Lichtenštejnové vlastnili v Čechách a zejména na Moravě rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. Kníže řekl, že aktivní kroky ke znovuzískání majetku knížecí rod nechystá. Lichtenštejni by ale podle něj byli rádi, kdyby majetky byly vráceny.
"Jsme ochotni okamžitě do takových majetků začít investovat, aby se z nich znovu začaly vytvářet hodnoty, jak to naši předkové dělali po celou dobu hospodaření v našich oblastech," řekl Hans Adam II. Podle něj by takové řešení "bylo i v zájmu českého obyvatelstva".
V osobní poznámce na závěr ovšem kníže dodal, že na majetkové otázky je třeba pohlížet s nadhledem. Řekl, že vyvlastnění po druhé světové válce nebylo pro Lichtenštejny zdaleka první.
"Třeba už někdy ve 14. století nám rodové majetky těžce vyvlastnili Habsburkové a musím říct, že nějakých 150, 200 let náš rod nechtěl mít s Habsburky nic společného," podotkl. Dnes jsou ovšem, jak připomněl, Lichtenštejni s Habsburky spřízněni, z rodu pocházela například babička Hanse Adama II.
Lichtenštejni chtějí hlavně normalizovat diplomatické vztahy
Kníže zdůraznil, že Lichtenštějnům ve vztahu k ČR šlo zejména o normalizování vztahů mezi oběma zeměmi. To se prý stalo nedávným navázáním diplomatických styků. "Máme mnoho styčných bodů v mnoha oblastech, jsme společně členy společného hospodářského prostoru, společně sedíme v OSN a bylo by potřeba navzázat, zahájit a sjednat spolupráci v těchto oblastech," uvedl.
Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD), který knížete dnes na jihu Moravy hostil, se příští spolupráce chystá. Vznikne skupina českých a lichtenštejnských historiků, která se bude minulostí zabývat. Regiony také připraví výměnné pobyty studentů, aby mladí lidé z Lichtenštejnska mohli studovat na vysokých školách v Brně a naopak posluchači brněnských škol na univerzitě ve Vaduzu.
Regiony také budou konkretizovat dohodu o spolupráci hospodářských komor. "Aby na jižní Moravu přijela delegace lichtenštejnských podnikatelů a my jsme hledali příležitosti a možnosti, jak by se mohli zapojit do rozvoje regionální ekonomiky," řekl Hašek.
Spolupráce ve studiu společné historie
První bod spolupráce - diskusi o společné historii - už začal Pavel Juřík knihou Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů, jíž kníže pokřtil. "Rozhodl jsem se otevřít určité tabu naší historie a připomenout význam dvou rodů, které se zasloužily o hospodářský a kulturní rozvoj nejen Moravy a Čech, ale i celé Evropy," řekl k publikaci Juřík. Psal ji několik let a včlenil do ní i materiály, které studoval ve sbírkách Lichtenštejnů ve Vaduzu a ve Vídni. Kníže ke knize napsal předmluvu.
Zájem o spolupráci s rodem má i Národní památkový ústav. Zdeněk Musil z ústavu řekl, že ve druhém patře lednického zámku chce kastelánka obnovit pokoje princů a princezen. "I ona by ráda nějaký archivní materiál, dobové fotografie. Uvidíme," řekl. Lichtenštejnům by naopak archiváři mohli pořídit kopie některých rodinných fotografií a dokumentů, které se nacházejí na území ČR a pro rod mají emotivní cenu. Památkáři usilují také o nastartování výměny některých uměleckých děl pro výstavy v ČR i ve vídeňském Muzeu Liechtenstein.
Lichtenštejnové přišli o rodový majetek v Československu po druhé světové válce, protože byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.
