„V této miniškolce by mohlo být maximálně čtyři až pět dětí ve věku od jednoho do sedmi let. Ty by mohl dospělý hlídat například ve svém bytě,“ upřesnil pro Lidové noviny Hošek.
Odpadla by tak starost se splněním poměrně přísných pravidel, které jsou zapotřebí u zřizování normální mateřské školy. Těmi jsou například přísná hygienická pravidla, bez jejichž splnění není možné školku provozovat. Právě přísná pravidla mohou být kolikrát důvodem, proč se do zřízení nových školek třeba obce či firmy nehrnou.
Vznik miniškolek by mohli ocenit například zaměstnavatelé, kteří by tak usnadnili péči o děti kvalitním a spolehlivým zaměstnancům, které si chtějí udržet ve firmě.
Návrh také počítá se zjednodušením kvalifikačních nároků na člověka, který by děti hlídal. Podmínkou by už nemuselo být zdravotnické vzdělání. „Osoba, která by o děti pečovala, musí mít určitou kvalifikaci, ale stačil by nějaký akreditační kurz šitý na míru pro toto minizařízení,“ dodal náměstek Hošek.
Zaměstnavatelé by byli také k zakládání miniškolek motivováni státem díky daňovým zvýhodněním. Případná volná místa by, podle ČTK, mohli za finanční kompenzaci nabízet lidem z jiných firem.
Zejména ženy na mateřské dovolené, které příslušný kurz absolvují, budou moci nabízet hlídání dětí ostatním rodičům jakožto evidovaní poskytovatelé vzájemné rodičovské výpomoci. Přitom by nepřišly o mateřskou, byly by osvobozené od daně z příjmu, a ještě by si mohly měsíčně vydělat kolem patnácti tisíc korun.
Návrh na vznik miniškolek je jen jedním z několika dalších v takzvaném prorodinném balíčku. Ten je zatím v připomínkovém řízení, není tedy jasné, v jaké podobě nakonec poputuje ke schvalování.
„Do vlády by celý balík měl jít až v říjnu. Do té doby není vůbec jisté, jak a v jaké podobě budeme vznik miniškolek navrhovat,“ připustil mluvčí ministerstva práce Jiří Sezemský. Dalším z návrhů je například zavedení týdenní otcovské dovolené, kterou by si otcové mohli vybrat do šesti týdnů po narození dítěte. Pokud by byly návrhy schváleny, začaly by platit od ledna roku 2010.
Odpadla by tak starost se splněním poměrně přísných pravidel, které jsou zapotřebí u zřizování normální mateřské školy. Těmi jsou například přísná hygienická pravidla, bez jejichž splnění není možné školku provozovat. Právě přísná pravidla mohou být kolikrát důvodem, proč se do zřízení nových školek třeba obce či firmy nehrnou.
Vznik miniškolek by mohli ocenit například zaměstnavatelé, kteří by tak usnadnili péči o děti kvalitním a spolehlivým zaměstnancům, které si chtějí udržet ve firmě.
Návrh také počítá se zjednodušením kvalifikačních nároků na člověka, který by děti hlídal. Podmínkou by už nemuselo být zdravotnické vzdělání. „Osoba, která by o děti pečovala, musí mít určitou kvalifikaci, ale stačil by nějaký akreditační kurz šitý na míru pro toto minizařízení,“ dodal náměstek Hošek.
Zaměstnavatelé by byli také k zakládání miniškolek motivováni státem díky daňovým zvýhodněním. Případná volná místa by, podle ČTK, mohli za finanční kompenzaci nabízet lidem z jiných firem.
Zejména ženy na mateřské dovolené, které příslušný kurz absolvují, budou moci nabízet hlídání dětí ostatním rodičům jakožto evidovaní poskytovatelé vzájemné rodičovské výpomoci. Přitom by nepřišly o mateřskou, byly by osvobozené od daně z příjmu, a ještě by si mohly měsíčně vydělat kolem patnácti tisíc korun.
Návrh na vznik miniškolek je jen jedním z několika dalších v takzvaném prorodinném balíčku. Ten je zatím v připomínkovém řízení, není tedy jasné, v jaké podobě nakonec poputuje ke schvalování.
„Do vlády by celý balík měl jít až v říjnu. Do té doby není vůbec jisté, jak a v jaké podobě budeme vznik miniškolek navrhovat,“ připustil mluvčí ministerstva práce Jiří Sezemský. Dalším z návrhů je například zavedení týdenní otcovské dovolené, kterou by si otcové mohli vybrat do šesti týdnů po narození dítěte. Pokud by byly návrhy schváleny, začaly by platit od ledna roku 2010.
