Místo sekaček ovce a kozy

„U nás v Praze jsou čtyři smíšená stáda koz a ovcí, která spásají 21 lokalit chráněných území. Díky dlouhodobému vlivu pastvy se na těchto konkrétních místech vyvinula specifická stepní společenstva rostlin,“ říká Jiří Rom, specialista péče o chráněná území v Praze. „Pastva je velmi šetrný způsob, jak udržovat veřejnou zeleň. Sekačka zničí hnízda bažantů, chráněných ptáků a zajíců,“ potvrzuje Daniel Urban, který má ekologický projekt na starosti v Praze 11.

V Karlovarském kraji mají čtyři kozy, které spásají trávu přímo v areálu krajského úřadu. Kozy tam mají za úkol spásat pozemky o rozloze třináct tisíc metrů čtverečních. „Je to pozemek, který je dlouhodobě neudržován, tak jsme si najali zvířata od soukromého zemědělce,“ říká mluvčí kraje Andrea Bocková. Pokud budou kozy plnit povinnosti tak, jak se předpokládá, mohl by kraj ročně ušetřit za pohonné hmoty do sekaček až padesát tisíc korun. „Kozy jsou očipované a zdravé. Nás nic, kromě vody, nestojí,“ ubezpečuje Bocková.

Prahu roční pronájem čtyř stád ovcí a koz stojí podstatně víc. „Roční pronájem těchto zvířat nás stojí přes milion korun,“ říká Jiří Rom. Spásání travnatých ploch může být dotováno Evropskou unií, ale vzhledem k tomu, že Praha je bohatý region, žádné takové prostředky nedostává. „Jiné oblasti by ale dotace získat mohly,“ dodává Rom.

Jediným problémem, krom volně pobíhajících psů, se kterým se ošetřovatelé koz ve městech setkávají, jsou názory lidí, že pastva veřejných ploch je nehygienická. „Je to velmi oblíbený názor. Lidé se nás ptají, co s bobky děláme,“ potvrzuje Urban. Úřad městské části Prahy 11 ale nepovažuje trus ovcí a koz za nebezpečný. „Bobky nejsou ekologická ani hygienická zátěž. Zdravotní stav zvířat pravidelně kontroluje veterinář, takže se žádné nákazy nemusíme obávat,“ říká Urban.

Podle něj se trus přežvýkavců vůbec neliší od kvalitního humusu. „Když usušíte bobek na sluníčku a dáte ho specialistovi s mikroskopem, tak nepozná rozdíl,“ tvrdí Urban.