Ministerstvo proto narychlo připravuje novelu trestního zákona. "Doděláváme v těchto dnech samostatnou novelu. Cílem je zrušit právo ministra propustit někoho z výkonu trestu odnětí svobody v případech, kdy podává stížnost pro porušení zákona," vysvětluje Pospíšil.
Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, kterým může ministr spravedlnosti korigovat práci soudů. Ministr ji podává k Nejvyššímu soudu, a to buď ve prospěch či neprospěch dotyčného. Navíc jí může doprovodit dočasným přerušením trestu. Definitivní rozhodnutí je pak na Nejvyšším soudě. Ten může předchozí rozsudky zrušit či potvrdit a rozhoduje i o dočasném přerušení trestu.
Právo ministra přerušit trest je tak podle Pospíšila duplicitní a nadbytečné: "Nejvyšší soud má naprosto stejnou pravomoc a myslím, že je daleko lepší, když o této věci rozhoduje nezávislý justiční orgán, než politik." Zasahovat přímo do průběhu výkonu trestu by totiž podle Pospíšila politici neměli.
První případ, který Pospíšila přiměl k činu, se stal loni v říjnu, kdy Kovářová podala stížnost ve prospěch Jiřího Kotíka z Přerovska a zároveň ho propustila z vězení. Kotík se přitom podle pravomocného verdiktu dopustil podvodu, když připravil svých 235 věřitelů o více než 460 milionů korun. Letos koncem května Nejvyšší soud rozhodl, že v Kotíkově případě postupovaly nižší soudy správně a podnikatel proto za mříže patří. Dosud ovšem do vězení nenastoupil a úřady o něm nic nevědí.
Podle vyjádření Kovářové pro deník Právo, který o Kotíkově případu před týdnem informoval, "to určitě v pořádku není". Stížnosti pro porušení zákona ovšem podle ní smysl mají.
Další podrobnosti si přečtěte v pátečním vydání deníku
