Pozorovatelé OSN předpokládají, že kosovští Albánci přikročí k tomuto dlouho očekávanému aktu den před schůzkou ministrů zahraničí EU v Bruselu. Už v pátek se sejde kosovský parlament, aby urychleně odhlasoval zákony, které vyhlášení nezávislosti umožní.
To i nadále odmítá srbská vláda, která považuje Kosovo za nedílnou součást a historické jádro státu. Proto již předem označila deklaraci kosovské nezávislosti za neplatnou, "protože narušuje suverenitu a územní celistvost Srbska". Podle premiéra Vojislava Koštunici by uznání "tohoto loutkového státu" bylo největším ponížením Srbska v jeho dějinách.
|
Uznání tohoto loutkového státu by bylo největším ponížením Srbska
OSN: Není to na nás
Rada bezpečnosti OSN dnes na žádost
Srbska a Ruska jednala o jihosrbském Kosovu, což by ovšem nemělo nic změnit na předpokládaném scénáři jednostranného vyhlášení nezávislosti srbské provincie. Mimořádné zasedání rady za zavřenými dveřmi šéf srbské diplomacie Vuk Jeremi† varoval, že umožnění nezávislosti Kosovu bude mít katastrofální důsledky, kdy "desítky nespokojených teritorií na celém světě budou tohoto příkladu následovat". Žádné rozhodnutí z jednání Rady bezpečnosti OSN se nečeká. Většina členských zemí soudí, že problém Kosova už není v kompetenci Rady bezpečnosti.
Rusko varovalo, že změní svou politiku
Rusko dnes varovalo, že změní svou politiku vůči separatistickým regionům v Gruzii, Abcházii a Jižní Osetii, pokud bude uznána nezávislost Kosova na Srbsku. S odvoláním na prohlášení ruského ministerstva zahraničí to uvedla agentura Interfax. Zda tím má na mysli uznání těchto mezinárodně neuznaných oblastí, úřad neupřesnil.
Gruzínské autonomní republiky Abcházie a Jižní Osetie od počátku 90. let minulého století usilují o odtržení od Gruzie a připojení k Rusku. Většina jejich obyvatel má ruské pasy. Údajná podpora jejich separatistických snah ze strany Moskvy je jedním z důvodů napjatých vztahů mezi Ruskem a Gruzií. Moskva opakovaně varovala, že uznání nezávislosti Kosova, které se pravděpodobně do konce týdne jednostranně odtrhne od Srbska, vytvoří precedent pro další separatistická hnutí ve světě.
Rusko je hlavním spojencem Bělehradu v odporu proti osamostatnění Kosova. Jeho nezávislost jsou naopak připraveny uznat USA i většina zemí EU. Tuto skutečnost znovu ostře kritizoval ruský prezident Vladimir Putin, který obvinil Západ, že "ostudně" používá dvojí metr: jednostranně podporuje odtržení Kosova, ale odmítá uznat jiná separatistická hnutí ve světě. Prohlásil rovněž, že má plán, jak bude Rusko reagovat na uznání kosovské samostatnosti, nijak ho však nespecifikoval.
"Považujeme podporu pro jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova za nemorální a protiprávní. Územní celistvost států je zakotvena v mezinárodním právu," uvedl Putin. "Nestydíte se, Evropané, za takový dvojí přístup?" vzkázal do Bruselu.
|
Evropská unie však oznámila, že nechá uznání případné nezávislosti Kosova na jednotlivých členských státech a společně v tomto případě postupovat nebude. Podle diplomatických zdrojů půjde o stejný případ jako v případě vyhlášení nezávislosti Černé Hory, která se odtrhla od Srbska v roce 2006.
