17. května 2016 12:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Kouzelný Ravel podle SKUTRu v Budějovicích, Romeo a Julie v Praze. Operní panorama Heleny Havlíkové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
M. Ravel: Dítě a kouzla. Jihočeské divadlo. Vladimíra Malá, Ondřej Janeček. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy M. Ravel: Dítě a kouzla. Jihočeské divadlo. Vladimíra Malá, Ondřej Janeček. | foto: Michal Siroň
Uvádění oper pro děti patří k mimořádně náročným disciplínám. Obtíž začíná už výběrem vhodného titulu. V Jihočeském divadle zvolili operu-balet francouzského skladatele Maurice Ravela Dítě a kouzla, která měla premiéru v roce 1925 v Monte Carlu. Tato stručná, zhruba tři čtvrtě hodinová lyrická fantazie pro děti i dospělé se u nás (na rozdíl od jeho Bolera v tanečním ztvárnění, ale i další opery Španělská hodinka) objevuje zřídka. Vychází z jednoduchého příběhu: ve starém venkovském domě v Normandii se křeslo, hodiny, konvice, početní sešit, krb s ohněm, kočka i kocour nebo pohádková princezna, strom, veverka, žába či slavík vzbouří proti vzteklému klukovi, který jim ubližuje. Teprve když chlapec ošetří zraněnou veverku, vše se vrátí v naději, že i takový uličník dokáže projevit lítost.

Ravel v duchu dobové hudební estetiky v opeře propojil různé styly od impresionismu přes jazzové prvky po taneční hudbu s foxtrotem, ragtimem, polkou i valčíkem, vynalézavě uplatnil zvukomalbu. Dirigent Mario De Rose sice dodal tanečním prvkům švih, ale celkově zněl orchestr příliš hutně, někdy až těžkopádně, a ztrácely se nejen Ravelovy instrumentační finesy, ale i hlasy sólistů. A je otázka, nakolik děti a od jakého věku „stíhají“ číst titulky, protože sólistům druhé premiéry nebylo příliš rozumět, jakkoli se zpívá v českém překladu Jana Štycha st.

M. Ravel: Dítě a kouzla. Jihočeské divadlo.

M. Ravel: Dítě a kouzla. Jihočeské divadlo.

Ale je možné, že se děti spíše než příběhem nechávají unášet barvitými obrazy, které se střídají v rychlém sledu. Režijní dvojice Lukáše Trpišovského a Martina Kukučky SKUTR společně s výtvarníky Jakubem Kopeckým (scéna) a Simonou Rybákovou (kostýmy) se více než na morální ponaučení, zaměřila na pestrou scénickou fantazii: Před drzým zrzavým klukem v modrém kostkovaném pyžamu, který kolem sebe zuřivě hází knížky a sešity, vtipně ožívají v lidské podobě věci a zvířata. Pozornost dětí určitě upoutá Oheň, který s bohatými plamínky koloratur vyleze z krbu v rudých šatech s dlouhou divoce „plápolající“ vlečkou stejně jako půvabná princezna se zlatou korunkou na hlavě a švitořivý slavík. To vše v excelentním podání sopranistky Olgy Jelínkové. Imaginaci navodí i Zahrada v podobě pánů a dam v cylindech, ze kterých roste zelená tráva. Dětskou obrazotvornost mohou zaujmout i Pendlovky, ze kterých vystoupí pán ve fraku, nebo čínský šálek, který vznikne otočením sukně nahoru. Dění na scéně oživují také bicí nástroje v pozadí scény a klavír.

M. Ravel: Dítě a kouzla. Jihočeské divadlo.

M. Ravel: Dítě a kouzla. Jihočeské divadlo.

M. Ravel: Dítě a kouzla. Jihočeské divadlo. Olga Jelínková

M. Ravel: Dítě a kouzla. Jihočeské divadlo. Olga Jelínková

S obtížným úkolem, jak vyřešit obsazení Dítěte, kterému Ravel svěřil nesnadný mezzosopránový part, si v Budějovicích poradili šalamounsky – k sólistce Vladimíře Malé přidali dětský dubl v podání Ondřeje Janečka. Bylo to dobré rozhodnutí. I jeho suverénní výkon jako dnešního rozpustilého školáka mohl pomoci dětem se v jeho rošťáctví i napravení „najít“.

Maurice Ravel: Dítě a kouzla

Hudební nastudování a dirigent Mario De Rose, režie SKUTR / Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, scéna Jakub Kopecký, kostýmy Simona Rybáková, sbormistr Martin Veselý. Sbor a orchestr opery Jihočeského divadla. První premiéra 6. května 2016, recenzována 2. premiéra 7. května 2016.

Hodnocení: 70 %

Romeo a Julie podruhé

Ani druhé obsazení nic nezměnilo na prvním dojmu z režie Slávy Daubnerové, ve kterém se filmově realistický přístup k opeře o veronských milencích, přesunutý do novodobého hotelu Verona dostává do rozporu s Gounodovou romanticky vzletnou hudbou. A hudební složka se ani při čtvrtém provedení nevymanila z přílišné hlučnosti, ke které se ještě přidal nesoulad orchestru a sólistů a intonační nepřesnosti.

Nicméně usedlost, která se přes pěvecky zvládnuté výkony Jany Šrejmy Kačírkové a Martina Šrejmy rozhostila v původně premiérovém obsazení nad mladými milenci i rebely z řad Monteků, se alternujícímu páru podařilo do značné míry překonat. Především Kateřina Kněžíková, která Julii vytvořila již v ostravské inscenaci v roce 2011, rozvinula tuto roli od dívčí vzdorovitosti, bezstarostné radosti a touhy žít v omamném snu mládí, přes vášnivou zamilovanost a pevné odhodlání ke sňatku navzdory rodovému nepřátelství až po zoufalé rozhodování, jak vzdorovat nátlaku na svatbu proti své vůli, a rozhodnout se pro sebevraždu po boku milovaného manžela. Má k tomu jiskřivý soprán, který si stále uchovává lehkost koloratur a který zároveň nabývá na objemu a výrazové plasticitě pro dramatičtější vrstvu partu Julie.

Romeo a Julie, Státní opera 2016

Romeo a Julie, Státní opera 2016

Romeo a Julie, Státní opera 2016

Romeo a Julie, Státní opera 2016

Romeo a Julie, Státní opera 2016

Romeo a Julie, Státní opera 2016

Romeo a Julie, Státní opera 2016

Romeo a Julie, Státní opera 2016

I když pro Aleše Brisceina není Romeo vedle jeho Jeníka, Števy i Laci nebo Borise nebo Oněgina rolí, která odpovídá jeho současnému pěveckému typu, i jemu bylo jeho zamilovanost věřit, byť ji vyjadřoval spíše silou hlasu, než detailněji výrazově vypracovaným partem. Jeho árie, s níž se v noci pod balkónem loučí s Julií mu ovšem vyšla skvěle.

Vedle výkonů Kateřiny Kněžíkové a Aleše Brisceina se ale ostatní sólisté propadali - Miguelangelo Cavalcanti se jako Capulet nedokázal přizpůsobit tempu, Oleg Korotkov zpíval Bratra Lorenza s těžkým ruským přízvukem, Martin Gyimesi měl pro Tybalta zastřený hlas a balada o královně Mab postrádala v podání Igora Loškára mladistvý vzlet.

Charles Gounod: Romeo a Julie

Hudební nastudování a dirigent Marco Guidarini, dirigent: režie Sláva Daubnerová, scéna Juraj Kuchárek, kostýmy Martin Kotúček, pohybová spolupráce Stanislava Vlčeková, světelný design Daniel Tesař, video Lukáš Kodoň, sbormistr Adolf Melichar, dramaturgie Jitka Slavíková. Sbor a Orchestr Státní opery, premiéry 21. a 23. dubna 2016 ve Státní opeře, recenzováno představení 12. května 2016.

Hodnocení: 70 %

Plavba do světa mýtů (V hlavní roli sbor)

Brněnské Národní divadlo uvedlo v premiéře 13. května v Janáčkově divadle zajímavý dramaturgický experiment: v jednom večeru spojilo oratorium Epos o Gilgamešovi (1954-55, koncertní premiéra 1958) Bohuslava Martinů, uvedené tak vůbec poprvé scénicky, a barokní operu Dido a Aeneas (první doložené uvedení 1689) Henryho Purcella.

DIDO/GILGAMEŠ. NdBrno

DIDO/GILGAMEŠ. NdBrno

Inscenační tým uměleckého šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana dal na plakátech tomuto spojení sumerského a antického mýtu, jejichž zhudebnění od sebe dělí na 270 let, podtitul „Člověk miluje, protože miluje.“ Jde patrně o citát spisovatele Paola Coelhoa, který v úplnosti zní „Člověk miluje, protože miluje. Není k tomu žádný důvod.“ První část citátu má snad inscenaci dodat „filozofickou hloubku“, druhá část ale tento citát usvědčuje z banality – důvodů pro lásku je vždy mnoho. Někdy úradek bohů, někdy tajemný nápoj a někdy to prostě tak vyjde.

Kompletní recenze vyjde v tištěných Lidových novinách.

Bohuslav Martinů: Epos o Gilgamešovi, Henry Purcell: Dido a Aeneas

Hudební nastudování Marko Ivanović, Václav Luks, režie Jiří Heřman, scéna Dragan Stojčevski, kostýmy Alexandra Grusková, světelný design Daniel Tesař, choreografie Jan Kodet, dramaturgie Patricie Částková, sbormistr Pavel Koňárek. Premiéra Janáčkovo divadlo 13. května 2016.

Hodnocení 75%

Inspirace na dny příští

Pražské jaro - Pivoňkový pavilon. Shanghai Kunqu Opera Troupe. Divadlo ABC, středa 18. května 2016 20:00 h.

Pražské jaro - Guillaume de Machaut: Messe de Nostre Dame. Tiburtina Ensemble. Anežský klášter, středa 18. května 2016 20:00 h.

Pražské jaro - Kyperská moteta: z Turínského rukopisu J. II. 9. Graindelavoix. Emauzské opatství, čtvrtek 19. května 2016 20:00 h.

Pražské jaro – Martina Janková – soprán, Gérard Wyss – klavír. Leoš Janáček: Moravská lidová poezie v písních (výběr) a Ukvalská lidová poezie v písních (výběr), Johannes Brahms: Deutsche Volkslieder WoO 32 (výběr), Manuel de Falla: Siete canciones populares españolas (výběr), Joseph Canteloube: Chants d’Auvergne (výběr), Ottorino Respighi: 4 Rispetti toscani, švýcarské lidové písně: z kantonu Bern a Ticino. Rudolfinum, Dvořákova síň pátek 20. května 2016 20:00 h.

Hans Krása: Brundibár z ghetta s dětmi s brněnského „Bronxu“. Dirigenta Gabriela Tardonnová, režie Linda Keprtová, Brundibár – Josef Škarka. Ensemble Opera Diversa. Divadlo Minor, neděle 22. května 18:00 h.

Helena Havlíková
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz