Podstatným požadavkem je, že signatáři by nesměli podnikat žádné kroky, které by "významným způsobem" narušovaly bezpečnost ostatních členů. Kreml návrh zaslal zahraničním předákům a čeká na jejich reakci, informovaly dnes ruské servery.
Ruský prezident takový pakt navrhoval už loni v červenci, u představitelů USA a členských zemí EU však tím žádné nadšení nevyvolal. Právě navrhované ustanovení, že žádná signatářská země nesmí zvyšovat svou bezpečnost pomocí kroků, které by jiný signatář považoval za narušení své bezpečnosti, by podle západních analytiků dával Rusku přílišný vliv na koncipování politiky NATO a omezoval by Západ, především USA, v poskytování podpory postsovětským republikám.
Moskva by totiž podporu Gruzii nebo Ukrajině, natož jejich zvažované přijetí do NATO, mohla označovat za "významné narušení svých bezpečnostních zájmů", a vetovat je. Obdobným argumentem by Kreml mohl ovlivňovat obranné aktivity středoevropských zemí, jako je protiraketový štít.
"Signatář má právo posuzovat útok na jiného signatáře jako útok na sebe samého a má právo mu poskytnout vojenskou pomoc do doby, než Rada bezpečnosti OSN přijme opatření na podporu mezinárodního míru a bezpečnosti," cituje z dokumentu předloženého Medveděvem server Newsru.
Okamžité poskytnutí takové pomoci neomezuje podle dokumentu povinnost svolat mimořádnou konferenci signatářů, která by rozhodla o kolektivních krocích. Na konferenci mohou být podle potřeby přizvány třetí státy, organizace či jiné zainteresované strany. Mimořádná konference je pravomocná, pokud se jí účastní čtyři pětiny signatářů. Pokud útok nebo hrozba pochází od člena smlouvy, jeho hlas se do hlasování o opatřeních nezapočítává. Smlouva by přitom nijak nenarušovala neutralitu některých signatářů, jako je Švýcarsko či Rakousko.
Od Vancouveru po Vladivostok
Medveděvem navrhovaná bezpečnostní smlouva by měla zahrnovat "všechny země euroatlantického a euroasijského prostoru od Vancouveru po Vladivostok" a kromě států ještě následující organizace: EU, NATO, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Svaz nezávislých států (SNS).
"Cílem smlouvy je vytvořit jednotný, nedílný prostor vojensko-politické bezpečnosti pro euroatlantický region po skončení studené války," uvádí se v úvodu dokumentu.
