BĚLEHRAD/PRAHA Rozhodující klání se podle všeho odehraje až za čtrnáct dní. Ale už ve včerejším prvním kole prezidentských voleb nezvykle vysoká účast voličů ukázala, za jak důležité Srbové hlasování o nové hlavě státu považují. Více než 48 procent v pět hodin odpoledne, tedy celé tři hodiny před uzavřením volebních místností, to je účast, která se v politicky jinak apatickém Srbsku nepamatuje.
Kosovo, které se má stát během příštích týdnů na Srbsku nezávislým, je mezi Srby evidentně stále schopno vyvolat vášně a dovést je k volebním urnám. A to přesto, že to, kdo bude novým srbským prezidentem, na věci podle všeho nic nezmění. Kosovo, pokládané za historickou kolébku srbského národa, se od Srbska odtrhne, ať bude v Bělehradě prezidentem kdokoli.
Dva hlavní prezidentští kandidáti, současný prezident a umírněný prozápadní politik Boris Tadić a jeho nejsilnější vyzyvatel, ultranacionalista Tomislav Nikolić samozřejmě voličům neříkali, že je třeba se s odtržením Kosova smířit. „Srbsko nikdy neuzná nezávislost Kosova,“ nechal se slyšet na předvolebních shromážděních Tadić.
Na rozdíl od Nikoliče Tadić vlastně stojí před voliči s prázdnýma rukama. Prozápadní politika „postmiloševičovských“ vlád totiž nepřinesla žádné jasné výsledky. Jednání o vstupu Srbska do Evropské unie ještě nezačala, byť především kvůli neochotě Srbů vydat mezinárodní soudu v Haagu srbské válečné zločince. Slovinsko, které Evropské unii v tomto půlroce předsedá a dokáže se jako bývalá jugoslávská republika do myšlení Srbů vcítit, alespoň přislíbilo, že jednání začnou už v nejbližší době. Hovoří se i o liberalizaci vízového režimu. A možná přijde i nějaká další ekonomická pomoc.
To všechno je však málo. Západní síly v Kosovu sice dokázaly zabránit kosovským Albáncům v útocích na tamní dvousettisícovou srbskou menšinu, ale už nikoli ve snaze o nezávislé Kosovo.
V Kosovu už s Bělehradem nikdo kromě místních Srbů nepočítá, což se projevilo i při včerejším hlasování, kterého se kosovští Albánci nezúčastnili. Jak uvádí agentura ČTK, tamní albánská média psala o srbských prezidentských volbách jako o „hlasování v sousední zemi, jichž se účastní někteří naši občané srbského původu“.
Konec ponižování Západ nedokázal dostát svým závazkům, které dal Srbům, když Kosovo obsadily jeho jednotky a nic na tom nemění ani neúspěšná snaha o nalezení řešení při jednáních mezi Srby a Albánci. „Už nebude žádné další ponižování a vydírání,“ sliboval před včerejším hlasováním Tadičův nacionalistický soupeř Nikolić. „Rusko je pro Srbsko mnohem bližší partner,“ oceňoval Nikolić zemi, která jediná blokuje v Radě bezpečnosti OSN uznání kosovské nezávislosti.
O srbském prezidentovi rozhodne asi až druhé kolo, které se uskuteční za čtrnáct dní. O Kosovu už rozhodnuto bylo.
***
Dva vpředu, tři vzadu
Jednoznačnými favority srbských prezidentských voleb byli včera Tomislav Nikolić s 33 procenty a Boris Tadić s 30 procenty. Další kandidáti Velimir Ilić, Čedomir Jovanović a Milutin Mrkonjić měli podporu kolem šesti procent. Jejich sympatie však mohou rozhodnout případné druhé kolo, jež by se mělo konat 3. února. lup
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
