27. prosince 2007 10:54 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Musím tančit v nejvyšším rytmu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Aleš Valenta se stal vítězem druhé řady taneční soutěže Stardance. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Aleš Valenta se stal vítězem druhé řady taneční soutěže Stardance. | foto: ČTK
Olympijský vítěz v akrobatickém lyžování Aleš Valenta (34) musel letos kvůli potížím se zády a kolenem ukončit svou závodní kariéru. Plynule se ovšem přetočil do finále taneční soutěže StarDance II.
* LN Jak vypadá váš poslední týden před finále soutěže StarDance a zároveň i před Štědrým dnem? (rozhovor probíhal v úterý - pozn. red.)

Asi si to umíte představit podle toho, jak mě pořád naháníte (Po dlouhém dohadování a několika změnách termínu rozhovoru si Aleš Valenta nakonec udělal čas pouze na úterní telefonický rozhovor během své cesty autem.). Teď je opravdu hrozně málo času...

* LN Jak teď s vaší taneční partnerkou Ivou Langerovou trénujete?

Každý den od rána do odpoledne, v průměru sedm hodin denně.

* LN To je určitě mnohem víc než na začátku soutěže, kdy jste se učil kroky...

Mnohem víc ne... My trénovali čtyři pět hodin denně. Hlavně ale mnohem vyšší je to tempo. My se totiž musíme naučit finálové tance za poměrně krátkou dobu. Nemůžeme si dovolit se až tak moc zabývat kroky, musíme prostě všechno odtančit v tom nejvyšším rytmu.

* LN Máte pocit, že vám to jde líp než na začátku? Nebo jste už unavený?

Jde mi to pořád stejně. Pořád stejně hrozně (zasměje se).

* LN Hrozně asi ne. To byste se nedostal až do finále.

Můj osobní pocit v tomto případě nemusí korespondovat s pocity diváků a poroty. Samozřejmě dnes už mi jdou líp například některé krokové variace, jsou pro mě jednodušší. Jenže pokaždé, když se na sebe podívám během rekapitulace, mám pocit, že to zkrátka není úplně ono.

* LN To tedy zní, jako byste se moc nemusel...

Tak těžko říct. A nevím, jestli to má takhle každý. Já rozhodně ano. A je jedno, jestli se na sebe dívám při tanci nebo při sportu... Nemám zkrátka ze sebe moc dobrý pocit.

* LN A to samé jste si říkal i později po onom slavném skoku z olympiády v Salt Lake City? Že vypadáte hrozně?

Ten skok jsem si ani nemusel pouštět později. Ukázali ho na té obrazovce a já si říkal: Jé je, to jsi teda neskočil zrovna nejlépe. Ve sportu je to samozřejmě jiné - člověk trénuje a vidí, kam směřují jeho možnosti, kde jsou jeho limity. Ví moc dobře, na co má a na co nemá. Kdežto v tanci se sice posouvám pořád dopředu, je to lepší a lepší, ale pak najednou vidím ty profíky okolo a...

* LN ...nemůžete se ale srovnávat s profesionálním tanečníkem, ten zase není akrobatický lyžař.

To je pravda. Ale stejně vám to nedá, když vidíte jejich ladný pohyby a pak váš vlastní pohyb. Víte, že to není úplně ono.

* LN Uklidňuje vás vaše taneční partnerka Iva Langerová?

Nejsem takovej, že bych o tomhle s ní mluvil. Mě tancování moc baví a to je pro mě nejdůležitější... Ale pravda je, že sám sobě se rozhodně nelíbím. Ale kdybyste se mě zeptala, jestli se mi tancování líbí, řeknu, že ano. A že si ho užívám. Rozhodně nejsem ten, kdo by kolem sebe šířil negativní nálady a stěžoval si. Mě nikdo nemusí podporovat psychicky a říkat, že mi to jde.

* LN To je příjemná vlastnost...

Já jsem totiž díky sportu zvyklý na kritiku. Kritika mě naopak posouvá kupředu. Nemám rád, když mi někdo maže med kolem huby. Naopak jsem rád, když Iva řekne: Tohle není ono, pojďme to zopakovat.

* LN Jediná větší kritika se snesla na vaši hlavu za výraz při tanci. Dokonce se na to téma vtipkovalo. Ale vážně - pracujete na správném výrazu, i když nejste herec?

Ne. Myslím si totiž, že výraz je strašně subjektivní věc - někomu se můj úsměv může strašně líbit, jiný řekne, že mám blbý zuby... Porota u jednoho tance, byl to jive, řekla, že můj výraz není dobrej...Jenže ona podle mě byla ovlivněná tím, že jsem před tím v tom medailonku (rozhovory během zkoušek nového tance - pozn. red.) řekl, že mě tenhle tanec neoslovuje a nebaví.

* LN Ale vždyť říkáte, jak vás tanec baví.

Bylo to tak, že tyhle rozhovory děláme během prvních dní zkoušení. A láska ke konkrétnímu tanci se stejně jako láska ke konkrétnímu sportu vyvíjí. Je tanec, který vás zaujme hned, a pak jsou tance, které vám tak úplně nejdou do těla. Jenže za tři čtyři dny vám pak ten nový tanec přijde v rámci možností přirozenej, a tím pádem si ho začnete užívat. A já si, i když jsem v medailonku řekl něco jiného, ten tanec potom maximálně užil. Rozhodně jsem neměl výraz votrávenýho Valenty, kterej se do něčeho nutí, mě to opravdu bavilo. Prostě mě mrzelo, že to, co porota pochopila z mého výrazu, vůbec nekorespondovalo s mými pocity. Ale ono je to jedno (zasměje se).

* LN Jaký tanec vás naopak zaujal hned?

Quickstep - sice jsem myslel, že ho vůbec nebudu stíhat, ale věděl jsem, že mě bude bavit. Je to tanec, při kterém se člověk rychle pohybuje, je dynamický, žádnej cajdák. Je to tanec plný pohybu -je to tak, jako byste tu minutu a půl, kdy tančíte, naplno běhala.

* LN Máte coby sportovec výhodu? Třeba ohledně kondice?

Já si myslím, že to může mít nevýhody i výhody...

* LN Narážíte na svoje plotýnky?

To ne, zdravotní problémy může mít každý, nejen vrcholový sportovec. Nevýhody obecně spočívají v tom, že umím užívat velké svalové partie, ale rozhodně nejsem uvyklý užívat naopak ty malé svalíky.

* LN Myslíte třeba prsty u rukou?

Nejen prsty, jde o pohyb celých rukou. Člověk je také zvyklý nějak chodit, jenže co tanec, to úplně jiný krok. A mně se během x let, co jsem závodil, utvořila určitá svalová paměť a tu jsem se musel odnaučovat. Na začátku tréninků jsem tedy naopak hodně ztrácel, musel jsem pilovat krok - dobrou polovinu tréninku jsme věnovali jen technice kroků, jiné páry už dávno tančily... Říkám, byl jsem krokař, ne tanečník.

* LN A naopak ty výhody olympijského vítěze?

Člověk se jen tak nezapotí. A mám také pohybovou paměť -podobně jako herci jsou schopni se naučit za pár dní dlouhý text, tak sportovci zase mají lepší paměť na pohyb, lépe ho odkoukají, napodobí a velice rychle si ho zapamatují.

* LN Jak si udržujete fyzičku, pokud tedy sedm hodin denně netančíte?

Cíleně si ji rozhodně neudržuji. Chodil jsem hrát hokej a tenis, jenže pak už na to kvůli StarDance nebyla energie. Respektive ona by energie byla, ale pak by rozhodně nebyla na tancování. Navíc jsem plynule přešel z vrcholového sportovce ke sportovci rekreačnímu.

* LN Když jste skončil kariéru profesionálního sportovce, změnil jste nějak stravovací návyky?

Ne, já se nikdy nemusel hlídat a vždycky jsem jedl relativně zdravě. Nikdy jsem neměl problém s udržováním váhy ani s nadváhou, takže to neřeším ani teď.

* LN Zhubl jste během StarDance? To patří k oblíbeným tématům...

Jsem na svým. Vrcholové sportování jsem sice ukončil někdy v březnu, ale do srpna jsem závodil do vody, takže jsem byl relativně hodně udržovaný i po fyzické stránce. A v září se hned začalo tančit.

* LN Radil jste se s někým, jestli vůbec můžete tančit kvůli zádům?

Problémy s plotýnkami jsou a budou. Navíc mám výhřezy do obou stran, doprava i doleva, takže je pro mě kritický jakýkoliv pohyb. Nemůžu se rozmýšlet, jestli půjdu tančit, nebo ne. To bych se měl rozmýšlet, jestli si vůbec ráno půjdu vyčistit zuby, nebo ne.

* LN Já myslela, že tancem se vám to zhoršilo.

Mně se stalo to, že před prvním vysíláním jsem si čistil zuby, a když jsem se narovnával, píchlo mě v zádech a bylo. Jde o banální pohyb. Musím proto cvičit a posilovat vnitřní zádové svaly.

* LN Vnitřní svaly?

Fyzioterapeut Pavel Kolář učí Vojtovu metodu. Ta spočívá v tom, že se musí posílit interní svaly, které jsou kolem páteře. Jde o svaly, které umí využívat například batolata - když batole leží na zádech, zvedne bez problémů nohy. A vezměte si, kolik lidí tenhle pohyb vůbec neudělá. Tento aparát já posiluju a nesmím ho nechat ochabnout.

* LN Bolí to při tanci víc než při vrutech?

No bolí to. Bolelo mě to celou zimu, ale jakmile jsem přestal skákat, přešlo to. A pak jsem byl na dovolené, zvedal dceru Amélii a chytlo mě to znovu.

* LN Jdete do finále StarDance jako favorit. Není to horší pozice?

Co je to favorit... (rozhovor se přeruší, Aleš Valenta mezitím stihne zavolat manželce Elen). O čem jsme se bavili?

* LN O pozici favorita.

Je to jen fráze - někdo si prostě myslí, že by někdo jiný mohl nějak uspět. Pochybuju, že si někdy někdo uvědomoval pozici favorita a to by zpětně ovlivnilo jeho výkon. Nehledě na to, že v případě StarDance já od úplného začátku říkám, že mi nejde o to vyhrát, ale naučit se trošku tančit, užít si, poznat nový lidi.

* LN Je někdo, s kým jste se z týmu StarDance spřátelil?

Jediný, koho jsem neznal, byla Štěpánka Hilgertová a Robert Záruba. Ono je to spíš o poznávání, asi bych neřekl, že někdo je můj přítel - ono kamarádů má každý spousty, ale jen jednoho či dva přátele. A takhle to zůstane i po soutěži.

* LN Co ve vás ze StarDance zanechalo vzpomínku?

Hm (odmlčí se)... Spíš bych řekl, že jsem trošku pochopil, o čem je tanec, že jsem ho začal vnímat a mít rád. Celý štáb je jedna velká supr skupina lidí, takže já budu vzpomínat a budu si cenit toho, že jsem se na tom mohl podílet.

* LN Budete si všechny ty tance pamatovat?

(směje se) Určitě nebudu. Možná měsíc, tři týdny ano, ale za rok určitě ne. Ono těch krokových variací je tolik (důrazně), že opravdu pochybuju, že si je budu pamatovat.

* LN Tomáš Dvořák si loni stěžoval na taneční kostýmy. Bylo něco, v čem jste se necítil?

Ne. Dal jsem si do smlouvy s Českou televizí, že já budu rozhodovat, co si na sebe vezmu a co ne. Měl jsem na sobě věci, v kterých jsem se cítil dobře.

* LN Jak vás to napadlo, dát si tenhle bod do smlouvy? Na základě první řady soutěže?

Ne, vůbec. Smlouvu jsme podepisovali tři měsíce před začátkem StarDance a v jednom bodu bylo, že Česká televize musí souhlasit s tím, do jakého oblečení se soutěžící oblékne. A já si řekl, no mně je úplně jedno, s čím souhlasí televize, ale s tím hlavně musím souhlasit já. Takže jsem si dal do smlouvy tu klauzuli.

* LN Mluvil jste o tom, že máte málo času. Jak prožíváte blížící se Vánoce?

Dárků mám hodně málo, ty teprve přijdou na řadu. Pro mě jsou Vánoce především Štědrý večer a svátky, co následují. Dárky moc neřeším a rozhodně se za nimi nehoním. Předvánoční shon jde úplně mimo mě. Prosinec prožívám stejně jako leden nebo březen.

Aleš Valenta
Akrobatický lyžař Aleš „Alda“ Valenta se narodil 6. února 1973 v Šumperku. Jako první člověk na světě skočil trojné salto s pěti vruty a díky tomu získal coby čtvrtý Čech olympijské zlato. Aleš Valenta se radoval na olympiádě v Salt Lake City v roce 2002 (na předchozí olympiádě v Naganu skončil čtvrtý). 

Letos i kvůli vleklým potížím se zády (má například operovanou krční páteř - lékaři mu odstranili výrůstek, jenž dráždil míchu) a s kolenem ukončil kariéru profesionálního závodníka. Dál ale sportuje -hraje hokej s týmem Martina Dejdara, oblíbil si i tenis a motorky.

Se svou rodinou (manželka Elen Černá je televizní moderátorka) žije milovník filmu Forrest Gump a thrillerů (Seven) v rodném Šumperku, přechodně v Praze.

Ve Štítech na Šumpersku provozuje Acrobat Park - areál určený pro akrobatické lyžování.

Letos v lednu bude spolumoderátorem ankety Sportovec roku.

Má rád asijská jídla, kuře a Panenské ostrovy.
Eva Hlinovská, Lidové noviny