Řetězce totiž využívají nabídky velmi levných přebytků ze zemí, kde poptávka kvůli nákaze propadla, a nutí dodavatele zlevňovat. Vyplynulo to z vyjádření zástupců předních zpracovatelských firem.
Producenti se také obávají dopadů možné paniky kolem nákazy na odbyt a ujišťují, že domácí drůbeží maso je vzhledem k vysokým standardům výroby a přísnému veterinárnímu dozoru bezpečné.
Zdůrazňují to i zástupci Státní veterinární správy a ministerstva zemědělství. Ministr zemědělství Jan Mládek vnímá jako jedno z největších nebezpečí v současnosti právě to, že spotřebitelé podlehnou "zbytečné panice" a přestanou drůbeží kupovat. I proto dnes
pozval média i zástupce producentů a dozorových orgánů na drůbeží snídani a nechal se fotografovat při konzumaci kuřecího na několik způsobů.
Společnost Xaverov podle generálního ředitele Zdeňka Štěpánka nezaznamenává pokles poptávky, odběratelé ale tlačí dolů ceny, které u chlazené drůbeže klesly asi o čtyři koruny na kilogram.
V Česku se navíc hromadí zásoby mraženého drůbežího. Pokud by se ptačí chřipka objevila v tuzemsku, mohlo by to mít za následek i pokles poptávky, těžko ale odhadnout, jak velký, řekl Štěpánek.
Také podle Jaroslava Faltýnka ze společnosti Agrofert, která ovládá Kostelecké uzeniny, má ptačí chřipka vliv na trh s drůbežím masem. Promítá se v cenách i v prodejích, uvedl s tím, že řetězce při jednáních argumentují například nabídkou výrazně levnějšího drůbežího z Itálie.
Vzhledem k panice v zahraničí se tamní přebytky dostávají na český trh za velmi nízké ceny, řekl ředitel Agropol Food Martin Vacek. Firma se s tím setkává při jednání s odběrateli.
Na její vlastní objem odbytu to zatím vliv nemá. Obavy z budoucnosti mají také chovatelé drůbeže. Ceny, které dostávají u zpracovatelů, podle Františka Svobody z firmy Druko Střížov klesly a pokud by se snížily dále, hrozilo by zavírání některých farem. Ziskovost v oboru je totiž nízká a navíc letos v zimě vzrostly náklady zejména na vytápění.
Producenti zdůrazňují, že v chovech i zpracovatelských závodech funguje veterinární dozor a každý kus drůbeže je před dodávkou na trh kontrolován. K likvidaci viru ptačí chřipky stačí tepelná úprava při 70 stupních Celsia, teplotám pod bodem mrazu virus odolává.
Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Milana Maleny v Česku počet porážek drůbeže roste a loni skončilo na jatkách 146 milionů kusů opeřenců. Domácí spotřeba drůbežího kolem 25 kilogramů je nad průměrem EU.
Producenti se také obávají dopadů možné paniky kolem nákazy na odbyt a ujišťují, že domácí drůbeží maso je vzhledem k vysokým standardům výroby a přísnému veterinárnímu dozoru bezpečné.
Zdůrazňují to i zástupci Státní veterinární správy a ministerstva zemědělství. Ministr zemědělství Jan Mládek vnímá jako jedno z největších nebezpečí v současnosti právě to, že spotřebitelé podlehnou "zbytečné panice" a přestanou drůbeží kupovat. I proto dnes
pozval média i zástupce producentů a dozorových orgánů na drůbeží snídani a nechal se fotografovat při konzumaci kuřecího na několik způsobů.
Společnost Xaverov podle generálního ředitele Zdeňka Štěpánka nezaznamenává pokles poptávky, odběratelé ale tlačí dolů ceny, které u chlazené drůbeže klesly asi o čtyři koruny na kilogram.
V Česku se navíc hromadí zásoby mraženého drůbežího. Pokud by se ptačí chřipka objevila v tuzemsku, mohlo by to mít za následek i pokles poptávky, těžko ale odhadnout, jak velký, řekl Štěpánek.
Také podle Jaroslava Faltýnka ze společnosti Agrofert, která ovládá Kostelecké uzeniny, má ptačí chřipka vliv na trh s drůbežím masem. Promítá se v cenách i v prodejích, uvedl s tím, že řetězce při jednáních argumentují například nabídkou výrazně levnějšího drůbežího z Itálie.
Vzhledem k panice v zahraničí se tamní přebytky dostávají na český trh za velmi nízké ceny, řekl ředitel Agropol Food Martin Vacek. Firma se s tím setkává při jednání s odběrateli.
Na její vlastní objem odbytu to zatím vliv nemá. Obavy z budoucnosti mají také chovatelé drůbeže. Ceny, které dostávají u zpracovatelů, podle Františka Svobody z firmy Druko Střížov klesly a pokud by se snížily dále, hrozilo by zavírání některých farem. Ziskovost v oboru je totiž nízká a navíc letos v zimě vzrostly náklady zejména na vytápění.
Producenti zdůrazňují, že v chovech i zpracovatelských závodech funguje veterinární dozor a každý kus drůbeže je před dodávkou na trh kontrolován. K likvidaci viru ptačí chřipky stačí tepelná úprava při 70 stupních Celsia, teplotám pod bodem mrazu virus odolává.
Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Milana Maleny v Česku počet porážek drůbeže roste a loni skončilo na jatkách 146 milionů kusů opeřenců. Domácí spotřeba drůbežího kolem 25 kilogramů je nad průměrem EU.
