Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

MARVANOVÁ: Čeho se bojí ředitelé ČT a ČRo? Nyní jsou závislí na politicích

Názory

  17:37
PRAHA - Kdo a proč se bojí odpolitizování mediálních rad? Jde přece o zvýšení nezávislosti a kvality ČT a ČRo a posílení standardního způsobu řízení.

Česká televize - ilustrační foto. foto: ceskatelevize.cz

Návrh zákona o České televizi a Českém rozhlase, který předložila skupina poslanců, vzbudil nevoli u generálních ředitelů obou médií veřejné služby. V jejich obsáhlém stanovisku zaznívají obavy z toho, že dojde k posílení vlivu politiků a lobbistických skupin na vysílání. Kromě toho se obávají, že zřízením správní rady nebudou moci řídit Českou televizi a Český rozhlas jako doposud.

Vedení obou médií obhajuje současný systém, kdy generální ředitel má téměř neomezenou pravomoc hospodařit s miliardovým rozpočtem a kdy Rady ČT a ČRo jsou voleny výhradně v Poslanecké sněmovně.

Glosa: Seriál Kosmo jako promarněná šance České televize

Podiv obou generálních ředitelů není namístě. O změnách obou zákonů se diskutuje řadu let a odpolitizování mediálních rad bylo součástí programu jak vlády Petra Nečase (ODS), tak současné vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Již v roce 2010 vznikla na ministerstvu kultury odborná studie, která podrobně rozebírá možnost přechodu na tzv. německý model dozoru nad médii veřejné služby. Podle tohoto modelu jsou v radách zastoupeny stejně jako u nás nejrůznější regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Na rozdíl od nás však přímo zákon určuje, kdo má mít v těchto radách zastoupení, aby tyto rady byly složeny skutečně pluralitně a nebyla nominace členů rad čistě v rukou politických stran.

V rozporu s původní ideou

Idea, na níž vznikla Česká televize a Český rozhlas v roce 1991, byla shodná. Veřejnoprávní vysílání by mělo sloužit veřejnosti a mělo by poskytovat objektivní, ověřené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Proto měly být v Radě ČT a ČRo zastoupeny vyváženě různé názorové proudy.

První rady byly složeny nikoli na základě politických dohod o zastoupení jednotlivých stran, ale byly do nich voleny osobnosti, které byly zárukou nezávislého působení. Po vzniku opoziční smlouvy v roce 1998 došlo k zásadnímu obratu. Místa v mediálních radách jsou při volbě v Poslanecké sněmovně obsazována podle politických dohod a politického klíče, takže je veřejným tajemstvím, že jednotliví radní, ač jsou nominováni zájmovými spolky, ve skutečnosti jsou nominanty té které politické strany.

Důsledkem této volby je pak to, o čem se rovněž v kuloárech otevřeně hovoří, že generální ředitele ČT a ČRo nevybírají jen radní, ale grémia stran.

Že tento systém je v rozporu s původní ideou vysílání, které má sloužit veřejnosti, je nabíledni. Není to bohužel jediný případ, kdy v naší zemi dochází k vytváření „Potěmkinových vesniček“. Naoko jsou mediální rady nezávislé, ve skutečnosti bez souhlasu politických stran se žádný radní nemůže dostat do své funkce.

Když k tomu připočteme to, že jde o funkci velmi dobře honorovanou, radní, který nechce o tuto výhodu přijít, může být v pokušení jít na ruku té či oné straně, aby si zajistil zvolení. Je zde tedy nezanedbatelný korupční potenciál.

Kde se však ztratila role mediálních rad jako orgánu veřejnosti, které mají dozírat na to, aby tato média skutečně sloužila veřejnosti?

Česká televize chystá radikální krok, chce zamknout vysílání na síti

Ve stanoviscích generálních ředitelů ČT a ČRo najdeme obavy z možného střetu zájmů u organizací, které mají přímo své zástupce do rad nominovat. Pokud však mají média kontrolovat moc, tedy vládu a parlament, nemohou být kontrolována výhradně těmi, které mají kontrolovat.

Právě proto se dlouhodobě mluví o nutnosti odpolitizovat mediální rady, tedy umenšit vliv politiků při sestavování rad. Samozřejmě nelze tvrdit, že politici nemají do toho mluvit vůbec. Politické strany, které získají mandát ve volbách, také reprezentují důležité názorové proudy, ale nemohou to být výhradně ony, které mají média ovlivňovat.

Stejně tak důležité veřejné zájmy reprezentují i jiné instituce a organizace, například Akademie věd, Hospodářská komora (mimochodem obě zřízené zákonem), odborové svazy, církve, kulturní organizace, sportovní svazy, organizace zdravotně postižených, dětí a mládeže atd. Tím, že v radách by mělo být zastoupeno celé spektrum organizací s různými zájmy, bude zajištěna nestrannost vysílání, neboť žádný názorový či zájmový proud nemůže získat v radě většinu. To je nejlepší pojistka pro nezávislé fungování médií veřejné služby.

Je s podivem, že generálním ředitelům České televize a Českého rozhlasu vyhovuje to, že jsou závislí na volbě v Poslanecké sněmovně, tedy vlastně na výsledku parlamentních voleb. Vzpomeňme, co se stalo po volbách v Polsku, kdy jedna strana získala většinu v parlamentu a ihned provedla personální změny v médiích veřejné služby. Předložená novela zákona je tedy pojistkou pro takové situace.

Změní se dozor nad ČT a Českým rozhlasem? Lze to stihnout, míní Komárek

Bez nezávislých médií právo na informace a svobodu projevu garantované naší ústavou jsou jen prázdný pojem. Potlačení svobodné výměny informací v médiích veřejné služby má obrovsky škodlivé důsledky, neboť lidé přestávají věřit jakýmkoli zdrojům informací.

Přitom bez věrohodných informací, které se k lidem dostanou, bez kritického myšlení, které média musí pěstovat, se může demokracie zvrhnout v jednu velkou manipulaci s názory lidí. Ti si pak sice „svobodně“ zvolí ve volbách své zástupce v parlamentu, ale nedozvědí se, že neměli všechny informace, které k volbě potřebovali. Právě média veřejné služby, která si platíme prostřednictvím koncesionářských poplatků, by měla být nejvíce nestranná a objektivní a neměl by při dozoru nad nimi převažovat žádný zájem, ani zájem politických stran, ale ani jiné skupinové zájmy.

Nesuplovat komerční stanice

Generální ředitelé ČT a ČRo se bojí toho, že by nad hospodařením obou institucí mohla vykonávat dozor správní rada. Jejich obavám lze rozumět, ale nelze s nimi souhlasit. Správní rada by mohla rozhodnutí generálního ředitele s významným dopadem na hospodaření odsouhlasit nebo zamítnout, čímž se omezuje volnost generálních ředitelů nakládat s miliardovým rozpočtem.

To ale není zápor novely, ale klad. Není totiž mnoho institucí, v nichž má generální ředitel takto neomezenou pravomoc hospodařit s obrovským rozpočtem. Zřízením správních rad, jejichž členové budou za svá rozhodnutí hmotně odpovědni, je konečně posílením standardního způsobu řízení v celé řadě institucí.

Každá organizace bez důsledné a průběžné kontroly hospodaření má tendenci s prostředky nakládat neefektivně. Nový systém kontroly nad činností České televize a Českého rozhlasu přitom nebude nákladnější než doposud, protože na rozdíl od současnosti členství v Radě ČT a ČRo bude čestnou funkcí bez nároku na odměnu.

Nejdůležitější cíl novely zákona je především posílit nezávislost médií veřejné služby a kvalitu vysílání pro veřejnost, aby tato média skutečně za peníze koncesionářů vytvářela kvalitní programy, které mají charakter veřejné služby, poskytovala lidem všestranné a objektivní informace a nesuplovala roli komerčních médií zaměřených pouze na dosahování zisku.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...