer v Památníku národního písemnictví /13.12.2010/, chtěli jsme si ověřit, zda vaši zimní noc pojímáme vhodným způsobem. Na dotaz "K.H. Mácha – zima" nám počítač nabídl "Bruslení na zamrzlém Máchově jezeře. "
3. To jsem již udělal, když jsem vančurovskou parafrázi vyhlášeného Máchova verše použil jako název jedné své sbírky. Jmenuje se Rozmarné volání. Přidávám makaronskou variantu:  
Miluji Boha, poněvadž není
de multa nocte gratia venit

/První verš bohužel není z Máje, ale je zaručeně Máchův. Podruhé si do Máje zasáhnout netroufám./

Barbora Koniakovska
1.To není ale vůbec jednoduché: jde mi naproti šestadvacetiletý krasoň nebo dvousetletá stařešina? A všimnu já si ho vůbec pro radost z barev spadaného listí? A když ano, poznám ho? Doufám, že vypadá jako v učebnici a sám se mi představí. Snad se s ním dám i do řeči, pokud zrovna nemám na spěch. Možná, než se mě stačí na cokoli o sobě zeptat, zahltím ho otázkami sama. Kdes byl tak dlouho? Jaké to tam je? A možná během nadechnutí prohodím, že na svůj věk vypadá celkem dobře.
Snad se na to, že o tom, co se s dílem po jeho smrti stalo, nic moc nevím, nebude moc tvářit. Ale třeba ho naopak potěší už jen to, že ho vůbec znám. Z jeho vyptávání budu určitě dost na nervy, protože se provalí moje neznalost, raději bych byla, kdyby mluvil on. Máme k dispozici mnoho informací o tom, jaký asi byl, ten proutník, pro kterou ženu napsal to a pro kterou ono. Ale kdo byl doopravdy? Mám dojem, že ze všech těch zpráv o něm je pravdivá sotva desetina. Časem se vše překroutilo a pod Vyšehradem před námi najednou stojí prostě Karel. A možná byl o hlavu menší než já a měl drobné charakterové vady. Kdo ví. Náhle to není KAREL HYNEK MÁCHA, kterého jsme si za těch dvě stě let přetvořili k obrazu svému. Ten, který napsal TO stěžejní dílo Máj, hrdina, který zahynul takřka během zachraňování chudých lidí před děsivou ničemností ohně, ony Máchovy Litoměřice a taky ten slavný Radobýl, na který s oblibou aspoň jednou možná někdy vylezl.
2. Málokdo zná dílo více než jeho život. Zkrátka myslím, že dnes je Máchův odkaz víc bulvární než literární. Promiň, Karle.
Chodila jsem do školy v Litoměřicích do ulice zvané Máchovy schody. S Máchovou sochou jsem si vyměňovala pohledy denně. Všechny litoměřické akce byly pojmenovány jak jinak, než po hrdinovi. Mácha sem, Mácha tam-Mácha, kam se podíváš. Střet s ním byl tudíž takřka povinný a dosti intenzivní. Snad i proto nezbývala chuť na pouštění se do jeho díla ještě dobrovolně. Karel Hynek Mácha pro mě znamená především jedno (vlastně tři) velké jméno, za kterým se toho skrývá už méně. 
3. V hlubokém ouvalu klínu
V sovětských dubů stínu,
Sbor u velkém kole sedí.
Všichni spolu – U Kaštanu
Jsou soudruzi noční chvíle
Plánující velké cíle

Každý před se v zemi hledí
Beze slova, bez pohnutí,
Jak by kvapnou hrůzou jmutí
V sochy byli proměnění.

Zachvěly se lesy dálné,
Ozvaly se slávy valné:
"Vůdce padnul, vůdce padnul!"

Michaela Keroušová
1. Kdyby ke mně přišel chlap a představil se jako právě zmrtvýchvstalý Mácha, klíďo bych mu věřila, protože kdo vlastně ví, jak opravdu vypadal. Hned bych mu ale vysvětlila, že udělal botu, když se nenechal zvěčnit, a že kvůli tomu dneska není na žádný bankovce. Jinak ale že dobrý, všichni Češi že znaj první a poslední verš Máje.
2. "Od tý doby, co jsem narazila na článek o knížce pana doktora Susy, jsi v mejch očích, Mácho, získal punc sympaťáka. Jen lišáckej turista vytyčí trasu Praha Krkonoše tak, aby navštívil co nejvíc minipivovarů. Zlý akademický jazyky se tý hypotéze posmívaj, popíraj jí a tvrděj, že jsi se pachtil za českou historií – doufám, že nemaj pravdu." A pak bych mu dojatě stiskla ruku a nenápadně mrkla, aby mi nikdy neprozradil, jak to bylo ve skutečnosti.
3. Z Máje si samozřejmě pamatuju jenom pár prvních veršů a ten úplně poslední. Vzpomněla jsem si ale na básničku, a tak jsem doplnila tu.
Temná noci, jasná noci,
puntíkatá jako mloci,
jak jsem ti jen podobný!
Prosím Boha o drobný,
abych mohl k doktorovi
- o puntíkách víc mi poví!
Noci s kůží salamandrů,
prej mám exém,
nebo chandru.

Zdeněk Volf
Být věrný Máchovi, znamená být věrný sobě; tedy být neschopen přiložit svůj jakýkoliv verš k Jeho. Že "r" akcentuje strůny smrti, "l" lásky žel – je jediné dovolené dědictví.

Tomáš Kafka
1. Řekl bych, že přes všechno remcání žijeme v báječné době. Nicméně on může být docela rád, že už to má se svým dílem za sebou. Dnes by byl vnímán spíše jako taková dobrodružná kuriozita. Tedy pokud by neměl štěstí jako například Coelho. Ale to by musel být podstatně větší kýčař.

Básník Tomáš Kafka.


2. Musím se přiznat, že mému srdci jsou bližší spíše městské hlasy a groteska. Rozhodně byl ale Mácha největším naším lyrikem a Máchou. Třebaže Vítězslav Mácha získal svého času olympijskou medaili v zápasení na OH v Mnichově.
3. Jarmilo, Hynku, Viléme…
Mácha vás zanechal v problémech.

Bohumila Grögerová
1. Obávám se, že v současnosti již Mácha existuje jen jako povinný školní pojem a většina lidí z něj nezná víc než ty první dva verše Máje.
2. Mácha a Máj je první a celoživotní láskou mého romantického srdce. 

Literu za poezii autorce předala Dagmar Havlová.

Luděk Marks
1. Nejdřív bych odolal jeho naléhání, aby byly jeho ostatky ihned přeneseny zpět do Litoměřic. Z proměn Prahy by byl konsternován, zvláště pak z kulis bez přirozeného života za kýčovitou fasádou Malé Strany a Starého Města. Na tváři lehký smích by vykouzlil při četbě interpretace své osobnosti a díla a hlavu by si ukroutil dešifrováním eufonické výstavby svého verše. V Liťáku a okolí by na tom nebyl jinak. Hanžburek je sice jakž takž konzervován, ale proměny svého kraje, který kdysi P. Blumfeld S. M. nazval Máchystán, by nevydýchal, stejně jako Kokořína, a což teprve vývoj etnika, jehož zástupce umístil ve své povídce do jeho okolí. Přes všechny tyto devalvace zůstává atmosféra Máchova plenéru uhrančivá jako jeho dílo.
2. Pro mě byla, je a bude četba Máchovy poezie silnou inspirací a únikovou cestou k realitě.
3. V svět jsem vstoupil
A na první stanici vystoupil
S revizorem v zádech.

Jiří Dědeček
1. Já bych mu řekl: "Hynku, vrať se, živýho tě nebudou mít rádi. Copak jsi zapomněl? V tom se tady nic nezměnilo. Přece by ses nechtěl dožít stáří a blbosti." A pak bych ho vzal na Petřín k němu samotnému a někam do hospody v Karmelitské, aby byl blízko své pamětní desce, pili bychom pivo za pivem a listovali v čítankách a hlasitě bychom se smáli. A až by nás vyhodili, vydali bychom se vratkým klusem k Litoměřicím.

Básník a písničkář Jiří Děděček.

2. Byl to učitel, kterému jsem vždycky záviděl prvenství v jazyce. On ještě směl beztrestně rýmovat kol-bol, noc-moc, den-sen...
3. Když to teda musí bejt, tak třeba:
...tam bříza k boru, k bříze bor Se kloní.
Vlna za vlnou Potokem spěchá.
Vře plnou -V čas lásky - láskou každý tvor...
Karle, co je to za horor...?

Zeno Kaprál
1. Kdybych potkal Karla Hynka Máchu, hrozně bych se lekl. A myslím, že on taky. Nejspíš by mě považoval za nebožtíka, mátohu z protější strany ulice, a chvíli by trvalo, než by začal vnímat, co mu to povídám o jeho díle v proluce sedmi generací.
Ale protože bych mluvil pochvalně, brzy by se uklidnil a poslouchal s potěšením. Nedokázal bych mu žalovat na přítele Sabinu, Tyla s Čelakovským bych však nešetřil. Slávu s jeho druhým pohřbem bych ovšem nezamlčel, ani petřínská jara. Opatrně bych naznačil, že se stal českému národu čítankovým básníkem. Snad by se zaradoval. Možná.
2. Vyjádřil bych mu svůj hluboký obdiv. Ale zdrženlivě, abych si nezadal. Také dal bych mu přečíst básničku K. H. M., kterou jsem letos na jaře napsal jako ostatní konjunkturalisté k jeho dvoustému výročí a omluvil se, že za moc nestojí, protože jsem ji dělal na zakázku. Připomenul bych dedikaci Máje pekaři Kommovi, jistě by pochopil. Hned potom odkázal bych ho na básníky undergroundu, jejichž poetika souzní s tou jeho daleko nejnaléhavěji.
3. Mohl jsem vybrat celý text Máje i s jeho prvním vydáním z roku 1836. Našel jsem tu vzácnou knížku na půdě plzeňské knihovny před pětačtyřiceti lety v hromadě tisků ze zrušených klášterů Západočeského kraje při jejich katalogizaci. Bylo by nanejvýš snadné si ji ponechat (to je ukradnout ji), na nic by se nepřišlo, protože ještě nebyla zaevidovaná. Avšak neudělal jsem to. A tak teď zamyšleně sedím ve Strmilově s tou vzpomínkou a čistým svědomím poctivého úředníka, ale s bolavým srdcem nemajetného romantika. A možná tenkrát stačilo, jen abych se hlouběji zamyslel nad nabádavým: "Vlasť jedinou i v dědictví mu danou." Ach, Karle Hynku, měl bych dnes od tebe autorský výtisk.

ANKETA LN

Druhý díl ankety LN a odpovědi dalších českých básníků a básnířek čtěte ve středu na lidovky.cz/kultura.

  • 5Diskuse
Jiří Peňás

Autor

Jiří Peňásjiri.penas@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz