Klausův neobvyklý krok lze podle podle nejmenovaných diplomatických zdrojů chápat tak, že Česká republika považuje česko-srbské vztahy za nadstandardní.
Klaus diplomata přijal v neformálním oblečení. "V rozhovoru projevil
prezident republiky hlubokou lítost nad současným zhoršením diplomatických vztahů se Srbskem a vyjádřil přesvědčení, že se současné problémy podaří překonat a mimořádně přátelské vztahy mezi našimi zeměmi zůstanou do budoucna zachovány," sdělil po schůzce Hrad. Prezident s uznáním Kosova nesouhlasil.
Česká diplomacie odvolání očekávala, protože tak zatím Srbsko postupovalo v případě všech zemí, které Kosovo uznaly. "Odjezd pana velvyslance nás velmi mrzí, i když pro situaci Srbska, vzhledem k okolnostem, máme pochopení. Takovou reakci jsme nicméně očekávali," uvedla Opletalová.
Vládní politici věří, že nynější diplomatická roztržka nenaruší tradičně dobré vztahy obou států. Opoziční ČSSD a KSČM naopak míní, že uznání Kosova spolupráci se Srbskem poznamená a může mít i další negativní důsledky. Tvrdí, že vláda o Kosovu rozhodla v rozporu s některými doporučeními parlamentu.
Odvolání není vážné
Povolání ke konzultacím je v diplomatických vztazích dramatickým krokem. Není ale tak vážné, jako by bylo odvolání či přímo přerušení diplomatických styků a zavření zastupitelského úřadu. Povolání ke konzultacím nicméně ukazuje, že mezi státy vznikla krize, kterou se nepodařilo vyřešit jiným způsobem. V případě Srbska nyní nebylo překvapivé. Česko podle Černínského paláce nemá v úmyslu reagovat povoláním velvyslankyně Hany Hubáčkové z Bělehradu.
Zatím není jasné, kdy se diplomat vrátí do české metropole.
Kosovo již uznaly více než čtyři desítky zemí včetně USA. Proti se staví naopak například Rusko. Ani v Evropské unii nepanuje jednota. Odtržení Kosova od Srbska posvětily všechny velké státy unie kromě Španělska. Proti je ale také Slovensko či Řecko. Odpůrci nezávislosti Kosova často například zdůrazňovali, že odtržení přispěje k nestabilitě v celém regionu a podpoří i ostatní separatistická hnutí v Evropě. Zmiňovali také to, že uznání by mohlo porušit tradičně blízké vztahy se Srbskem.
Nezávislost vyhlásila bývalá srbská provincie 17. února. Česká politická scéna nebyla jednotná v názoru, zda má tento nový stát, vyhlášený proti vůli Srbska, uznat. Proti byla opozice, středeční rozhodnutí kabinetu nepodpořili ani vládní lidovci, překvapení dal najevo prezident Václav Klaus. Srbsko patří do skupiny prioritních zemí, kam Česko hlavně směřuje svoji rozvojovou pomoc. Podle diplomatů na tom nejnovější rozhodnutí Srbska nic nezmění.
