7. prosince 2007 9:17 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Murakami byl tehdy moje láska

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
PRAHA V minulých letech v Česku vyšly překlady románů Hybatelé a Atlas mraků. Nyní byla publikována také česká verze nejnovějšího románu britského autora Davida Mitchella s názvem Třináct měsíců.

LN Příběh románu Třináct měsíců působí velmi sugestivně. Jak moc je autobiografický?
Koktání, chlapec knihomol, místo, čas, úzkosti a zkušenost s válkou o Falklandy jsou autobiografické. Rodina, většina rysů mnohých postav a rozvod rodičů jsou fikce. Mí rodiče jsou pořád šťastně spolu a otec, alespoň pokud víme, se svou kolegyní nezplodil nemanželské dítě. Madame Crommelyncková je také smyšlená... Nikdy jsem takovou ženu nepotkal, tak jsem si ji musel vymyslet.

A jak těžké pro vás tedy bylo napsat tento autobiograficky laděný román?
Žádná kniha se nepíše snadno, ale každý můj román byl obtížný z různých důvodů. Obtížnost Třinácti měsíců spočívala v tom, aby hlas třináctiletého chlapce byl přesvědčivý, aby upoutal dospělého čtenáře bez toho, že by vypadal jako geniální dítě. Pašoval jsem „namátkou vybranou“ poezii a filozofii, přičemž jsem Jasona používal stejně, jako pašeráci využívali k pronášení drog muly... Cítil jsem na začátku určitý odpor psát o něčem tak osobním, jako je mé koktání, ale bylo to velmi blahodárné...

David Mitchell (1969)

Absolvoval anglistiku na University of Kent. Poté pracoval jako učitel v Japonsku. Tam potkal svou budoucí manželku, s níž nyní žije v Irsku. Jeho debutem byl román Ghostwritten (1999), česky vydaný pod názvem Hybatelé (2005). Dále publikoval romány number9dream (2001), Cloud atlas (2004, česky jako Atlas mraků, 2006) a Black Swan Green (2006). Právě tuto knihu nyní v překladu Petry Diestlerové vydalo nakladatelství BB art s titulem Třináct měsíců.

Příběh vašeho pátého románu, který nyní píšete, je již naznačen na internetových stránkách. Můžete k němu říci něco bližšího?
Nevím proč, ale znervózňuje mě, že lidé mohou číst o knize, kterou jsem ještě nedopsal! Snad proto, že je pak pro mě těžší něco měnit? Nebo snad proto, že potom mám pocit, že když píšu, jsem sledován. Takže toho raději moc neřeknu. Jedná se o historický román z Nagasaki, který se odehrává v rozpětí devatenácti let za Napoleonovy éry. Obsahuje hlavu v krabici, uchovávanou v soli, a porodní bábu, jejíž levá tvář je zle popálena. Postavy jsou Japonci a Holanďané, dále anglický kapitán, Američan, Bavor a také tam sehraje poměrně důležitou roli Islanďan. Potkáváme i šóguna v období Edo, ale ten si jen odkašle. Jde o nejobtížnější věc, kterou jsem se kdy pokoušel napsat: jazyk, studování pramenů, vyvarování se pucciniovských klišé. Někdy bývám tak rozrušený, je to tak silné, že nemůžu spát. Někdy si přeju, abych měl práci, které bych mohl v pět hodin v kanceláři zanechat. Někdy si připomínám, že pokud něco nemilujete, tak vás to nemůže tak pobláznit.

Proč byl pro vás jako pro autora čas strávený v Japonsku tak důležitý?
Pořád si nejsem jistý, jestli byl tak důležitý. Byl, protože jsem žil ve společnosti, do níž jsem nepatřil, takže jsem mohl hodiny vyplňovat psaním. Byl, protože když existuje omezení vašeho vyjádření a vaší schopnosti porozumět, kompenzujete si to jiným způsobem - pečlivým pozorováním výrazu nebo posloucháním kadence a pochytáváním toho, o čem se mluví, z kontextu. Spisovatel tuto dovednost potřebuje. Nebyl, protože bych se stal spisovatelem, i kdybych v Japonsku nežil. Nebyl, protože jsem nedocílil zenového osvícení, ani jsem neodhalil nejhlubší tajemství Orientu. Byl, protože tehdejší léta v Japonsku mě zformovala. Nebyl, protože tutéž dobu jsem mohl strávit kdekoliv jinde a taky by mě to zformovalo. Chápete? Já nevím.

Slyšel jste někdy od Japonců, že sice píšete o Japonsku, ale že mu nikdy nemůžete úplně porozumět?
Ne, i když možná jsem neposlouchal. Román number9dream měl pár dobrých recenzí. Pokud byly nějaké špatné, tak jsem je nezaznamenal. Obecně, myslím, jsou Japonci potěšeni, když cizinec projeví upřímný zájem o jejich kulturu.

Dá se najít nějaká spojitost mezi Norským dřevem Harukiho Murakamiho a vaším románem number9dream?
Byl jsem do Murakamiho, když jsem psal number9dream, zamilovaný jako školačka, a oba názvy jsou písně Johna Lennona. Snažil jsem se svůj román prodchnout atmosférou této písně, stejně jako je Norské dřevo prodchnuto atmosférou Norwegian Wood.

Romány Hybatelé a Atlas mraků přinášejí v jednotlivých kapitolách mnoho - alespoň zdánlivě - autonomních světů. Myslíte si, že náš svět je dnes tak multikulturní, tak propojený, ale zároveň i tak roztříštěný?
„Multikulturní“, „propojený“ a „roztříštěný“ - pěkná adjektiva pro náš svět, to ano. Domnívám se, že svět se skládá ze všech adjektiv, která lze použít, ve všech jazycích. „Protikladný“, „šílený“, „znepokojivý“, „pohlcující“, „bezcitný“, „neúnavně sebedestruktivní“ mohou být také příhodné výrazy pro náš svět. Naštěstí pro nás „žertovný“, „příležitostně soucitný“, „v podstatě dobře míněný“, „slušnost nepostrádající“ a „místy krásný“ jej mohou také vystihnout.

  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz