Aspoň v to doufá společnost za obnovení této významné historické památky, která se stala obětí davové psychózy po vyhlášení české samostatnosti v roce 1918. Jejich sen ale zatím zůstává v nedohlednu.
O výrobě kopie obrazu rozhodla na jaře Společnost pro obnovu mariánského sloupu. Namaloval jej akademický malíř a restaurátor Radim Klouza. Originální obraz vznikl kolem roku 1410. Není vyloučeno, že obraz pochází z chrámu sv. Víta. Je malován temperou na dřevě alpské borovice (tři svislé desky), potaženém konopným plátnem. Rozměry obrazu: 44, 8 x 29,8 cm.
Pražané se před tímto obrazem modlili při obléhání Prahy Švédy v roce 1648, které trvalo tři měsíce. Tehdy obraz visel uvnitř domu č. p. 20 na Staroměstském náměstí (roh se Železnou ulicí), později byl umístěn na fasádu domu. Když Švédové odtáhli, rozhodli se Pražané oslavit záchranu města. Jako dík postavili roku 1650 mariánský sloup se sochou Immaculaty na vrcholu. Tyčil se na místě, kde roku 1631 saská vojska zneuctila Staroboleslavské palladium.
Obraz Panny Marie Rynecké byl následně umístěn ve spodní, duté části sloupu.
Je to symbol Habsburků! zvolal dav a sloup strhl
Sloup, který měl pro Prahu velký duchovní význam, přežil narození samostatného Československa jen o šest dní. Navečer 3. listopadu 1918 dorazil na náměstí dav lidí, který se vracel z manifestace na Bílé hoře. V rozjitřených představách veřejnosti sloup symbolizoval habsburský režim. Lidé se tehdy dokonce mylně domnívali, že byl postaven jako památka na bělohorskou bitvu.
Za pomoci hasičů, kteří dorazili ze Žižkova, sloup strhli. Za hlavního strůjce "pomsty na Marii" se považuje pražský bohém Franta Sauer, který o události po promlčení činu v roce 1923 také uveřejnil písemné svědectví. Podle historiků ovšem čeští vlastenci přemýšleli o stržení sloupu minimálně již od generální stávky 14. října 1918.
Kdy získá Praha zpět svůj sloup? Možná nikdy
Opětovné vztyčení sloupu je zatím v nedohlednu. A to přesto, že společnost za obnovu sloupu má za sebou již téměř dvacetiletou existenci. Dokonce již nechala sochaře vytesat z kamene sochu Panny Marie Immaculaty, hlavici, dřík sloupu, sokl pod dříkem, spodní balustrádu a schodiště.
Vznikla hned v roce 1990 a prvním čestným předsedou se stal tehdejší arcibiskup kardinál František Tomášek. Hlavní překážkou je ale chybějící vůle. O obnovení památky totiž nemá příliš zájem město Praha ani památkáři. Ti vydali první zamítavé stanovisko již v roce 1992. Odvolávají se na chybějící dokumentaci, takže kopie sloupu by prý věrně neodrážela historický artefakt.
