17. ledna 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Milston? Mühlstein! Významný
architekt, na kterého se skoro zapomnělo

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Schückova vila z let 1927–1929 v ulici Nad Kazankou v pražské Troji je excelentním příkladem architektury tzv. bílého funkcionalismu.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Schückova vila z let 1927–1929 v ulici Nad Kazankou v pražské Troji je excelentním příkladem architektury tzv. bílého funkcionalismu. | foto: Zdeněk Lukeš a jeho archiv
Patřil k nejvýznamnějším představitelům naší meziválečné avantgardní architektury, přesto bylo jeho jméno na dlouhá desetiletí zapomenuto. Ernst Mühlstein, který před druhou světovou válkou zmizel v Austrálii, se narodil před 120 lety v Praze.

Ernst Mühlstein studoval na německé technice, později také u Jana Kotěry na Akademii výtvarných umění, kde patřil k nejnadanějším žákům. Jeho raná tvorba byla ovlivněna Kotěrovými pracemi – jeho vliv je jasně vidět na romanticky pojatých domcích v Juárezově ulici v Praze-Bubenči z počátku dvacátých let.

V polovině druhé dekády si založil společný ateliér s kolegou ze studií Victorem Fürthem (1893 až 1984). Jejich práce byly zprvu ovlivněny německým expresionismem, jak je asi nejlíp patrné na bubenečské vile pro manžely Kressovy s průčelím z drobných neomítaných cihel, konkávně prohnutým do zahrady. Pak však oba mladí projektanti rychle přecházejí k funkcionalismu.


Podle Le Corbusiera


Jejich vrcholným dílem je bezesporu nadčasová Schückova vila v PrazeTroji, čp. 222, z konce dvacátých let. Je stavěna dle Le Corbusierových zásad: má skeletovou železobetonovou konstrukci, bílé vápenné omítky, ploché střechy se slunečními terasami a pásová okna. Jednoduchý tvar v dokonalých proporcích zlatého řezu kontrastuje s romanticky řešenou terasovou zahradou.

Schückova vila z let 1927–1929 v ulici Nad Kazankou v pražské Troji je excelentním příkladem architektury tzv. bílého funkcionalismu.

Nešlo o žádnou drobnou stavbu – půdorys ve tvaru „L“ poskytoval dost místa pro rozměrný obývací pokoj s knihovnou, prostornou kuchyni i řadu ložnic s terasami v patře. Dům byl také velmi solidně postaven, a tak není divu, že ho komunisté po válce zkonfiskovali a využívali jako reprezentační vilu. Bydlel v ní například Gustáv Husák, než se stal prezidentem a přestěhoval se na Pražský hrad. Dnes je v domě rezidence jihokorejské ambasády.

Kromě řady vil v Praze-Bubenči, Podolí nebo na smíchovské Mrázovce projektovali Mühlstein s Fürthem také rodinné domy na Náchodsku nebo v severoitalské Cortině d’Ampezzo. Jejich tvorba ve třicátých letech směřovala od tzv. bílého funkcionalismu k romanticky pojatým haciendám hollywoodského typu. Reprezentanty mohou být třeba pražské domy v bubenečské Chittussiho ulici nebo Velvarské ulici v Dejvicích.

Velkorysost a komfort


Oba projektanti se ale nevyhýbali ani tradičnějším formám – ve Střešovicích třeba najdeme i několik pohodlných vil s neobarokními fasádami. Z obchodních staveb pak vyniká především palác Te-Ta v Jungmannově ulici v centru Prahy s pasáží vedoucí do Františkánské zahrady. Stavba dnes opět nese původní název, ale lidé si ho jistě vybaví pod tím, který nesl v minulých dekádách – Dům sportu.

Obchodní dům Te-Ta v centru Prahy (1933 – v socialistické éře známý jako Dům sportu)

Dalším tématem byly luxusní činžovní domy, které patřily k nejkrásnějším svého druhu v Praze. Najdeme je v Holešovicích, Bubenči, Střešovicích, na Smíchově, v Karlíně i na Novém Městě. Měly pásová okna, průčelí byla často obložena keramikou, noblesně byly řešeny portály a vestibuly s prvky z chromované oceli a obklady stěn drahými mramory. Komfortní byty měly obývací pokoje se zimní zahradou, k běžnému vybavení patřila šatna, shoz na odpadky nebo telefonní kabina v přízemí. Horní byt patřil zpravidla majiteli a měl prostorné terasy.

Ernst Mühlstein se zabýval také urbanismem. Navrhl velkoryse pojaté náměstí Republiky, jemuž dominuje budova nového divadla. Spolu s Kamilem Roškotem se zabýval i projektem nové bankovní budovy v sousedství Prašné brány, jejich návrh ale nebyl proveden.

Práce architektů Mühlsteina a Fürtha byly představeny v mnoha významných architektonických revuích, včetně amerických. Schückova vila byla pravděpodobně nejvíce publikovaným dílem moderní československé meziválečné architektury. Na prahu třicátých let také vydali výpravnou monografii.

Těsně před druhou světovou válkou se oba architekti, Mühlstein i Fürth, kteří byli židovského původu, rozhodli emigrovat do Anglie. Jejich další cesty se pak rozešly. Victor Fürth pokračoval do USA, kde pak působil dlouhá léta jako profesor na univerzitě v Ohiu a projektoval tam řadu staveb.

Mühlstein zvolil opačný směr a vypravil se až do australského Melbourne. Tam se přejmenoval na Ernesta Milstona (co mi dalo práce, než jsem ho pod změněným jménem vypátral!). Jeho nejvýznamnější realizací se pak stal monumentální památník australským vojákům, kteří padli během druhé světové války. Ern(e)st Mühlstein/Milston zemřel v roce 1968.


Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz