1. ledna 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Kuriózní, oceňovaný a zmizelý kubismus

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Rudolf Stockar:Maternův dům | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rudolf Stockar:Maternův dům |
Pomalu končí rok, kdy si připomínáme, že před sto lety se na architektonické scéně objevil podivuhodný styl: kubismus. Jeho „vynálezcem“ byl projektant, teoretik, designér, urbanista a pedagog Pavel Janák (1882-1956), k němuž se pak přidali další – Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman, Rudolf Stockar, Otakar Novotný, Ladislav Machoň…


Expresívní styl se jim ale nepodařilo prosadit ani doma, ani v zahraničí a po první světové válce se vydali vstříc novým dobrodružstvím, která nesou jména národní dekorativismus, neoklasicismus, purismus, konstruktivismus nebo funkcionalismus. Těch několik kubistických realizací je dnes ovšem velmi ceněno, vycházejí o nich články a knížky a jsou památkově chráněny.


Centra v Praze a Ostravě

Pojďme si dnes architektonický kubismus představit jinak a ukázat stavby detaily, které už dávno neexistují a prohlédnout si je můžeme jen na dobových fotografiích, pokud se vůbec nějaké zachovaly. Některé zmizely krátce po svém vzniku, jiné nepřežily období, kdy byl kubismus zapomenut či v tom lepším případě označován za slepou cestu architektury. Většina z nich stála v Praze, ale tu nejvýraznější postavili v Ostravě.

Jedinou nedochovanou kubistickou stavbou „otce zakladatele“ Pavla Janáka je jez v Předměřicích z let 1913-14, který v roce 1928 zničila velká voda, později byl obnoven dle jiného návrhu. Asi největším smolařem krátké kubistické éry byl architekt a designér Ladislav Machoň. Z jeho několika realizací se totiž nedochovalo nic, nepočítáme-li prolamované reliéfy na průčelí Švandova divadla na pražském Smíchově, které jsou však až z 20. let. V Machoňově pozůstalosti, uložené kdysi na pražské Invalidovně v archívu architektury Národního technického muzea (jenž mimochodem právě tento architekt spolu se svou manželkou Augustou Millerovou pomáhal budovat), byly dokumentace několika provedených staveb ze „zlatého“ období kubismu, tedy 1911-15. Patřilo k nim zejména populární kino Koruna na Václavském náměstí, v jehož interiéru byly lampy ve tvaru skleněných jehlanů a stěny pokrývaly tapety s geometrickým dekorem od výtvarníka Františka Kysely. Sál byl bohužel někdy v šedesátých letech přepatrován a sloužil pak jako skladiště. 


Machonova Mimosa na Žížkově


Machoň navrhl také dřevěný objekt pro filmové ateliéry v Hostivaři s plošným kubistickým dekorem. Ten zase zničil požár. Zaniklo i kuriózní dětské hřiště na hoře Vítkov, jehož herní prvky měly rovněž kubistické formy. Poslední Machoňovou stavbou v jehlancovém stylu byla továrna Mimosa kdesi na Žižkově. Léta jsem po ní pátral, ale marně. Možná se dodnes skrývá na nějakém zapadlém dvoře, kdoví… Třeba se ozve nějaký čtenář, který nám pomůže objekt lokalizovat.


Mýtné budky u Mánesova mostu

Drobnými kubistickými objekty byly také budky pro výběr mýtného na předmostí Mánesova mostu. Jejich autorem byl v letech 1913-14 projektant mostu a přednosta městského stavebního úřadu Mečislav Petrů, který – spolu se sochařem Emilem Halmanem – navrhl i dochované kubistické kašny. Mýtné budky byly ovšem později odstraněny.

Na pomezí pozdní geometrické secese a kubismu jsou některé práce Emila Králíčka, který do roku 1913 pracoval jako šéfprojektant známé stavební firmy Matěje Blechy. Většinou se dochovaly, jako dům Diamant v Lazarské ulici nebo známá lucerna na Jungmannově náměstí. Z těch zmizelých připomínám stavbu, která až do poloviny osmdesátých let stávala při Českomoravské ulici ve Vysočanech a sloužila jako ubytovna učňů nedaleké továrny ČKD. Ta byla - bohužel bez jakékoli předchozí dokumentace – odstřelena, což mrzí o to více, že prostranství pak zůstalo léta prázdné. Dům měl na průčelí cihlové lizény a mezi okny hvězdice ze světlého štuku. Krásným prvkem byl také portál někdejší Karlínské záložny na nároží Králíčkova a Blechova pozdně secesního domu tvořícího nároží ulic Prvního pluku a Sokolovská. Za první republiky byl parter domu přestavěn a nárožní vstup zazděn. Dnes je tam kavárna a možná by stálo za to původní portál obnovit – podobně, jako se to podařilo v případě známé kavárny Imperial Na Poříčí. Byla by to jistě zajímavá atrakce. Kopie originálních plánů se zachovaly.


Karlíčkův portál Karlínské záložny

K populárním veřejným kubistickým interiérům v Praze patřila i Stockarova cukrárna ve Vodičkově ulici s výzdobou Františka Kysely z roku 1915 nebo o tři roky mladší divoká vestavba baru Montmartre v Řetězové ulici od Jiřího Krohy. Originální byl i „dřevěný kubismus“ studentských kolejí zv. Kolonka na Letenské pláni, které na počátku 20. let navrhl architekt Miloš Vaněček (zbourány v 70. letech).


Vaněčkovy koleje Kolonka

Největší a také nejvýznamnější kubistickou stavbou, která se nedochovala, je bezesporu ostravské krematorium. Je to vlastně jeden z posledních opusů tohoto stylu, protože vzniklo až v letech 1919-25. Autory byli známý projektant, scénograf a výtvarník Vlastislav Hofman a inženýr František Mencl. Právě krematoriím dávali na počátku meziválečné éry architekti rádi krystalické formy, které těmto stavbám dodávaly téměř mystický vzhled; stačí připomenout třeba některé studie Janákovy nebo Krohovy. 


Hofmanovo krematorium


Ostravská stavba působí na dobových snímcích až ponuře, ale šlo bezesporu o podmanivé dílo. Bohužel měli ostravští funkcionáři jiné mínění a tak tuto největší Hofmanovu stavbu nechali v polovině osmdesátých let zbourat, včetně monumentální vstupní brány do hřbitova. A tak jedinou zachovalou kubistickou realizací tohoto architekta zůstává ohradní zeď hřbitova v Praze-Ďáblicích z let 1913-14…


Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.