"Vzhledem k tomu, že litvínovská radnice jednoznačně na vyřešení situace v janovském sídlišti nestačí a policie o její řešení nemá zájem, uskuteční se v nejbližší době v ulicích Litvínova další protestní akce... My náš boj za slušný život janovských starousedlíků nevzdáme," uvedl místopředseda DS Petr Kotáb.
Pondělní shromáždění Dělnické strany "proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí" na litvínovském náměstí Míru a následný pochod organizovaný Autonomními nacionalisty do místního sídliště Janov vyústily v ostrý střet radikálů s policií. Vyžádal si 16 zraněných, deset policistů a šest civilistů.
Potyčky byly zřejmě nejtvrdší od roku 2000. Stovky policistů a pravicových radikálů přes dvě hodiny bojovaly v ulicích kolem janovského sídliště. Tisícovka těžce vyzbrojených policistů s vrtulníkem, vodními děly a transportéry stála proti více než pěti stům demonstrantům. Některá svědectví však hovoří až o jednom a půl tisíci extremistů. Ti proti policistům používali například dlažební kostky a zápalné láhve, média hovořila také o podomácku vyrobených granátech.
Podle televize Prima ale měli v rukou i vojenské rozbušky či světlice. Při jedné z potyček zatím neznámá výbušnina vážně poranila ruku jednoho z radikálů, podle dostupných informací přišel o prsty na pravé ruce a utrpěl vážné popáleniny.
Lidé neskrývali averzi vůči Romům
Podle lékařů je zranění mladíkovi ruky vážné. "Je to úraz na horní končetině a bude vyžadovat dlouhodobé léčení," řekla mluvčí vinohradské nemocnice Jana Jelínková. Nelze podle ní odhadnout, za jak dlouho bude zraněný muž z nemocnice propuštěn. Zda přišel o všechny prsty na pravé ruce, mluvčí neprozradila.
Shromáždění na litvínovském náměstí Míru svolala Dělnická strana, jejíchž akcí se účastní například i příznivci neonacistického Národního odporu či Autonomních nacionalistů. Akce na náměstí se obešla bez incidentů. Poté se však pravicoví radikálové vydali na pochod na sídliště Janov. Průvod nahlásil Jiří Bunda, který je údajně jednou z vedoucích postav ultrapravicových Autonomních nacionalistů.
Členem tohoto uskupení je prý i další z údajných svolavatelů Michal Glas. Podle sdružení Tolerance a občanská společnost oba patří k předním neonacistickým aktivistům. Radikály doprovázeli i místní obyvatelé, kteří před médii neskrývali svou averzi vůči Romům. "Řekl bych, že to bylo asi to nejpozoruhodnější a to, co mě nejvíc šokovalo," komentoval to politolog Zdeněk Zbořil s tím, že šlo o projev sociální nesnášenlivosti.
Jde o provokaci
Podle odborníků jsou na vině regionální a celostátní politici, kteří problematickou situaci v podobných oblastech neřeší. Pochod vyústil v tvrdé střety extremistů s policií. Policisté obvinili 12 lidí, většinu z nich z výtržnictví.
Podle člena vládní rady pro záležitosti romské komunity Cyrila Kokyho Česku hrozí kvůli událostem v Litvínově velké občanské nepokoje. Koky to uvedl pro server Romea.cz a vyzval ministryni pro lidská práva a menšiny Džamilu Stehlíkovou (SZ), aby zvážila své další setrvání ve funkci.
Politici včetně premiéra Mirka Topolánka (ODS) podle Kokyho situaci podceňují, neboť jednání extremistů dostatečně neodsoudili. Server Romea.cz uveřejnil také prohlášení členů vládní rady pro záležitosti romské komunity. Podle nich se pravicoví extremisté snaží Romy vyprovokovat k násilí.
