20. ledna 2010 13:39 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Komunistka Gruntová odškodné
za opisování nevysoudila

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Bývalá poslankyně Jitka Gruntová (KSČM). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bývalá poslankyně Jitka Gruntová (KSČM). | foto: ČTK
BRNO Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalé poslankyně Jitky Gruntové (za KSČM), která neúspěšně žádala omluvu a odškodění 350 000 korun od historika Radoslava Fikejze. Tvrdila, že v odborné práci o Oskaru Schindlerovi čerpal z jejího rukopisu.

Neuspěla u Krajského soudu v Hradci Králové ani u Vrchního soudu v Praze. Nejvyšší soud dovolání odmítl v prosinci bez veřejného jednání a stručné rozhodnutí zpřístupnil v elektronickém archivu.

Názoroví oponenti
Gruntové vadily pasáže ve Fikejzově díle Oskar Schindler 1908-1974, které vydalo v roce 1998 Městské muzeum a galerie ve Svitavách. Fikejz prý "kompilačně zneužil" rukopis Gruntové, která se jako historička věnovala stejnému tématu. S Fikejzem však byli názoroví oponenti. Rozcházeli se v hodnocení Schindlera, jehož jméno proslavil velkofilm Schindlerův seznam.

Královéhradecký soud zamítl žalobu Gruntové v roce 2006. O dva roky později rozhodnutí potvrdil vrchní soud. Uvedl tehdy, že oba autoři přistupovali ke zpracování děl o Schindlerovi tvůrčím způsobem. Soud nenašel žádné závažné chyby v odkazech na zdroje a prameny.

K porušení autorských práv nedošlo
V dovolání Gruntová poukázala na údajné nedostatky v důkazním řízení. Vinou nedostatečně zjištěných skutkových okolností podle ní odvolací soud dovodil, že k porušení autorských práv nedošlo. Proto navrhla zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a nové projednání věci, ale neuspěla. "Závěry napadeného rozsudku vztahující se k autorskému zákonu jsou podloženy konkrétními skutkovými zjištěními," uvedl v usnesení NS senát s předsedou Pavlem Pavlíkem.

Schindler byl kontroverzní německý obchodník, který za války zachránil až 1200 Židů před deportací do koncentračního tábora. Narodil se v roce 1908 ve Svitavách. Za války podporoval nacistický režim a získal do své správy arizovanou továrnu v Krakově. Později zařídil přesun stovek židovských pracovníků z Polska do Brněnce u Svitav, kde se dočkali konce války. V roce 1974 zemřel Schindler v Německu.

Úspěšný film Schindlerův seznam natočil v roce 1993 Steven Spielberg podle knižní předlohy. Snímek vyvolal vlnu zájmu o Schindlera. Kritici ale továrníkovi vytýkají předválečnou spolupráci s německou rozvědkou, práci pro zbrojní průmysl a údajně zištné motivy.

Gruntová byla poslankyní za KSČM v letech 2002 až 2006. Je také členkou městské rady v Březové nad Svitavou. Jako historička patří ke Schindlerovým kritikům.

ČTK, Lidovky.cz
  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz