Kinský podal k Ústavnímu soudu 34 stížností, který jich zatím vyřídil dvacet. Všechny zamítl. "Předpokládám, že zbývající nevyřešené stížnosti budou mít stejný osud jako ta dnešní," řekl advokát Jaroslav Čapek, který Kinského ve sporu zastupuje. Ve snaze získat klientův majetek bude pokračovat. Může se obrátit na Výbor pro lidská práva OSN či orgány Evropské unie.
Šlapanická kauza byla v roce 2003 první definitivní prohrou, kterou Kinský při uplatňování svých restitučních nároků utržil. Nemovitost dostala Kongregace školských sester, které desetihektarový areál získaly na základě zákona o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací z roku 1990.
Kinský podal u českých soudů celkem 157 žalob. Domáhal se majetku za 40 miliard korun, který po 2.světové válce zabavil stát kvůli údajné kolaboraci s nacisty.
Podle advokáta Jaroslava Čapka byly nemovitosti zabaveny neoprávněně. Nevlastnil je totiž Kinského otec, ale v té době nezletilý syn František Oldřich. Podle Ústavního soudu nelze na toto tvrzení brát zřetel. Případné námitky měly být vyřízeny v roce 1945, kdy ke konfiskaci majetku došlo.
"Spor má spíše povahu sporu o obnovení vlastnického práva na základě konfiskací z roku 1945. Ústavní soud ale již vícekrát deklaroval, že konfiskace podle (Benešových) dekretů nelze napadat, pokud to není zákonně podloženo," uvedl předseda soudu Pavel Rychetský. Aby mohl Kinský uspět musel by parlament přijmout zákon obnovující jeho konfiskací zaniklá vlastnická práva.
Advokát Čapek minulý týden obvinil některé ústavní soudce z podjatosti. Podezření vysvětlil pouze u Rychetského, který dříve zastával post ministra spravedlnosti. Námitku proti své podjatosti Ústavní soud počátkem prosince zamítl.
